Vánoční

letos po dlouhé době jsem si řekla, že si nebudu kazit vánoční náladu a Štědrý den tím, že budu smutná z toho, že nemám vedle sebe někoho, s kým by mi bylo dobře, někoho, kdo by se mnou zdobil stromeček, někoho s kým bych usedla ke svátečnímu stolu .... prostě jsem přestala bojkotovat vánoční přípravy a začala jsem se na Vánoce těšit. Peču cukroví, nakupuji nové ozdoby, abych měla letos stromeček úplně jiný než předchozí roky, dárky pro své milé už mám měsíc nakoupené, dokonce se chystám upéct svoji první vánočku a udělám si Štědrý den se vším všudy jak se sluší a patří. Dokonce se těším, jak si udělám salát, řízky, rozsvítím si stromeček a budu si v klidu rozbalovat dárky, které dostanu od rodiny a přátel. Pustím si koledy, kouknu na nějakou hezkou pohádku a budu si to užívat po svém.

Neznám lepší punče než na trzích v tomhle krásném městě. Lidé jsou vstřícní, milí a hodní. Nikam nepospíchají. Drží kelímky a sosají. Zapadli jsme do davu. I když příjezd byl adrenalinový. Zamluvený pokoj neměl koupelnu a wc. Hladová, zmrzlá a záchodu potřebná kamarádka propadla amoku. Tady teda nebudu, prohlásila a řítila se k recepci. Není tam koupelna, pane. Jak není, madam? No NENÍ! Ale je. Vždyť je velká, že by se v ní dalo tančit. No asi jí někdo ukradl, ne? nedala jsem se. Páč nejsme žádné křupky ze vsi! S chápavým pohledem zřízence psychiatrické léčebny a s naučeným úsměvem náš poslal zpět. Znovu jsme rozrazily dveře. Vybavení pokoje ok, ale koupelna není. Prostě není! Byla, jen jsme si nevšimly dveří, které zakryly vchodové dveře. Omlouváme se, píply jsme a vyrazily do ulic .

Po zkušenostech, kdy jsem hystericky na poslední chvíli sháněla NĚCO co bych zabalila do ozdobného papíru, stála dlouhé fronty a podléhala klaustrofobii jsem si řekla dost. Už pár let nakupuji dárky průběžně celý rok. Bohužel mé nadšení z překvapení těch druhých je silnější a většinou dárky rozdávám dřív než opadá listí. No, občas se stává, že je pečlivě uschované nacházím při jarním úklidu. Sama mám radost z drobností. Asi je pro mě důležitější, když si někdo láme hlavu čím mi udělá radost. Byly i časy, kdy jsem pod stromečkem nenašla nic. Mládě bylo ještě malé a přítel si tu hlavu nelámal. A Ježíšek není. Bylo to trpké a bolelo to. Už to nikdy nechci zažít. Letos by mě docela zajímalo jakou mám pro něho cenu. Čokolády? Parfému? Nebo erotického prádélka? Uvidíme.