Včera navečer jsem se šel projít po vesnici, abych spálil nějaké kalorie po štědrovečerní žranici. Co čert nechtěl, potkal jsem páreček známých. Oba ve středním věku, ona normální žena s prořízlou pusou, on věčně nespokojený morous, stěžující si na všechno a na všechny. Na cokoliv se ho zeptáte, odpověď je stejná: "Na píču!!!"
Je to ten klasický emofiliak,kterého když potkáte, odcházíte se špatnou náladou, jak na Vás hodí svůj negativismus. Ať se ho zeptáte, jak se vyspal, jaká byla dovolená, co děti, odpověď znáte dopředu: "Na píču!!!"
Pozdravili jsme se a žena se vyptávala, jak se mám. Tak jsem jim vyprávěl, co je nového a nakonec se zeptal, jaký měli Štědrý večer. "Na píču, v televizi dávali hovno, haranti jsou nevděční, a salát byl přesolený tak, že se nedal žrát". Jenom jsem dával oči v sloup a chtěl se rozloučit, když najednou...
"Víš, co bylo na píču? Že si mě ani na Štědrý večer neošukal a musela jsem si to udělat sama. Umíš jenom píčovat, ale sám seš na píču!" On zůstal jak opařený a čuměl jak bulik. Tak mu říkám: "Dneska to Božce udělej, ať nemá večer na píču!" S úsměvem jsem se s nimi rozloučil a šel domů.
Máte ve svém okolí takové negativisty? A jak s nimi vychazíte?