První rána v novém roce

Nový rok začal. Jsem ten typ chlapa co se před silvestrovskou půlnocí na chviličku zastaví a řekne si kam se ten rok zase poděl a či vše jsem mohl udělat líp. Nelituju svých špatných rozhodnutí, spíše si z nich snažím vzít ponaučení. Znáte to, nikdo nechce sahat na horká kamna podruhé. Pak si dám sklenku bublinek a užívám si radost všech okolo. Mimochodem, letos to byli rychlé špunty. Otevřeli jsme je kvůli dětem a já na alkohol neměl chuť.

Letos mi bude 49, to už se nejde vymlouvat na nějakou mladickou nerozvážnost a zároveň ještě nevstávám z postele za doprovodu spousta zvukových efektů. Mám dost zkušeností abych věděl, že život je krátký na mizerné víno, nudné ženy a předsevzetí, která vydrží do tří králů. Takže jaké předsevzetí bych si mel nastavit?

Předsevzetí první- zůstat ve formě

Formu neztratíte jen tak najednou z ničeho nic, je to plíživý proces. Začne to tak nějak nenápadně. Ráno se Vám nechce z postele, tak tu posilovnu vynecháte, jednou to přece nevadí. A už pak jste jednou nohou v tom vlaku co já být nechci. Měl bych jíst pravidelně (sakra tohle asi nedám). Pravidelně snídám jen na dovolené, tam bývají snídaně od 8:00, ale na to já většinou v běžném životě nemám čas. Ráno vstanu okolo 5, udělám hygienu a očistu a na 6 letím na lačno do fitka. V 7:30 už jsem po další sprše v kanceláři a začínám řešit co je potřeba. Člověk je v jednom kole a najednou zjistí, že je 17 pryč a ještě ten den nejedl. Ještě, že mám skvělou asistentku a nutí mě občas pít, tedy když se pohybuji na firmě. V terénu jsem pak bez dozoru. Tak snad to cvičení bude stačit.

Předsevzetí druhé - věnovat se dětem

Mám dva syny a jsou mou velkou radostí, občas tedy skřípu zuby, protože to s nimi není jednoduché. Ale asi to tak prostě má být. Ten starší teď vybírá školu kam by měl jít. Já v jeho věku vůbec neměl představu. Vlastně mi to bylo úplně jedno a hledal jsem co nejjednodušší cestu. Nechci mu určovat dráhu jeho života, je chytřejší a rozumnější než já byl v jeho věku. Nechávám to tedy na něm a lehce to koriguju. Vybral si nějaké tři školy, tak jsem mu je nechal. Ale spolu jsme vybrali ještě další dvě s podobným zaměřením. Našli si dny otevřených dveří a všech pět škol jsme spolu navštívili. Líbilo se mi jak vše vyhodnocoval a sem si přeskládal priority. Jsem na něj vážně pyšný. Ten mladší na tohle má ještě spoustu času, tak zajdeme alespoň na motokáry. Tohle předsevzetí, je možná zbytečné. Snažím se jim věnovat a dělám to rád. Nechám si ho ale ve svém pomyslném seznamu, považuji to za důležité. Třeba kdyby mi někdy práce přerostla přes hlavu, tohle by mi mohlo pomoc mě srovnat.

a konečně předsevzetí číslo tři - užívat si života

Jsme tady jen jednou, tak ho nepromarněme blbostmi. Dělejme si malé i velké radosti. Čím šťastnější budeme, tak budeme tu radost rozdávat svému okolí a to nám to bude vracet. Já vždycky s oblibou říkám:”Život je švédský stůl, je jen nás které zážitky si vybereme.”

Takže první rána v roce nebyla jen metaforická. Byla skutečná – energická, sportovní, plná potu a odhodlání. A upřímně? Jestli se celý rok povede alespoň z poloviny tak dobře jako ty první rána, mám se na co těšit.

Tak co, přidáte se?