Říkám si, jaké by to asi bylo, kdyby....
Kdybych přišel v práci na poradu, usadil se a poslouchal šéfa, co nás čeká a nemine a takové to povídání, co jsem slyšel tisíckrát a beru to jako ukolébavku. Když tu najednou šéf spustí: "Karessi, včera výroba nic moc, co se u tebe dělo?" Nic, žádná reakce. Probodl mě pohledem a zvýšeným hlasem řekl: "Tak Karessi, byl bys tak laskav a řekl mi, co se dělo?" Podíval jsem se na něj odpověděl: "Šéfe, já ode dneška nejsem Karess, ale Sserak, změnil jsem identitu, tak to respektuj!!!"
Kdyby na HR centru na mě mluvila personalistka a ve finále řekla:"Ty vole, mluvím na tebe jak do dubu a ty nereaguješ." Tak jí říkám:"Milá zlatá, zapomeň na Karesse, jsem ode dneška Sserak, tak to prosím respektuj."
.....kdyby to tak bylo, připadal bych si jak kokot.
A proto mě zajímá, co vede lidi ke změně identity zde. Co za tím vězí? Jestli se styděli, jak se chovali pod předešlým nickem? Že pod novým z nich budou úplně jiní lidé? Myslí si, že najednou budou lepší?
A to nemluvím o zdejším majstrštyku, kdy si chlap bere identitu ženy. Co z toho má? Honí si ocas, když mu chlapi píšou, že by mu zmrdali kundu? Nechápu.
Jak se na změnu identity díváte Vy?
PS: Jsem zvědav, jestli v komentářích vysvětlí své myšlenkové pochody někdo z mužů vydávajících se za ženy.