Z říše pohádek pro dospělé

Věnované všem blogerkám, které věří na pohádky s dobrým koncem.

Bylo, ano opravdu bylo jedno místo. Kdyby nebylo, snad by se nic nestalo, jen by tahle pohádka byla o ničem. V tom místě se vyskytovalo velké množství neobvyklých lidí. Žili si tu pěkně pospolu princové a rytíři, gladiátoři s mudrci, rádci i písaři. Skřeti se skřítky, Otesánek, Budulínek, Smolíček, Pat a Mat i bratři bez trika. Bylo možné tu zahlédnout víly, princezny, čarodějky, ale i prodané nevěsty, zombie a ježibaby. Pohádkové i hororové postavy všech druhů, žánrů, vyznání i pohlaví. Jen lesní panny tu nikdy nikdo neviděl.

Byly tu i královny.
Královna Pekel sedící na trůnu v rudém plášti toužící pouze po tvé duši. Každý pohled či myšlenka na ní je hřích.
Královna Střela, mířící přesně každým svým slovem. Někdy tě dokáže totálně zmrazit, jindy zas příjemně zahřát a vždycky rozesmát.
Nebeská královna, na první pohled bílá něžná lilie, anděl, na druhý pohled vidíš černá pírka ďábla v jejím těle.
Královna Provokace, vystavená v okně v krásném prádle, zaujme, zamrká, zamává, zavře.
Královna Tragédie, její tělo tragédie, její život tragédie. Chtěla to změnit, stejně tragédie.
Královna Rozkoše, nespoutaná, nespoutatelná. To, o čem ostatní jen sní, to ona žije.
Jezerní královna, stále vlhká, toužící po vysokém princi s krásným velkým kočárem, néé žebřiňákem.
Lví královna, nenápadná, tichá, plachá, sotva nožku zahlédneš, avšak útočí tvrdě a kouše.
Uherská královna, málo kdo rozumí její řeči, řeč jejího těla je neskutečná.
A další královny.......

Ferda mravenec s broukem Pytlíkem, strýček Fido, převozník Charon, rytíři a dvorní šašek hrávají často míčové hry proti týmu Královen. Přesto, že jsou amatérskými fotbalisty, basketbalisty, volejbalisty nebo ragbisty, nedaří se jim překopnout, přepinknout ani přehodit míč na druhou půlku hřiště, natož skórovat. Zkoušeli to jednotlivě, zkoušeli to týmově, nejde to nejde. Jakmile se některý z rytířů přiblížil s míčem k dělící čáře, jedna až dvě královny ho hbitě vrátí zpět, hluboko do jeho pole. Nedařilo se a nedaří zapojit do hry všechny královny najednou.
I sešli se rytíři s Fidem, Ferdou a Pytlíkem u kulatého stolu a radili se, jak by ten míč dostali mezi královny. Vymýšleli, dumali, plánovali, rokovali roky až šašek z kouta povídá: „Musíte počkat páni s meči, královny si míč nemohou vzit, dokud ho samy nebudou chtít, tak zbytečné řeči.....
Jenže znáte to, šašek byl vždycky trochu blázen, mohl říkat co chtěl, ale nikdo ho nebral vážně.

Mohl by zazvonit zvonec, ale mě by ještě zajímalo, kdo se pozná a kdo je kdo😄.