Rychlovka

Máte rádi rychlovky? Vzrušení, které najednou proudí v obou tělech. Po prstech, které jsou rázně zasunuty hluboko ve vás se řine šťáva, která volá jeho péro. Pár rychlých tvrdých přírazů a na břicho vám prýští smetana. Ví, že tempo bylo zběsilé, a proto pokleká k vašemu klínu a jeho jazyk vás přivádí do nebe.

Sem tam nějaká neuškodí a nemusí jít jen o tu párovou! Já si třeba ráda užiju ranní rychlovku sama… se svými prsty… když si připravuju rychlý oběd!

Ale vážně, rychlovka nemusí mít jen lechtivý podtext. Občas je prostě potřeba v rychlosti vykouzlit oběd do práce a ideálně i něco k zakousnutí pro děti. Takže jdeme na to – oběd a svačina hotové do 10 - 15 minut!

Začínám tím, že na plotýnku položím pánev (ne tu mou, ta nosí prdelku, kterou si nechci spálit), přiliju trošku oleje a zapnu ji. Mezitím si vezmu maso a nakrájím ho na tenké nudličky – čím tenčí, tím rychlejší (trochu jako někteří amatéři, kteří po ránu procházejí nová alba). Pořádně ho okořením, protože i život toho koření trošku potřebuje, a šoupnu ho na rozpálený olej.

Zatímco se maso smaží, já nezahálím. Opláchnu ledový salát, nakrájím červenou papriku a připravím alobal, do kterého budu všechno balit. Maso je hotové raz dva, takže ho odložím na talíř.

A teď přichází pauza, tu ale do časového limitu nepočítám, protože maso musí trochu vychladnout. Kdybych ho zabalila hned, vytvořila bych efekt sauny a místo křupavé zeleniny bych měla utrápenou zvlhlou kejdu.

Vlhkost je ale naopak žádoucí u kroku, který následuje. Přichází čas na druhou rychlovku a to tu mou. Umyju si ruce, na prst naberu trošku kokosového oleje, který není nutný, ale usnadňuje lehký skluz po poštěváčku. Pohodlně se usadím, zavírám oči a prsty míří k hrášku (když už jsme u toho jídla). Sem tam se vnoří i hlouběji do mého nitra. Druhá ruka svírá již tuhou bradavku... Stačí pár minut a ranní vodopád je tu.

A teď, když jsem zahnala choutky těla, honem umýt ruce, potřít tortilly tatarkou (ideálně domácí), přidat zeleninu, maso a zabalit.


Tak tolik k jedné výzvě od T. Nejsem sice blogerka, ale snad mi to prominete. Dobrou chuť a dopřejte si občas zábavnou trošku kořeněnou rychlovku.