Seznamovací skóre

Protože to v mém blogu vyznivá tak, že muži tady jsou naprostá katastrofa a s někým se seznámit je pomalu nemožné a po každém inzerátu mi tu xy mužů píše zprávy jako : "Když jsi tu ještě nikoho nenašla, tak se na ty mladý vybodni a můžem jít na kafe...", tak bych to ráda uvedla na pravou míru. Za ten rok a půl tady jsem se sešla s deseti kluky. Samozřejmě ne každý mi sedl a ne každému jsem sedla já, takže skóre je nasledující.
Tři kluci mě moc nebavili a prostě jsem to rychle uťala. Nebyli zlí, nebo jinak hrozní, jen tam prostě z mé strany nebyla moc chemie. Dva kluci to zas pro změnu rychle uťali se mnou, tak je to asi moc nebavilo nebo jsem se jim extra nelíbila, každopádně se snažili být hodní a jeden se vymluvil na svůj psychický stav, že má deprese a nemá na nic sílu, druhý zas trvrdil, že se se mnou už nechce vidět, protože jsem zjistila něco, co jsem dle něj nikdy neměla vědět. Oboje mě mrzelo, protože mě ti kluci bavili a ráda bych je byla ještě aspoň jednou, dvakrát viděla.
Zůstalo ale ještě celých 50 % těch, se kterými to, aspoň si myslím, celkem vyšlo. S jedním jsem to po třech schůzkách skončila, protože to bylo už takové moc repetitivní a když se mě zase ráno ptál, proč se nejdu líčit do koupelny a já mu už znovu odpověděla, že tam mají blbé světlo, tak už jsem se cítila jak v blbém filmu.
S jedním jsem to po třech schůzkách odmávla, protože byl z velké dálky a pokaždé tam byl navíc nějaký problém, i když za něj dotyčný třeba úplně nemohl. Tím nemyslím problém v sexu. Ten kluk je opravdu krásný a mohl by se živit pornem, ale táhnout se někam přes půl republiky v očekávání jaká katastrofa mě tam čeká, to si jeden, když opadne to prvotní nadšení, docela rozmyslí.

S dalšími třemi to zcela ukočené není, tedy aspoň z mé strany. Jednoho z těch kluků dokonce považuju za dobrého kamaráda, kterému nemám problém napsat, co mě trápí a mám k němu naprostou důvěru...bohužel (nejen) v posteli je on je dost konzerva furt zastává takové ty starodávné názory, že tohle kluk nedělá a tamto by zas neměla holka a já to respektuju, ostatně mi nic jiného nezbývá, přece ho nebudu k něčemu nutit (ani nikoho jiného). Každopádně pokud si myslíte že čtyřicetiletá ženská nemůže mít fajn vztah s osmnáctiletým, tak se pletete.
Další dva hoši jsou takoví roztomilí rošťaci, úplně věřit se jim nedá (jeden mi lhal i o věku a druhý zas jednou nedorazil na schůzku), ale furt je to takové, že to umí vynahradit. Umí být milí, pozorní, zábavní atd., navíc se mi fyzicky fakt moc líbí, takže ví, že když se ozvou, tak nadávat nebudu. Jenže jsou dost vytížení, takže to není tak, že by se mi ozývali každý měsíc nebo dokonce týden a samozřejmě nikdy nevím, jestli se ještě ozvou a ani nemá smysl se jich ptát.