Aby chudák neuschla

Dneska jsem poslouchal za jízdy rádio. Jedna nejmenovaná stanice zrovna měla na jednom z denních témat zkušenosti posluchačů z čarodějnic a z prvního máje. Anketu o nejlepší hlasovou zprávu vyhrál posluchač z Horní Dolní, který se přihlásil s čarodějnou historkou, jak jejich kočičce vzplanul na onen zapalovací den ocas.
Zajímavější příběhy rozchodů na prvního máje byly upozaděny. Velká pozornost byla věnována polibkům pod třešní a jinými dřevinami. Ukázala se zde vynalézavost českých mužů. Někdy postačila větev, někdy fotografie rozkvetlé haluze v telefonu. Docela mě pobavil jazyk pod švestkou a alergická reakce po včelím bodnutí pod jabloní. Ale nebylo to do přirození, což by oba partneři zajisté kvitovali a využili příležitosti, anóbrž do jiného, pro nás nezajímavého místa. Podezříván moderátora, že ty vzkazy, které by nás zaujaly nejvíce vyřadil, nepřečetl a ani nepřehrál.
Trochu jsem se zastyděl. Sice nemám partnerku, ale alespoň jsem mohl pomoci tomu, aby mi neuschla bývalá přítelkyně. Polibek tam sice byl, ale třešeň to nevydělo. Když jsem ji ráno nakládal, bohužel jsem se ve spěchu a priznejme si, vzhledem k věku, neudělal. Smutný příběh.
Docela mě mrzelo, že jsem jí takhle zadělal na zdravotní problémy způsobené dehydratací.
Mrzelo mě to celých deset minut, než jsem si uvědomil, že jsem ji večer vlastně vyšukal pořádně ještě jednou.
A aby neuschla, tak jsem ji svojí blahodárnou mrdkou zcákal důkladně od pahorku až po bradu. Nevim jak vy, ale jsem toho názoru, že proti uschnutí mé drahé bývalé ex nelze doporučit jinou medicínu, než na prvního máje důkladně postříkat a nechat působit.