Jájínci…

…aneb “chlapečci”, co se zamilovali do vlastního monologu.

Poznávací znamení “jájínka”? Rychle tě najde, začne „balit“ a už ho nezastavíš. On totiž nepřišel zjistit kdo jsi. Nepřišel tě cítit, poznat, pochopit. Existuje jen proto, aby krmil svoje ego. Přišel mluvit, jen a jen o sobě a vyžadovat obdiv.

Vypráví ti o své práci. O své minulosti. O svých bolestech, úspěších, pózách a postojích, bývalých vztazích (zpravidla v roli oběti, že on pro ex všechno a ona s ním vyjebala), o garáži, horách, řídících pozicích i nočních můrách..

Neptá se. Neposlouchá. A nenechá tě říct vůbec nic. Ty jsi jen dekorace. Případně zrcadlo, od kterého očekává obdiv.

Říkám jim “jájínci”. Protože všechno začíná slovy “Já mám... Já dělám... Já chci... Já jsem takový, víš?“. Jejich jediné téma je “Já”. Nikdy se nezeptají: „A ty?“…a pokud ano, hned tě zase přeruší, aby opět mohli mluvit. O sobě. Protože tě nepotřebují poznat. Stačí jim tvůj vzhled a jejich vlastní hlas.

A co je na tom nejzajímavější? Že tito jájínci se pak často diví, proč ženy „nemají zájem“. Odpověď je jednoduchá: protože většina žen nechce být pasivním publikem. Chce být slyšena. Cítěna. Vnímána. Ne jen svlečená očima a umlčená jejich egem.

Jaky asi může být s jájínkem sex? Pět minut samožeru, v pozici, kterou si vybral on. Bez doteku, bez čtení těla, bez vnímání tvé duše, bez zájmu o tvoje vzdechy. Jen přirážení a další historka o tom jak to má rád. A na konci očekávání obdivu. Za výkon bez spojení.

A tak, milí jájínci, malý tip: mlčet a naslouchat se zájmem je taky dovednost. Velmi vzácná. Tolik nedostatková. A někdy vám za to žena dá mnohem víc než když budete zase jenom žvanit o sobě. Možná víc, než jste si kdy uměli představit.