Relax all inclusive

Blogy na téma hledání pana Božského (a poznámka o tom, jak některé věci jsou v jednom člověku urban legend) mě přivedly na myšlenku popsat jak běžně vypadá můj víkend s přítelkyní. Víkendy u mě (většinou) a u ní se liší tím, že u mě vařím já, u ní zase ona. Říkám tomu "relaxační centrum all inclusive". Jediné, co u mě smí mé návštěvy dělat, jsem já.

Kým jsem pro svou přítelkyni?

Ráno (obvykle mezi 3:00-5:00) jsem tím, kdo jí dá pusu, převalí ji na bok a napíchne (máme domluvené pravidlo, kdykoli mám chuť, můžu si ji napíchnout). Píchám ji na střídačku jemně s mazlením a šeptáním, co k ní cítím, na střídačku ji tvrdě mrdám a říkám jí třeba že je moje šukací panenka a že má držet jako poslušná holčička. Nedávno jsem jí zakryl obličej dlaní a poručil: "Drž děvko!" a bušil do ní co to dá (to si krásně užila).
Často se při tom neudělá, takže ji pak dorazím podle nálady - někdy ji ještě tvrději zbuším připínákem, někdy vylížu, jindy si pohraji prsty nebo rovnou fisting až k orgazmu.
Po orgazmu krátký odpočinek - mám moc rád ten klid s tulením, jemným hlazením na obličeji a ve vlasech a s jemným líbáním.
Podle nálady se pak buď ona věnuje mně, nebo si můžeme zdřímnout, když je hlad, tak ji přikryju, otevřu okno a jdu udělat brzkou snídani do postele. Běžně mi to zabere těch 20 minut jednoho spánkového cyklu, po kterém ji probouzím pusou a vůní čaje a jídla.
Někdy místo snídaně usneme třeba na dvě hodiny. Jenže to už je nový spánek, nové vstávání, takže zase pusa, převalit na bok a napíchnout a tak dále... Při druhém vstávání už dostanu pořádně do těla i já ;-) .

Po dovádění si často povídáme - oba nás zajímají vztahy, takže občas jsem kamarádkou, se kterou může probírat svoje předchozí vztahy, povídat si o problémech ve vztazích svých kamarádek nebo o čemkoli, co nás napadne. (Na začátku to přítelkyně charakterizovala: "Proč mi nikdo neřekl dřív, že mám chtít bisexuála? Že můžu mít někoho, kdo se se mnou bude krásně mazlit a líbat, kdo mě tvrdě ošuká a pak si se mnou bude povídat jako kamarádka?").
Pokud jsme neměli brzkou snídani, tak je čas na snídani do postele. Říkám tomu: "Zasouložila sis snídani."

Po koupelně a provozních věcech míváme čas na lenošení - třeba teď koukáme na seriál Lucifer. Při tom se alespoň dotýkáme, objímáme, mazlíme, nebo ji hladím ve vlasech. (Ano, mazlení s baculkami si fakt užívám - to mě naučili gayové.)

Kolem poledne udělám oběd, u toho si přítelkyně čte na internetu nebo si povídáme. Jíme u stolu, povídáme si. Když jíme jednou rukou, kolikrát se u toho druhou držíme za ruku (tady je výhoda, že přítelkyně je levačka a já pravák, takže se naproti sobě držíme na stejné straně talíře).

Po obědě mívám chutě, takže se mi přítelkyně pověnuje, nebo si dáme lenošení u televize a poobědové zdřímnutí.

Pro svou přítelkyni jsem tím, kdo když ji "odpráskne" extra silným orgazmem, tak ji pak jemně hladí až začne usínat, na koho ona si může pololehnout a na 20 minut si zdřímnout. A já ji při tom objímám, chvílemi hladím a sám se dívám třeba na gameplay Elden Ringu (což je něco, co ji vůbec nebaví, ale příjemně ji uspává hlas FightinCowboye).

Odpoledne máme jak kdy. Někdy zkusíme zkouknout zajímavý film nebo divadelní záznam, k tomu zase dovádění. Výjimečně jdeme třeba na procházku.
Když jsme u přítelkyně, když je potřeba, tak jí s něčím pomůžu (před časem třeba stěhování, naposledy drobná oprava v koupelně...). Jsem také ten, kdo jí pomůže odnést něco těžkého, nebo třeba pověsit prádlo na sušák, abychom se spolu zase rychleji dostali k příjemnějším věcem.

Pak dělám večeři, to probíhá podobné jako oběd. Po večeři podle nálady a podle toho, jak jsme po celém dnu utahaní a jak moc máme chutě - někdy zase lenošíme u televize, někdy si před spaním ještě užijeme. Usínáme v objetí, v noci se zase tulíme (pokud si zrovna něco nepřeležíme a nepotřebujeme se na chvíli odkulit - a i pak se často alespoň dotýkáme rukou nebo zády...).

Pro svou přítelkyni jsem také tím, s kým si může povídat o věcech, které ji přes den potkaly, co ji třeba potěšilo, pobavilo, nebo i naštvalo. Jsem tím, s kým může sdílet cokoli, co co chce.
Když to potřebuje, jsem pro ni oporou, zdrojem klidu, když má pocit že nezvládá a začíná vyšilovat. Jsem i tím, komu si může postěžovat a zanadávat na šéfa z práce, někým, kdo ji obejme když pláče zoufalstvím nebo jen prostě proto, že jí dává zabrat premenstruační syndrom. Říká, že jsem nejvtipnější suchar na Zeměkouli - to, jak moc se se mnou nasměje ovšem připisuji jejímu smyslu pro humor a tomu, že jí připadají vtipné nebo roztomilé věci, které dělám, a ze kterých by spousta jiných žen šílela.

Co jsem popsal je hodně, ale vlastně je pravda, že to není všechno. Přece jen jsou věci, které přítelkyni nedávám - společná dovolená u moře se mnou nehrozí, těch divadel a výletů taky nezvládnu tolik, kolik by si přála, koncerty vůbec a táborák s kytarou taky nehrozí. Takže vlastně má pravdu ta, co psala, že to chce víc lidí. I mně do pana Božského kus chybí. Ale i tak je super, když Vám v 50 někdo řekne, že má s Vámi nejlepší vztah svého života.
A kdyby se časem našel někdo, kdo by s ní rád jel na dovolenou a sem tam coural po památkách po republice nebo chodil tancovat, vůbec bych se nezlobil :-) .