Ráno raníčko

Je ráno, už trochu vnímám a cejtim erekci, tak se automaticky ještě se zavřenýma očima chci přitulit k tý nahý holce, co vedle mě leží. Najednou mě od sebe prudce odstrčí a sebere mi deku. To mě probere.
Otevřu oči “a kurva, kde to jsem? A kdo to vůbec je?” Já v tom polospánku ještě se čtyřkou v žíle automaticky myslel, že ležím doma a ta holka je nějaká bejvalka. Sednu si na kraj gauče, promnu si oči a trochu v panice hledám svůj telefon. S úlevou zjišťuji, že leží na hadrech vedle gauče. Je něco po sedmý ráno… to nám ten den hezky začíná.

Vezmu ze stolu nejčistší skleničku a naleju do ní kapku morgena a hodim to do sebe. Chvíli tupě civím, pak doleju zbytek lahve, sáhnu pro cigáro a jdu si k oknu zapálit. Jo tohle sídliště poznávám, tak aspoň to nebudu mít domů daleko. Pak si začnu pomalu vybavovat průběh večera. Já se jen přes den vychrápal z jedný kalby a večer šel na druhou. Vím, že jsme obešli pár barů v okolí a lili do sebe piva a morgany celkem ve velkým.

Kolem druhý jsme se přesunuli k Frantovi a pokračovali s jeho starou a její kámoškou u nich. Jo, Máňa se jmenuje, párkrát jsme se viděli, ale nikdy spolu nemluvili. A kurwa drát, bylo v noci něco? Pamatuju si jen první dva panáky a pak nic. No jestli jo, tak podle toho jak mě ráno odstrčila, jsem se asi moc nepředvedl. Nebo je nasraná, že nic nebylo? Případně jsem sebou v noci dost házel, což je taky dost pravděpodobný.

Típám cigáro a automaticky si jdu pro druhý. Vidím, že na mě kouká a když si toho všimne, zase zavírá oči. Neměl bych se jí zeptat, co se v noci dělo? A případně se jí omluvit? Třeba by z toho ještě ranní jebačka byla a já bych si napravil reputaci, možná i na pár týdnů zakotvil a trochu se uklidnil. Je minimálně o deset let mladší a jak říká jeden kolega “co je mladý, to je hezký”. Pak se kouknu na ten bordel a vzpomenu si na Frantu s Žovkou. Ještě by se mohli vzbudit a chtít abych jim pomohl s úklidem, na to teď fakt nemám sílu. Naházím na sebe svršky, kopnu do sebe zbytek panáka a cígo si zapaluju radši až před barákem. To je úleva ten čerstvej vzduch.

Doma si dám jednoho lahváče a snažím si vybavit ten večer a ani za boha si nemůžu vzpomenout. To je zase ostuda. No co? Co by to bylo za kalbu, bez nějakýho trapasu? V rychlosti si ho vyhoním, dopiju a jdu spát.

Vzbudim se kolem osmý večer, venku už dávno tma a sedám s kafem ke kompu. Nepamatuju si v tuhle chvíli ani to ráno a jak jsem došel domů, natož tu noc a na fejsu zpráva od kámoše: “Tak jaká byla v noci šukačka, pyčo?” Já na to jen: “Jaká šukačka? co ti hrabe? kdy a s kým?” “Tvl, ty si to nepamatuješ? To je hustý… Franta říkal, že jste mu tam s Máňou vyžrali ledničku a udělali pěknej bordel”.
V tu chvíli mě polila celkem studená sprcha. Nevěděl jsem jestli se mám stydět, nebo se smát, tak jsem se radši smál. Že něco bylo jsem poznal až ve sprše, kdy jsem zjistil, že mám poškrábaný záda a odřený kolena, ale do teď si nepamatuju detaily. Mám takovej blbej pocit, že jsem si jí spletl s předchozí milenkou co měla ráda facky i přes kozy a prdel, pořádně vytahat za vlasy a prostě byla trochu masochystka.

Říkám pořád, že to chce před prvním sexem dotazník. Jako když si spletete subinku s vanilkou (nemám tohle škatulkování rád, ale nějak zkráceně to označit musím), tak se bude maximálně nudit. Obráceně je to i o průser.

Ale co mě má co drápat záda, když to nechce tvrdě? To je přece jasná výzva!


Psáno někdy v pravěku, trochu upraveno dnes. Veškerý postavy a události jsou čistě vymyšlené. V blogu jsou sprostá slova, takže byste ho neměli raději číst.

Jo a dávám to sem hlavně pro sebe, kdyby náhodou…

Pacinky a mucinky muck, vaše PyčkaVoLowe.