Jak jsem starej, tak jsem blbej. Oddálil jsem svoji polosmrt a budu další rok nadávat, jak mě všechno bolí. Nechal jsem se přemluvit, abych ještě rok hrál v B týmu a řídil mladý kluky. Vidina toho, že si zahraju s juniorem vyhrála.
Takže opět v kabině, v plném tréninku. Mlaďasové nagelovaní, vysekané postavy z fitka, ale na hřišti jim nedám nic zadarmo. Cukr a bič. Jak když si hrajete se subinkou.
Po jednom vyhraném zápase jim říkám, kluci super zápas, jděte na diskotéku, oslavte to a dejte penaltu. V odpověď mi byly nechápavé pohledy. Jakou penaltu?
Říkám jim, já když byl ve vašem věku, tak jsem sbalil na zábavě buchtu, na hřišti ji položil na penaltový puntík a šukáním ji chtěl dostat do branky. Nevěřícně na mě koukali a v tom mi to došlo. Do prdele, vždyť tady je junior. Koukal na mě a začal se smát.
Říkám, čemu se tlemíš, taky mi bylo náct a uměl jsem za to vzít.
Co mě ale zarazilo, byly odpovědi dalších kluků. My nikam pařit nejdeme, zahrajeme si Ligu mistrů na playku.
Tak si říkám, kam ten svět spěje, když kluci plný testosteronu neloví baby, aby si zašukali, ale radši mastí hry.
Jak se na dnešní mladé díváte Vy?
Taky Vám připadá, že dřív byl svět normálnější?