Chci abys mě slyšel, jak dnes říkám prosím. Jak klečím před tebou, odevzdaná, připravená, ale v mých očích vidíš jak oheň, tak i podřízení. Dnes nejsem ta silná. Dnes si mě vezmeš tak, jak potřebuješ ty — a já to budu všechno cítit. Intenzivně. Každý tvůj příkaz. Každý tvůj dotek. Každé tvoje „zůstaň“. A až skončíš, nebudu vědět, jestli jsem se právě rozpadla… nebo znovu narodila. A přitom mě budeš pořád držet a milovat. Po svém, po mém, ale i našem.