Léčba stopem (soutěžní)

Ten příběh se stal v době, kdy mi bylo 22 let. Obvykle se před to přidává přívlastek „krásných“, ale já si ho tam dát nemůžu. V té době jsem už tři roky chodil s Veronikou. Byla to moje první láska – osudová, jediná a zhoubná. První rok byl krásný, Verča byla nádherná holka. Štíhlá jako gazela, blondýna s výstavním zadečkem a roztomilými trojkami. Mně bylo 19, jí 17 a všichni mi ji záviděli. Jo, kdyby věděli. Ta holka totiž byla labilní, řekl bych, že to asi byla nějaká forma schizofrenie, jednou byla jako sluníčko, podruhé po mně byla schopná jít s kuchyňským nožem. Libovala si v tom, že mě může ponižovat, ale odkopnout mě nedokázala. Já byl zase hodný blbeček s nízkým sebevědomím, který si ženy stavěl na piedestal a měl potřebu se jí zavděčit, zvlášť, pokud jsem měl v posteli takovou holku, jako byla Verča, kterou mi závidělo celé okolí. Dalším z mnoha jejích problémů bylo, že trpěla nymfomanií. Jasně, může se zdát, že je to sen všech chlapů, a já byl v těch devatenácti hodně při síle, ale prostě jejímu tempu jsem vystačit nedokázal. To je pro takového kluka obrovská rána. Zvlášť, když jsem po tom roce zjistil, že si pravidelně vypomáhá s půlkou okresu. Ale abych to neházel jen na ni, i já měl máslo na hlavě. Už od 14 jsem hodně pil. Dvě půllitrovky rumu pro mě v osmnácti bylo pití tak na tři hodiny. Kombinace jejího ponižování, lability, nevěr, mého stupňujícího chlastání a neschopnosti jeden druhého opustit, ale ani být spolu, způsobila, že jsem byl v době, o které píšu, už asi rok nebo půl druhého úplně mrtvej na spodek. Sexu jsem byl schopen jenom když jsem se delší dobu neviděli, což bylo za tu dobu asi tak pětkrát a což způsobovalo další spirálu výsměchu a trápení. A choďte s tím ve 22 k doktorovi.

Nevím, jak by to skončilo, kdybych nezajel jeden večer z práce „na jedno“ a neprobral se v autě před barákem o jedenáct hodin později, s totálním oknem. Nikomu bych nepřál zažít ten pocit nejistoty, jak jsem se tam dostal a jestli jsem někoho nepřejel. Naštěstí byl na palubní desce vzkaz o Káji, hospodského z putyky, kde jsem byl štamgastem, že to on mě do auta naložil, zjistil z občanky adresu a zaparkoval mě i s autem před barák. Tehdy jsem si uvědomil, že by to taky mohlo skončit dost blbě. Verču jsem ještě ten den (za asistence policie, bohužel) vyrazil, pronájem zrušil a po třech letech se potupně vrátil do dětského pokoje, odkud jsem v devatenácti odešel. Nebyl to slavný návrat.

Naštěstí se ozvali staři kamarádi. Tomáš, který měl jeden víkend volný dům a Adam, který bydlel hned vedle něj. Oba ve vesnici asi 30 kilometrů od města, kde jsem tehdy bydlel. Původně se mi nikam nechtělo, ale to, že si na mě vzpomněli hned jak se dozvěděli, co se stalo a že se ozvali i poté, co jsem s nima dost nevybíravě přerušil kontakt hned po tom, co jsem se dal s Verčou dohromady, mě donutilo, abych tam jel.

A tak jsem v pátek odpoledne vyrazil. Přemýšlel jsem o všem možném, co teď dělat, co si můžu dovolit a co ne. Když totiž žijete tři roky vedle cvoka, tak máte o zábavu denně postaráno. Když se cvoka zbavíte, najednou nevíte co se životem. Ujel jsem asi 5 kilometrů, když se najednou u silnice něco zavlnilo. Stopařka! Já tedy normálně stopařky neberu, ale tehdy to bylo jak nějaký zásah z hůry, kdy jsem zastavil ještě dřív, než jsem si to vůbec stačil uvědomit.

„Prosímvás, nejedete náhodou do Přerova?“ zeptala se roztomile. „Přes Přerov do Křižan, nastupte si.“ vypadlo ze mě celkem bez rozmyslu. Ani nevím, co jsem si vlastně myslel. Prostě jsem jednal úplně bezmyšlenkovitě. Cestou jsme si povídali. Jmenovala se Katka a byla z Prahy. To mě překvapilo, protože proč by holka z velkoměsta jezdila do vcelku nezajímavého města na Moravu. Údajně tu ale má dvě kamarádky. Jednu v Lipníku nad Bečvou a druhou v Přerově. Domluvily se, že se sejdou, ale nějak se špatně domluvily na datu, vybil se jí telefon a kamarádku na dané adrese nenašla. Protože se jí nechtělo čekat na spoj do Přerova, tak se vydala stopovat. V duchu jsem si říkal, že v jejím případě je to docela odvaha. Byla totiž neskutečně krásná. Takový spíš typ jak z jižní Moravy, prostě fortelná cérka. Maloulinko přes váhu, ale tak, že to přesně sedí a ta holka s tím má šmrnc. Rozhodně ne žádná rozkydlá Mařena. Postavou spíš menší a opálená, jako by se právě vrátila od moře. Na tváři kouzelný úsměv, nad ním hnědé oči. Co ale v její postavě dominovalo, byla prsa. Ta byla opravdu obří. Snad pětky, možná šestky, ale nádherně kulatá a pevná, což bylo poznat, protože přes její vínové letní šatičky prosvítaly pevné bradavky, jelikož neměla podprsenku. No řeknu vám, ještěže jsem byl impotent.

Problém ale nastal na uvedené adrese, kde chtěla vysadit. Domovnice řekla, že ta slečna, kterou hledáme se vrátí až zítra. Takže co teď. Katka chtěla zůstat tam, že přespí na nádraží, ale mně se nechtělo nechávat takovou holku samotnou v noci ve městě. Jeden telefonát to vyřešil a už jsme upalovali směr Křižany k Adamovi a Tomovi. Večer jsme pili a bavili se. Já to navlíkl tak, že Katka je moje kamarádka. Rozhodně jsem neříkal Tomovi, že jsem do baráku jeho rodičů přivedl cizí holku, kterou znám hodinu a půl. Což byl i důvod toho, že jsem byl nervní jak pes. Nadával jsem si, že jsem debil, protože co když je ta holka podvodnice a zlodějka a my ráno najdem akorát vybílenej dům. Nakonec se šlo spát. Katku Tomáš ubytoval u sebe v pokoji a my tři kluci jsme si udělali pelech na rozkládacím gauči v obýváku. Adam to nazval jako buzna bunkr.

Já moc spát nemohl, jednak to mezi funícími kamarády ani nešlo, ale hlavně mi Kačka nešla z hlavy. Strašně rád bych se o ní dozvěděl víc, zajímala mě přímo dráždivě. Bohužel to ale nešlo moc dohromady s gumákem mezi nohama, se kterým ani tahle holka nic neudělala.

„Ty vole, když ti stojí, tak se aspoň přikryj peřinou“ probudil mě hlas Tomáše, který káral Adama za ranní nadělení. „Aby ses neposral. Je to lidský a není to dycky.“ odpovídal mu Adam. „Navíc co mám dělat, půl roku jsem nemrdal a Kuba sem přitáhne takovou kost! Hoši, v noci jsem se vzbudil a viděl jsem ji, jak šla na záchod! Úplně nahá!! Ty kozy, ta prdelka....ještě, že si myslela, že spím. Kubis, je volná?“ „Dej si studenou sprchu, ty hovado, přived´si ji sem on a ne ty. Hm?“ kontroval Tomáš a tím to celý rozřešil. Dopoledne jsme chystali jídlo a pak se najedli. Odpoledne si šli kluci zapálit ven a my jako nekuřáci zůstali vevnitř. Ani nevím jak se to stalo, ale najednou jsme byli pod peřinou a já měl v ruce její kozy. Byly na dotek neuvěřitelně pružné a já si s nimi hrál, byla to snad nejkrásnější hračka na světě. Bylo vidět, že je docela nadržená a mně se stalo něco, co už jsem dlouho nepocítil. Postavil se mi! Okamžitě se mi do žil vlil testosteron a ze mě se stalo nadržený zvíře. Strašně moc jsem toužil po tom vyšukat z ní duši, když v tom se vrátili z cigárpauzy ti dva kreténi. Nasáčkovali se do našeho ležení lásky a až do večera jsme kecali o blbostech. Teda oni, já byl zpruzenej a nadrženej. Konečně jsem měl zpátky svou chlapskou sílu a oni mi to takhle překazí. Nejhorší bylo, že probuzený péro nechtělo dolů a pár měsíců nevypuštěné koule tlačily až hrůza. No prostě bylo mi blbě.

Ani nevím, jak jsem usnul, ale když jsem se vzbudil, bylo devět ráno. Kluci nikde a vedle mě ležela Kačka, zachumlaná až pod bradu. Nějak jsem nechápal co se děje, když v tom jsem vedle sebe našel na papíru vzkaz od kluků: „Sorry za včerejší vyrušení. Jako omluvu máte dneska barák sami pro sebe. Užívejte ve zdraví, hrdličky. T. a A.“ Začalo mi docházet co se děje. Mezi nohama jsem ucítil známý tlak, který znají po ránu všichni chlapi mezi pubertou a důchodem a uvědomil si, že mě může čekat fajn den. „Doprdele, já jsem nadrženej“ blesklo mi hlavou. Ale co s tím, Kačka ještě spí a bude vůbec něco chtít? Tyhle myšlenky ale musely jít stranou, protože se mi o slovo hlásil močák, a to tak, že hodně akutně, protože víc než dvanáct hodin co jsem spal nedostal co potřeboval. Potichu, abych nevzbudil Káču, a hlavně aby si nevšimla mého stožáru na trenkách, jsem odcupital do koupelny. Cestou mi péro trochu kleslo. Rozrazil jsem dveře a bežel k záchodu. Poposunul jsem boxerky gumou za koule a osvobodil ptáka. Už už jsem se chystal si ulevit, když v tom cvakla klika a do koupelny vstoupila Káťa, tak jak ji Pánbůh stvořil. „C-co tady děláš?“ vykoktal jsem ze sebe. „Kluci nám nechali volný dům, když jsem jim řekla, jak nás včera vyrušili. Ty se chystáš čůrat? Jé, můžu ti ho podržet?“ Ani to nedořekla a už se sunula k mému rozkroku. „Mně se to strašně líbí. Dělala jsem to všem klukům a všichni u toho mručeli blahem.“ Byla dost impulzivní, ale v dobrým a mě to hrozně bralo. Jenže problém byl v tom, že když mi ho chytla, tak se opět napružil a já se s tím vyčůrat nedokázal. Můj naplněný měchýř signalizoval explozi. „Prosimtě pusť mě!“ zařval jsem zoufale, usedl na mísu v naději, že takhle to půjde, což se vyplatilo a já konečně vypustil zásobník. Podíval jsem se na ni, na její vytřeštěné oči a řekl: „Promiň, nejsem na to zvyklej a asi bych praskl, než se vychcal.“ „Ne, to ty promiň,“ sklopila omluvně oči „asi jsi byl hodně plnej, co?“ „No, to tedy jo, ale nebylo to jediný místo na těle, který mám plný.“ řekl jsem šibalsky, otřel si péro do toaleťáku a vstal. Nenapadlo mě nic jiného, než jí vrazit jazyk do krku a nás dva do sprchy, která byla hned vedle záchodu. Ona pustila sprchu a já ji chytil za zadek. Bože, to byla taková fantazie hníst v rukou ty dva dokonalé bochníky lidské hmoty! Takhle jsme tam stáli a líbali se dobrých pět minut. Jako by si všechny orgány mého těla chtěly přijít na své. Pak se ke mně otočila čelem, nohu si strčila na rantl sprchy, čímž se jí otevřely dva překrásné závojíčky její kundičky. Já poklekl a začal mrskat jazykem tu dobrotu. Začala u toho drobně sténat. Podíval jsem se nahoru co dělá. Hnětla si ty dva melouny, kterými ji příroda obdařila a lehce si přejížděla jazykem po rtech. Myslel jsem, že se mi péro snad rozskočí a lízal jsem jak kartáč v automyčce. Strašně moc jsem toužil po tom, abych si taky přišel na své. Proto jsme se vyměnili. Kouřila úplně jinak, než když jsem ji já lízal. Neskutečně ho sála a přihoňovala po celé jeho délce, ale spíš pomalu, klidně a rozvážně, což mi vyhovovalo, jelikož jsem byl po půstu brutálně nadržený. Nejvíc mě ale bavilo, že ta holka si to brala úplně sama, co chtěla. Beze slova dovolení vstala, otočila se zády a přikázala: „Mrdej!“ Narval jsem jí ho tam zezadu. Byla to neskutečná směs úlevy, chlapáctví a pocitu, který jsem znal, ale málem zapomněl. Mrdal jsem ji zezadu jako čokl čubu, a ona sténala, což mě rajcovalo ještě víc. Do toho jsem jí zepředu dráždil kundu, když v tom zavzdychala „Ku-kubíku, já já už to nemůžu vydržet“ a rukou mi protekl asi hektolitr zlatého deště. Zůstal jsem stát a ona se na mě otočila ještě provinileji než před chvílí a řekla: „Víš ta voda a mně se chtělo už dávno a teď tohle, já jsem to nemohla vydržet.“ Jak jsem se mohl zlobit. Akorát jsem z ní ptáka vytáhl na poslední chvíli, protože jinak bych stříkal.

Přesunuli jsme se z koupelny do ložnice. Částečně protože to bylo pohodlnější a částečně, abych hned nestříkal. Povalil jsem jí na postel a začal líbat ten kus toho prochcaného masa. Nepředstavitelně mě to vzrušovalo a ona tekla tak, že jsem to málem chlastal. „Dej ty nohy od sebe ty čubko, ať ti ho tam můžu narvat“ rozhodl jsem se být dominantní. „Ne, počkej chvilku. Skoro se neznáme.“ prohodila a natáhla se do kabelky, odkud vytáhla kondom. Musel jsem s pravdou ven, že s kondomem jsem nikdy nepíchal, takže ho neumím nasadit. „To nevadí, já se o to postarám“ mrkla na mě spiklenecky. „Snad se ti tam vleze, vidím, že vaši na tobě nešetřili“ dělala si srandičky z mé velikosti. A měla pravdu, byl jsem v těch místech trochu širší. Jenže to znamenalo, že jí dalo nasazení víc práce. Víc intenzivní práce na už tak rozdrážděném péru. „Lásko, Kači, prosimtě, počkej, ne, po...počkeeej“ prosil jsem, abych oddálil neoddálitelnou katastrofu. „V klidu, už to bude, seš moc velkej no. Tak. No vidíš. Už.“ Poslední slovo pronesla v okamžiku, kdy gumu dorolovala ke kořenu. Já se v ten moment zmohl už jen na „Aaaaaarg, promiň, to už nevydržím!!!“ Kondom tak splnil jediný účel. Nezestříkal jsem Kubovi rozkládací gauč.

Oba dva jsme v ten moment dostali záchvat smíchu. Kačka mi sundala šprcku, a když se na ni mimoděk podívala, pronesla: „Co to je?!“ Naprosto ji odrovnalo množství, životodárné tekutiny, která v kondomu zůstala. „Já ti říkal, že jsem plnej i jinde.“ zazubil jsem se. „No jo, ale takhle?“ řekla vyděšeně. „Jak dlouho jsi to nevypouštěl?“ „No, asi 7 měsíců, ale spíš víc.“ přiznal jsem poraženecky. A tak jsem jí povyprávěl o mém nevydařeném vztahu a o dalších věcech. Ale spíš víc než mluvení jsme se ten den, i dny další věnovali něčemu mnoham příjemnějšímu. Dneska už je to devět let a fajn vzpomínka na naše seznámení. Máme pětiletou Klárku a dvouletého Dominika. A i jako vzorní rodiče si neodpouštíme manželské radovánky alespoň čtyřikrát týdně.

P.S. Omlouvám se za svůj zeměpis. Vím, že vesnice Křižany pravděpodobně neexistuje, a když, tak ne u Přerova. Stejně tak jsou orientační i zmiňované vzdálenosti. Ale o to tu přece nejde :)