Pozvání na svatbu

Před časem jsme s přítelkyní dostali pozvánku na svatbu našich blízkých známých. Podobně vyšperkovanou akci jsme spolu navštívili naposledy v zapadlé mlze historie. Paní začala mírně řečeno šílet, co si vezme na sebe, že nic nemá, jestli tohleto nebo tamhleto a že bude muset do butiku pro pár kousků v pozlátku feromonu. Ale co, nakupování mě celkem baví a při tom jsem si začal představovat, jak načuhuju za závěs kabinky a hodnotím křivky své dámy v přiléhavých šatech. Neuběhl ani konec fantazírování a už jsme si to šněrovali shopovat. Moje drahá polovička vybírala kousky podle svého vkusu, no a já chlap že ano, jsem zase vybíral podle svého, samozřejmě pro ni. Rozhlížím se po krámu co bych ještě a v tom uslyším, že prej má vybráno a jde si to zkusit. Popadnu poslední ramínko, beztak mi to padá z ruky a peláším za ní, abych jí přeci jenom poradil, jako stylista z reality show. Madam v kabince, jdu po vůni jejího parfému načež vykukuje s prvním outfitem. Na můj vkus moc upjaté, rozhodně ne upnuté a jaksi neforemné. Shodujeme se, že to není ono a zkusí další. V momentě šmíruju za záclonou s hlavou strčenou do kabinky jak nějakej šprt v první lavici. Šaty z těla zklouzávají, mění se v hebkou kůži v černých vykrojených brazilkách a černé krajkové podprsence. Hormony mi povyletí, div mi z toho nerupne poklopec. Než se vzpamatuju z opojení rajským plynem, žena přetahuje přes hlavu jemńounké modré minišaty obepínající křivky končící stopu pod zadečkem a s decentním výstřihem, kde by představivost hledal i Karel Čapek. Hmm tohle je jiná fazóna prohazuju uznale. Pokouším se ustát situaci jak Charles Bronson v kovbojce. Madam nazouvá lodičky a odbíhá z kabinky před velké zrcadlo. “Nejsou ty šaty moc krátké”? Ptá se. Nepřijde mi, odpovím, ale jaksi bych ruku do ohně nedal, jelikož přesně nevím, zda to říkám opravdu já nebo moje rozbouřené druhé já, zvětšující svůj objem. Naštěstí jsem muž mnoha tváří a nenechám na sobě nic znát. “Dobře”, říká žena, “ještě zkusím něco” a zahrnuje za sebou závěs. Rozhlížím se kolem sebe, nastala pravá chvíle a vklouzávám do kabinky jako štírek. Než se přítelkyně koukla přes rameno, klečím za jejím zadečkem a vyhrnuju šatičky nad zadeček a zároveň stahuju kalhotky o kousek níž. “Co to…” doříct už to nestihne. Jednou tlapou jí pevně držím za zadek a jazykem přejíždím přes hříšné údolí až k análku. Samou stydlivostí mě chtěla odstrčit, aby na nás nikdo nepřišel nebo nás neviděl. Místo toho ze sebe vysouká jen polostydlivé “Ach” rvajíc si kus ošatstva do pusy, aby nebyla moc slyšet. Cítím, jak se jí blahem třesou nohy a vlastně strašně chce, abych pokračoval. Roztahuje nohy a hlavu mi přitlačuje k sobě. Už jí nedržím jednou, ale hned dvěma rukama, bořím svůj jazyk hlouběji, abych ochutnal nejšťavnatější med a ani si neuvědomuju, že jsem jí natlačil na stěnu, málem se probourajíc k sousedce. Právě odhodila masku madam, křehké ostýchavé ženy, nově navlečena do převleku Wonder čubky. Důmyslně se natočila, aby tohle divadlo mohla sledovat v zrcadle a jednou rukou si přejížděla po naběhlých bradavkách. Špulila, nastavovala a tlačila mi do hlavy, jazyk jsem měl dlouhej jako mravečník a nos zatlačenej v zadečku, že jsem měl deficit kyslíku. Chytla mě pevně za vlasy, za bradu, zvedla mě a druhou rukou si pulzujícího pérodaktyla nasměrovala do rozpálené pece, kde se taví olovo. Vášnivě jsme se houpali v rytmu dance parády až se prohnula v zádech a roztouženě vydechla. Byl jsem rozjetej jak parní válec a jen tak tak jsem stihl, abych jí zkropil vodním dělem. Chytl jsem jí pevně za vlasy, natočil jí pusinku a stříkal. Bohužel jsem si v tranzu neuvědomil, že má pořád na sobě zkoušené šaty. Kapičky karamelu jí stékaly po bradě do dekoltu, při tom na mě mrkala namalovaná očiska a mého ptáka válcovala v pusince jako by to byl cheesecake. Dal jsem jí polibek na orosené rty a že jí za to galapředstavení šaty koupím. U kasy jsme oba stáli rudý jak sovětská vlajka a modlili se, aby si paní nevšimla vlhkých skvrn, možná bysme ještě dostali 20% slevu za vadnej výrobek J. No prostě nechápu chlapy, co nesnáší nakupování. Pokračování příště…