Nečekaný zvrat

Je devátý červencový den, téměř třiceti stupňové horko a já byla sama. Tedy alespoň do chvíle kdy mi zavibroval telefon. Píše kamarádka, že jde na nedalekou louku a zda se nepřídám. Přesně to jsem potřebovala, zmizet z domova, alespoň na chvíli. Tu louku znám moc dobře, přibližně kilometr od mé rodné vesničky, svítivě zelená, lemuje jí les a člověka by zde ani nejbystřejší oko nezahlédlo. Kamarádka je stydlivá myška, která nemá ráda pozornost a větší počet lidi kolem sebe. Podle očekávání seděla nakraji louky u přímo vánočně tvarovaného smrku. Snad poprvé jsem tu viděla i někoho jiného. Příbližně dvěstě metrů od nás seděli 3 pánové kolem třiceti, nejstaršímu mohlo být třicetpět, ale z dálky se to těžko věk odhaduje. Kamarádka mi vyprávěla poměrně všední příhodu, ve které ji nechal její kluk. Už zase. Byla docela hezká, hnědé oči jí ladili s hnědými vlasy, je stíhlá, bohužel také citově hodně křehká, cholerická a byla schopná dělat dlouhé žárlivé scény. Vůbec se nedivím, že s ní chlap nevydrží déle. Behěm toho nudného vyprávění, jsem si všimla, že po nás pokukují zmínění pánové. Nijak sem to neřešila, byli o 10 let starší a to mě moc nelákalo. V tom kamarádce zazvonil telefon. Maminka jí volala, že pojedou za tetou. Moc se mi omlouvala, ale musela jít. Příběh mi prý dopoví příště. Bylo krásně, tak jsem se jsem se natáhla a přemýšlela o životě sama. Lepší místo k debatě se svým druhým já není. Najednou jsem slyšela jsem šustení bot o trávu. Vážně, ti pánové šli směrem ke mě. Znervozněla jsem, co asi budou chtít? Nemají snad svých starostí dost? Pozdravili mě, představili se. Marek, Jirka a Jakub. Sedli si vedle mě a ja se začínala klepat nervozitou a strachem. Deset minut mi vyprávěli o sobě, já se trošku uvolnila a prozradila sem jim své jméno, Tereza. Z ničeho nic mě jeden pohladil po vlasech, brala jsem to jako přátelské gesto, jenže se přidali i další dva, jeden mě nežně hladil po zádech a druhy po stehnu. Nevěděla jsem co dělat. Nebylo to nepříjemné, ale nikdy jsem nic takového s nikým cizím nědělala. Znovu jsem znervozněla, začala se klepat a v očekávání co se bude dít jsem ani necekla. Marek si sedl za mě a pomalu mě obejmul kolem bříška. Druhá chlap si přisedl blíž, jednou rukou mi zajížděl do vlasů a druhou hladil, společně s třetím moje ruce. V tu chvíli to bylo strašné, nevěděla jsem jestli to mám brát jako znásilnění, protože to bylo tak něžné a zkušené, že jsem nemohla začít křičet. Sundali mi tričko pod kterým jsem nic neměla, položili mě na záda do trávy a začli hladit po celém těle. Nešlo jim říct ať přestanou, bylo to nejkrásnější co jsem kdy zažila. Jakub mi sundal sukni a žabky. Jirka mi rukou zajel pod kalhotky, byla jsem neskutečne vzrušená. Všichni byli tak šikovní. Cítila jsem ruce uplně všude, ve vlasech, na prsou na bříšku, v kalhotkách i na stehnech. Sladké polibky na krku i na rty. Jakub s Jirkou mi sundali společne kalhotky a začali mi dráždit klitoris. Marek si jako první sundal kalhoty a chtěl ať si jeho klacek vezmu do pusy. Bylo hodně težké se soustředit abych nic nezkazila, když jsem cítila kmitání dvou prstů jednoho z nich v mé jeskyňce, udělala jsem se. Potom se vyslíkli i další dva, zavázali mi oči a na moje břícho hodili kostku. Chvíli jsem nevěděla o co jde, ale pak jsem pochopila, že losovali kdo začne. Nevěděla jsem kdo vyhrál a bylo mi to jedno. První ho do mě opatrně zasunul a políbil me na rty. Další dva mě hladili po celém těle a dráždili klitoris. Začal přirážet, byla jsem uplně oddaná. Bylo to skvělé, chtěla jsem ať to nekončí. Udělala jsem se podruhé a on po chvíli taky, na mě. Poprvé v životě se mi někdo vystříkal na tělo, zamilovala jsem si to. Kluci se vystřídali a pokračovali. I druhý se udělal na mě. Když do mě vstoupil třetí, udělala jsem se zase. Měl ho širšího a to mě dostávalo mnohem víc. Cítila jeho vzrušení a věděla, že se udělá. Poprosila sem ho, ať je to do mé pusy, což byla má sexuální fantazie, kterou jsem do té doby také neprožila. Nic nenamítal. Konec. Očistili mě, oblékli se a odešli. Bez jediného kontaktu, bez rozloučení. Nechápala jsem co se stalo, ale teď bych chtěla znovu. Chodím pravidelně sedávat ve stejný čas na louku, ale nikoho jsem od té doby neviděla. Trochu štěstí v neštěstí.