Jednoho červencového dne, jsem jel domů z práce.
Při vstupu do paneláku jsem si vzpomněl, že musím do své sklepní kóje pro něco.
Při vstupu do sklepa jsem si všiml, že do jedné z místností jsou otevřené dveře, kde jsem zahlédl, že je i gauč.
Tak si říkám, že bych si sedl na ten gauč, pustil nějaké hezké videjko a pohrál si se svým přirozením? Mám rád taková místa na dovádění 😃
Ani jsem se nějak nepřemlouval a už jsem seděl na gauči a vybíral si na netu nějaké pěkné videjko, kde hezká holčina v brýlích s černýma obroučkama, kouří nějakýho týpka. Tak jak to mám rád 😃
Toš po chvilce jsem vytasil svoje Thorovo kladívko a začal si pohrávat, jak se sluší a patří.
Po pár minutách, kdy jsem byl ztvdlý už snad po celém těle, jsem najednou uslyšel otvírání vstupních dveří do sklepa.
Ani jsem neváhal a rychle jsem vyskočil z gauče, schoval svoje nářadíčko a utíkal jsem ke své sklepní kóji.
V tom se do uličky přiřítil soused i se svou vnučkou. Jen jsme pozdravili a prošli dál kolem mě do již zmíněné místnosti.
Já dělal, že chci odemčit svou kóji, ale nějak jsem nemohl najít klíče. Jen jsem nakoukl do vedlejší místnosti a uviděl klíče spadené na gauči. Musely mi vypadnout z kapsy.
Nezbývalo mi nic jiného, než doufat, že soused s vnučkou si jich nevšimnou a brzy odejdou.
Musel jsem si tzv. najít práci. Tak jsem šel za uličku, kde jsem měl kolo, u kterého jsem čekal, až konečně půjdou pryč. Naštěstí to netrvalo dlouho a soused šel zachvíli pryč. Zavřel vstupní dveře od sklepa a jel výtahem do svého patra.
Tak si říkám, že vnučka ještě určitě nešla. Tak jsem dále čekat u svého kola a najednou se z místnosti ozvalo: nezapomněl jsi si tu něco?
V tom jsem cítil nával tepla a byl jsem červený snad po celém těle. Říkám: mluvíš na mě?
Ona: tak je tu snad někdo další? Pojď sem.
Zašel jsem za uličku a vidím ji, jak drží mé klíče v ruce a říká: nejsou tvoje?
V hlavě jsem měl totální zmatek a říkám: ano, jsou to moje klíče. Musely mi vypadnout, když jsem si tam něco prohlížel.
Ona: to by mě zajímalo, co je tu k prohlížení.
Já: díval jsem se na to kolo, co je za tebou. Porovnával jsem ho s tím mým.
Ona: jako na to, že jsi to vyplodil takhle na rychlo, tak to byla dobrá výmluva. Ale teď se mi příznej, co jsi tu prováděl, nebo klíče odevzdám dědovi, protože tady nemáš co dělat.
Já: no dobrá tedy. Vytáhl jsem z kapsy telefon a ukázal jsem ji pozastavené video, co jsem měl načtené v telefonu.
Ona: hmm, pěkné. Borka má skoro stejný brýle, jako mám já.
Já: no to jo. Asi náhoda. Ale ten týpek má větší výbavu a určitě i výdrž, než mám já.
Ona: pousmála se a řekla: to nemohu posoudit a nebo?
Já: nebo co?
Ona: sundala si lehkou mikinu pod kterou měla uplé bílé tílko a pod ním skrývala malá prsíčka s tvrdýma bradavkama ( to mám moc rád) a řekla: sedni si na gauč a mrknem na to.
Já: dobrej vtípek.
Ona: připadne ti, že si dělám srandu?
Já: tak pardon. Sedám si na gauč.
Ona: ty naplé kraťase ti mám stáhnout já nebo to zvládneš?
Já: tak mohl bych to zvládnout. Jen dávej pozor, ať ti nevystřelím oko. Smích.
Ona: dobře, jdu bokem a zakryji si oči. Smích.
Já: můžeš odkrýt oči, zbraň je venku.
Ona: hmm, tak velikost by i odpovídala týpkovi, co byl ve videu. Teď už jen ta výdrž.
Já: ta výdrž bude horší, moje první dvě kola bývají vždy rychlé, někdy až extrémně rychlé. Ale za to můžu vícekrát za sebou.
Ona: to je možná i dobře, protože nemám moc času. Jedu na chatu s rodinkou oslavit své devatenácté narozky. Tak si to aspoň zpestřím.
Já: jee, tak všechno nejlepší. To vědět, tak ti tu i vyskočím z dortu.
Ona: děkuji. A teď k věci.
Seděl jsem na gauči se staženými kraťasy, ona si klekla a začala mi špičkou jazyka jezdit po uzdicče.
Já: tohle mám fakt moc rád.
Ona: to je dobře. A co tohle?
Strčila si ho do pusy, jen po žalud a začala hezky kmitat jazýčkem.
Já: tak tohle mě asi odpálí do vesmíru, ježišmarja.
Ona už ani nešpitla a začala pusou přirážet až po kořen. Párkrát jsem slyšel, jak se sama hezky dáví, takže jsem ji nemusel ani chytat za hlavu. Ruce jsem měl za hlavou a užíval si tu chvilku.
Já: už to na mě jde, můžeš ho vyndat a dodělat mě rukou.
V tom přestala, vytáhla kladivo z pusy, podívala se na mě a zakroutila hlavou doleva a doprava řekla: jen nebuď opřený a narovnej se.
Znovu si ho vzala do pusy a ještě rychleji přidala na tempu, péro mi začalo neskutečně pulzovat.
Já: uuuuž.
V tom, jak jsem to zařval, vyndala penis z pusinky, držela ho v ruce tak, aby mě to nepostříkalo a já už kropil zem.
Já: jsem paralyzovaný. Nejsem schopný pohybu.
Ona: to je dobře. Až budeš schopný pohybu, tak to tu utři. A tady máš ty klíče.
Já: jak ti to můžu vrátit?
Ona: třeba někdy. Musím jít, ahoj.
Po chvíli jsem vstal, odemčel svou sklepní kojí, vzal vlhčené ubrousky a utřel jsem tu zaneřáděnou zem.
Tentokrát jsem zkontroloval, jestli mám opravdu vše u sebe a šel jsem vrátit ubrousky do kóje.
Úplně jsem zapomněl, pro co jsem to vlastně šel do toho sklepa. Ale nějak mě to netrápilo. 😃
Venku jsem do kontejneru vyhodil památeční použité ubrousky a šel vesele domů, kde jsem se spokojeně dodíval na videjko s krásnou brylatou holčinou.
ZAZVONIL ZVONEC A POHÁDKY BYL KONEC.
Similar stories
-
It started with her lips. Soft, full, painted in a shade that promised sin. They hovered close, teasing, not quite touching, until they did. And when they did, it was like fire under skin. Her kiss…
3 months ago 0 35 1 -
... You spread your slender legs and your aroused pussy kindly invites my wet tongue to come closer. The tongue gladly accepts such a gentle proposal and starts to delicately tickle the red labia: up…
3 months ago 0 54 1 -
"Oh, those people!" Mr. Alois said as he opened the lid of the container, waiting to see what goodies he would find there again. "Oh, an umbrella!" He said excitedly and threw it on the improvised…
2 months ago 0 66 1