ĎÁBLOVA DĚVKA, 16.06.2024

Jun 16, 2024 · 1,825 views MilanvonBrunn

Byla nádherná, plně vyvinutá, úplně jsem z ní šílel. Sotva jsem se mohl soustředit na kázání, když seděla v první řadě a modlila se. Bylo jí něco přes 30 a patřila jakémusi řemeslníkovi, který jí nebyl vůbec hoden. Měla navíc, kdyby chtěla, mohla mít klidně i rytíře. Potřeboval jsem nějakou záminku, abych ji obvinil z čarodějnictví, nechal zavřít a mohl si s ní potom nerušeně užívat. Jako jezuitský kanovník mám ve městě obrovské postavení a nikdo si mě neodváží odporovat, mít důvod je však vždycky lepší.
Naštěstí zanedlouho vešla do kostela se svými třemi dětmi a zapomněla se pokřižovat. Kromě mě to viděly i ctihodné sestry cisterciačky Ofélie a Františka. Okamžitě jsem napsal nařčení z kacířství a městští pochopové ji odvedli do klášterní šatlavy. Týden jsem ji nechal v té smrduté kopce, její ubožák manžel chodil každý den za ni prosit, plazil se přede mnou i před radními. Ale kacířství je těžký zločin a musí se pořádně vyšetřit.

Konečně jsem měl dost času na 'výslech' mojí krasavice. Nařídil jsem Františce s Ofélií at mi ji připraví, vykoupou a převlečou do čistého. Společně s drábem ji přivedli do výslechové místnosti, což byla vlastně mučírna na samém konci sklepa s mnoha podivnými a zvrhlými nástroji. Já bych ale svojí květince nikdy neublížil. Uprostřed místnosti byla něco jako velká lavice s opěradlem, tím opěradlem se vyslýchanému protáhla hlava a poté se šrouby otvor zmenšil tak, aby ji s ní nemohl vyndat. Když bylo vše připravené, nařídil jsem sestrám i drábovi, aby odešli domů a v žádném případě mě nerušili.

Otevřel jsem těžké dubové dveře se slovy 'Pochválen bud pán Ježíš Kristus', a zavřel je těžkou železnou petlicí. Místnost byla ponořena do podivného přítmí, několik loučí a dvě svíčky na stole vrhaly ponuré, groteskní stíny. 'Jsi velká hříšnice, ale náš Pán dovede odpouštět', začal jsem rozhovor. 'Amen' zamumlala celá vystrašená. Jak tam tak pololežela s hlavou pevně uchycenou v desce lavice, můj objemný čurák začal nabíhat vzrušením. Ale napřed jsem si ji potřeboval připravit. Trochu jsem ji nadzvedl, vzal její pravou ruku a přivázal ji trochu na volno k pravému kotníku. Celá vystrašená křičela co to dělám. Neodpovídal jsem, to samé jsem udělal s levou rukou a poté ji roztáhl nohy co nejvíc od sebe. Potom jsem z ní serval všechny hadry. Plakala, třásla se ponížením a hanbou. Začal jsem se svlíkat se slovy 'neřvi, zkurvená děvko, tady tě ani panenka Maria neuslyší'.
Stoupl jsem si před ni a svým polonaběhlým ocasem jsem začal fackovat její tvář. Ty zasraná nevěrná kurvo, křičel jsem na ni, párkrát na ni naplival, nepřestávaje ji fackovat, teď už k prasknutí naběhlým obrovským čurákem. Stiskl jsem jí levou rukou nos, otevřela pusu a já jí ho tam ihned narval až po koule. Zároveň jsem jí chytnul pevně svýma svalovitýma rukama pevně po stranách hlavu a začal ji divoce mrdat. Po chvíli jsem přestal a jen tak jej v ní držel. Začala se dusit. Rychle jsem jej vytáhl, nafackoval jí, ale ne silně, naplival ji na tvář a sprostě ji nadával.
Po pár vteřinách jsem jí ho tam vrazil zpátky a mrdal ještě zběsileji než napoprvé. Když jsem to zopakoval několikrát, začal jsem cítit, že už budu a to jsem rozhodně nechtěl.

Potřeboval jsem si ji připravit na další hrátky. Napřed jsem jí provazy svázal její nadmutý cecka a připnul jí na bradavky nevelká závaží. Pravou rukou jsem jí začal jezdit v kundě a palcem levé ruky masírovat její bezkonkurenční, vyšpulenou prdel. Měl jsem dopředu připravené dva jemně opracované dřevěné klacky, které jsem jí strčil do obou děr a uvázal kolem jejího břicha, aby se nestali ven. Potom jsem jí kolem hlavy dal speciální řemen, s tvorem a drátky, upravený tak, aby nemohla zavřít hubu. Když jsem si ji takto připravil, jako na zavolanou na mě přišlo něco jiného - chcaní. Vzal jsem svého už ochablého čuráka, postavil se před její dráty otevřenou hubu, chytnul jí pod krkem. Jsi ta nejprašivější děvka co se kdy narodila, od Evy až do soudného dne, jsi ta nejchlípnější ďáblova lazebnice, křičel jsem na ni fackoval ji, důtkami občas šlehnul přes záda, nebo ted´ už přes doruda naběhlý kozy.

Vytáhl jsem ty dva klacíky s jejich děr a pochcal i její prdel a záda. Nyní nadcházel zlatý hřeb mého výslechu - udělat se jí do kundy a namrdat jí parchanta. Ne že bych neměl děti, za dobu mého úřadování jsem omrdal nepočítaně děveček, v zákristii nebo ve zpovědnici, to ale byly mlaďoučké žáby, často ještě panny a samozřejmě nikdy neřekli, že to mají s panem farářem, nikdo by jim nevěřil a i kdyby, nedokázali by to a sami by šli sedět za pomluvy. U mojí vyvolené to ale bylo zcela jiné - chtěl jsem s ní mít toto pouto a taky ponížit jejího slizkého manžela.

Už mi opět stál naběhlý k prasknutí , plný horkého semene pro moji lásku. Roztáhl jsem její ďábelskou prdelku, naplival ji pro zvlhčení do otvoru a použil i zbytky chcánek co jí zůstali na zádech i lavici pod ní. Opatrně jsem zasouval svého rudého giganta do její nádherné prdele. Když tam zalezl celý, chytl jsem ji mohutnýma tlapama, za její nádherné kozy a začal divoce šukat její, až do dneška panenskou prdel. To nebylo zběsilý mrdání, to bylo něco jako trans, extáze, bylo to tak nádherný, jako nikdy nic předtím. .Netuším jak to dlouho trvalo, potom se svět v milisekundě zastavil já strnul a začal do ní vypouštět veškerý semeno, veškerou sílu a lásku, vše naráz v ten jediný okamžik. Bylo to nepopsatelně překrásné, ale zároveň jsem byl naštvaný, protože tou první dávkou jsem potřeboval vykropit její kundu, aby se mnou otěhotněla.

S její prdele začal vytékat proud mé štávy, začal jsem jí nadávat, šlehat důtkou po kozách. bral jsem to sperma do ruky, natíral jí tím kozy pusu tváře, pochcaný vlasy, přitom jsem ji nestále fackoval rty a tváře ochabujícím čurákem´a nadával ji slovy, co nejdou ani napsat, nebotˇ by to bylo hodně velké rouhání.

Normálně bych ji vymrdal ještě minimálně jednou, ale po té extázi, jsem byl úplně bez kapky, bez síly, ta zkurvená čarodějnice mě vzala veškerou energii a ještě si navíc nenechala namrdat ani parchanta. Rozvázal jsem ji, rozšrouboval desku, byla volná. Strašně se třásla, těžko říct zda hanbou, orgasmem, bolestí, nebo vším naráz. Chytnul jsem ji pod krkem, dál jí pár facek aby se probrala, nazval nejzkurvenější ďáblovou milenkou a celou jak byla ji hodil do připravené kádě s vodou, aby s ní nebyli cítit chcánky a sperma.

Oblékla se, celou třepající jsem ji odvedl do cely k ostatním. Takhle zběsile a surově jsem ji mrdal dvakrát týdně další dva měsíce, když jsem si jeden u jednoho výslechu všiml, že má naběhlé bříško i cecky. Byla v tom, naprcal jsem ji! Udělal jsem s ní extrémní rozlučkovou poslední jízdu a druhý den ráno, ji propustil domů s písemným odůvodněním, že učinila pokání a může se vrátit do lůna naší Svaté církve.

Za ty dva půl měsíce orgií se mnou si na to zvykla, už se netřásla hanbou, neplakala, naopak měla orgasmy, sama mocně stříkala. Co dělá doma se starým netuším, ale kvůli rychle se kulatícímu bříšku má snad klid. V kostele při mši se na mne potutleně dívá a když jí podávám hostii, a otvírá pusu mnohem víc než musí a třepe jazýčkem. Až mi porodí, tak s ní budu rozhodně pokračovat, ale ne v nějaké kobce, ale v našem klášteře, u sebe na místnosti nebo třeba na oltáři naší nevyužívané kaple. Je to neuvěřitelná satanova nevěstka a za trochu rizika a námahy rozhodně stojí.

AMEN

Similar stories