Dovolená se Zdeničkou II.

Den utekl v poklidu. Zdenička si zalezla do podkroví, já jsem se věnoval zahradě. V poledne jsme si vyměnili u oběda jen pár konvenčních frází a šli si každý po svém. Teprve k večeru, když jsem skončil sekání trávy a Zdenička dočetla svoji dávku stránek z učebnice, přišel na přetřes další program. Byl krásný letní den a logicky vznikla otázka na možnost vykoupání se. Díky Evropské Uhniji zanikla řada přírodních koupališť v okolí, obce nebyly schopny a ochotny vyhovět požadavkům na kabinky, sprchy a splachovací záchody v množství ne malém a tak se z příjemných venkovských koupališť obvykle staly požární nádrže s nevábnou zelenou tekutinou vydávanou za vodu. Ale pár kilometrů od nás byl zaplavený lom, kde se dala očekávat čistá voda a příjemné koupání. Drobný zádrhel jsem viděl v tom, že v posledních letech jej pro sebe zabrali nudisti. Zdenička sice ráno předvedla jistou dávku exhibicionismu, ale to bylo pro mé oči a na samotě. A opravdu. Když jsem nadhodil tuhle možnost, zaváhala. Ale když jsem jí řekl, že se tam podíváme, a když se jí tam nebude líbit nebo se jí nebude chtít se svlékat, pojedeme zase zpátky, kývla, že ano. Vyběhla nahoru a za chvíli se vrátila v lehkých šatech, pod kterými zjevně neměla nic a pantoflích. Na můj úsměv reagovala slovy, že stáhnout šaty před někým je z hlediska studu mnohem jednodušší, než si svlékat prádlo. Na to se ovšem nedalo nic namítat. Nasedli jsme do auta a během dvaceti minut byli na místě. Měli jsme štěstí. Na plácku, kde se obvykle parkuje, stálo jedno auto a o strom tam stálo opřených pár kol. Došli jsme na ostroh nad lomem, abychom se porozhlédli. Kolem vody je totiž pár plácků, které slouží jako pláže a mezi nimi jsou křoviny. Snad proto, že už se den chýlil k večeru, možná z jiných důvodů bylo na výběr více míst. Zdenička si vybrala plácek na nejvzdálenější straně lomu, kde nikdo široko daleko nebyl. Chvíli sice trvalo, než jsme tam doskákali a dolezli, ale je pravdou, že to stálo za to. Původní rozpaky z návštěvy nudistického koupaliště byly zapomenuty. Než jsem si sundal tričko a šortky, Zdenička ze sebe stáhla šaty a vběhla do vody. Svlékl jsem se a šel za ní. Než jsem se dostal do vody, už byla v půlce lomu a otáčela se zátky. Plavali jsme proti sobě a na tváři jí byl vidět blažený výraz. Chytila mne kolem krku a dala mi pusu. „Tedy strejdo, to byl báječný nápad. Je to tu hrozně pěkné.“ „A plavky ti nechybí?“ zasmál jsem se. Přitiskla se ke mně, až jsem cítil její velké bradavky na prsou. „Ne, je to super, cítím se moc dobře.“
Chvíli jsme bez dalších řečí plavali vedle sebe a vychutnávali si pocit volnosti. Po nějaké době Zdenička trochu sevřela rty a jen ucedila „potřebuji ven, musím čurat a nechci tady do té krásné vody“. Otočili jsme se ke břehu. Lezla ven přede mnou a zase jsem mohl obdivovat její krásně modelovaný zadeček a čárku v rozkroku. Přes chladnou vodu to mělo opět silné dopady na můj ocas. Zdenička doběhla ke křoví v zadní části plácku a přidřepla na bobek s roztaženýma nohama přímo proti mně. Naprosto nelogicky při tom na mne volala, ať se na ni nekoukám. Smál jsem se jí a šel blíž. Nevydržela to pochopitelně a pustila z rozcapené kundičky silný proud. To už mi ocas stál jako kůl. Když dočurala, zvedla hlavu a vykulila oči. „Ty ho máš tak velkého? A to se do mne ráno vešel?“ „Jak po másle,“ odvětil jsem, „máš báječnou kundičku a byla hodně mokrá.“ „no, teď je také mokrá a nemám papírový kapesník, abych si ji osušila. Co s tím, strejdo?“ Holčičí logika je neúprosná. Právě vylezla z vody, je mokrá od hlavy až k patě a řeší osušení vyčurané kundičky. „No, Zdeničko, to je tedy problém,“ zasmál jsem se. „Buď si ji půjdeš opláchnout do vody, anebo ti ji osuším já.“ „Vždyť jsi také nahý a žádný kapesníček nemáš.“ „No to sice ne, ale mám jazyk,“ kul jsem železo, dokud bylo žhavé. Zdenička zaváhala, ale pak si stoupla a rozhlédla se. Náš plácek byl vybrán dobře. Nebylo na něj odnikud vidět, pouze z hladiny. Ale ve vodě už nikdo nebyl. Rozkročila se. „Tak jo, dělej, jsem zvědavá, jestli se ti to povede do sucha,“ tentokrát se zasmála ona. Přiklekl jsem mezi její nohy a nasál její vůni. Jazykem jsem přejel okolo poštěváčku a po stydkých pyscích. Obkroužil jsem špičkou jazyka poštěváček. Prolízl jsem rýhu mezi stydkými pysky a zastavil jsem na hrázi. Na jazyk mi skanula chuť její moči a vzrušení. Zopakoval jsem to a trochu jsem přitlačil, abych se dostal hlouběji. Povolila se v kolenou a šla mi vstříc. Při tom slyšitelně vzdychla. Za chvilinku jsem ji regulérně šukal jazykem a ona mi proti němu přirážela. Když už to vypadalo, že bude, zvedla se a strčila do mne tak, že jsem se svalil na záda na trávu. Nasedla na můj klacek a rajtovala na něm jak ve finiši Velké pardubické. To se nedalo dlouho vydržet. Přestože už jsem ten den měl za sebou jeden výstřik, ten druhý přicházel zatraceně rychle. „Už budu,“ zařval jsem. „Joooooo,“ byla její odpověď doprovázená sevřením mého ptáka její kundou. Blesklo mi hlavou, že je dospělá, studuje medicínu a snad ví, co dělá. Opravdu jen blesklo, protože vzápětí už jsem do její kundy pumpoval dávku mrdky. Padla na mne a třásla se v doznívajícím orgasmu. Dala mi pusu a povídá „tedy, to byla jízda, strejdo.“ Přitáhl jsem si ji k sobě, dlouze políbil a povídám „jestli mi ještě jednou řekneš strejdo, dostaneš na holou…“. Zasmála se, vstala a rozkročila se nade mnou. Moc pěkný výhled. Pořádná kapka její kundí šťávy smíchaná s mojí mrdkou mi kápla na prsa. „Nějak se to sušení nepovedlo,“ prohlásila. Sebrala moje tričko a vysušila si jím rozkrok. „Budeš muset jet domů nahý, strej… miláčku“. Teď byla řada na mně, abych se zasmál. „Nemám s tím problém, ale tvůj zadeček ho bude mít večer.“
Sbalili jsme si svých pár hadříků a vyrazili nazí k autu. Zdeničce ani nepřišlo divné, že na parkovacím plácku jsou další lidé. Přizpůsobovala se rychle.