První rande na hřbitově - část II

Pokračování prvního dílu. Bohužel tedy na novém účtu, jelikož ten starý mi byl smazán. :) Důvod? Zajímavý.

Budu rád za jakékoliv ohlasy, ať už pozitivní, či negativní.

První díl: https://www.amateri.com/cs/povidky/29406/prvni-rande-na-hrbitove-cast-i

Olšanské hřbitovy, pět hodin odpoledne při krásném slunečném dni. Akorát mi bylo vykouřeno a já se tak nějak snažím opět dostat nohama na zem a vnímat. Marika přede mnou stojí, klepe na svou tašku a povzbuzuje mě, abych se rozešel. Konečně jsem schopen vnímat a podívám se, co si s sebou vlastně celou dobu nesla. „Hele, ona tam má schovanou deku,“ řeknu si pro sebe a uznale pokyvuji hlavou, protože tato frajerka přišla na první rande s jasnou představou, ve které se snad ani nepočítalo, že bych nehrál podle notiček, které si milostivá napsala.

Ušli jsme ani ne 25 metrů po obvodu louky, která viděla snad tisíce dojemných loučení blízkých s milovanými, a teď také jedno honění a polykání. Sešli jsme z chodníku a v rohu té louky byla nějaká dřevěná chaloupka, netuším na co, asi nějaké skladiště na motyky. Jediné, co jsem na ní přečetl, bylo „2ob – odd. III“. Marika rozhodila deku na trávu. Mezi touto dřevostavbou a živým plotem, který odděloval louku rozptylu, byly asi dva metry volného travnatého prostoru. Z třetí strany tam také nebylo vidět kvůli tomu, jak se živý plot rozrůstal. Každopádně kdo měl skvělý výhled na naše budoucí hnízdo lásky, byla protější strana. Tam byla stěna plná uren, pokrytá malými náhrobními kameny a uvadlými květinami, a samozřejmě kolem toho ani ne pět metrů daleko od nás musel vést chodník.
Marika už seděla na dece čelem k chodníku a výstavě uren. Dlouho jsem nečekal a sedl si za ní tak, že jsem ji měl mezi svýma nohama a mohla být opřená o mě. Automaticky zaklonila hlavu, když jsem dosedl, která mi spočinula na horní části hrudníku, kousek pod klíční kostí. Položil jsem jí zezadu ruce na boky a přejel na bříško. Ležela tam takto na mně se zavřenýma očima a byla celá v mé moci. Rychle se karty otočily, pomyslel jsem si, když jsem se díval, jak se zavřenýma očima očekává cokoli, jen ať jí to přinese slast a uspokojení. Nebylo kam spěchat, tak jsem si chtěl pohrát, ale nešlo se nekoukat na ta její prsa, která se pravidelně zvedala s každým jejím nádechem. Natočil jsem si ji tak, abych se dostal k jejímu krku. Netuším, co to bylo za parfém, ale ta sladká vůně mě ještě víc rozdivočela. Bylo vidět, že jedna z jejích erotogenních zón byla právě na krku, protože sotva jsem se jej dotkl rty, krásně se prohnula, zatímco jsem vdechoval její parfém a kousal její sladký krk, jen takové škádlení přerušované polibky na krk.

Hodina H, minuta M je tady. Její krk jsem neopouštěl, ale konečně jsem chtěl osvobodit ta její prsa, která mi celou dobu v práci kouzlila úsměv na tváři a po večerech před spaním poskytovala velice hezkou inspiraci. Z bříška jsem oběma rukama vyjížděl nahoru. Korzet byl stále na svém místě, ani se nepohnul, a já se mohl dostat jen na vršek jejích prsou. Netroufal jsem si silou tlačit svou ruku mezi ten kus nádherné, ale v tomto případě naprosto stupidní látky. Tahle sranda musí jít pryč, nebo ji roztrhám na cárky zubama, pomyslel jsem si a dal se do sofistikované práce. Nejprve jsem ji trochu zatlačil zezadu dlaní, aby se posadila, čímž mi dala přístup k háčkovému zapínání, které měla na zádech. Tohle zapínat musí být docela noční můra, naštěstí já jsem ten, kdo to bude vždy rozepínat, a tak jsem to udělal. Povolil jsem několik prvních háčků, pět, šest maximálně. Nechal jsem ji, aby se o mě opřela zpět, a já mohl stáhnout spodek tohoto rudého kusu textilu, který mě dráždil jako býka a zároveň skrýval poklady, které jsem chtěl třímati ve svých rukou. Látka se sunula dolů, až dokud neskončila pod jejími prsy a já měl pohled, na který v životě nezapomenu.

Nádherně tvarovaná prsa držící si tvar, která byla skoro kulatá, menší prsní dvorce a na vršku nádherné malé bradavky. Na takových balóncích každá bradavka musí být malá. Zajel jsem rukama pod ně a stiskl ty dva nádherné dary přírody v mých rukou. Mám vcelku velké dlaně a prsty, ale tyhle holky jsem prostě nebyl schopen celé obejmout, což mi asi tak nevadilo. Bradavky trčely do vzduchu takovou silou, že jsem si říkal, jestli jí ten korzet neroztrhal, jak jsem ho tahal dolů. Položil jsem ji na záda a dal se do díla. Její prsa mě hypnotizovala a byla ještě příjemnější a krásnější, než jsem si ve svých snech představoval. Jazykem jsem jí kroužil po bradavce, lehce kousal, zatímco druhou rukou jsem si pohrával s její druhou bradavkou. S radostí jsem si užíval její tlumené vzdechy. Nemohl jsem se těch jejích kůzlátek nabažit, ale byl čas vydat se dál. Lehl jsem si vedle ní, začal ji líbat a po mém hřišti, jak jsem přejmenoval její hrudník, sjížděl dolů. Tam na mě čekal ten sesunutý korzet, ale to nevadilo, stačilo jen trochu povytáhnout sukýnku a odhalit vše, co jsem chtěl. Sukýnka byla nahoře a přesně, jak jsem si myslel, ta potvora neměla žádné spodní prádlo, jediné, co tam měla, byl z chloupků nechaný malinký trojúhelníček. No, trojúhelník ukazuje cestu, a kdo jsem já, abych neposlouchal dopravní značení. Vydal jsem se na cestu, ona už s pokrčenýma nohama čekala příjezd mé kavalérie prstů. Na chvilku jsem se zastavil a jen tak přemýšlel: „Kdyby teď zpoza toho keře vyšla nějaká babka očistit hrob svého manžela, dostane z toho docela solidní šok.“ Neexistuje síla, která by dokázala zastavit moji ruku na cestě do jejího lůna. Právě jsem přejel přes její „dopravní značení“ a trojúhelníček mi dával instrukce, že jsem na správné cestě. Zvedl jsem prostředníček, abych se nedotkl jejího klitorisu, a ukazováčkem s prsteníčkem jsem se zastavil mezi jejíma nohama. To teplo šlo cítit. Prostředníček jsem spustil níž a přes malé stydké pysky jsem se dostal ke zdroji všeho toho tepla a vlhkosti. Nabral jsem si trochu té vláhy na svůj prostředníček a cestoval směrem vzhůru, kde už na mě čekal klitoris připravený na cokoli, co jsem si na něj přichystal. První dotek – zatnula všechny svaly na půl vteřiny a zase je uvolnila. Vzal jsem si klitoris mezi ukazovák a prsteníček a něžně přejížděl v krouživých pohybech špičkou prostředníčku. Bylo to nádherné, jak mě držela rukou za biceps a něžně sténala do mého ucha. Bylo potřeba zařadit vyšší rychlost. „Kdo maže, ten jede“ – s touto velice dobrou poučkou, jak v automobilismu, tak i v sexuálních hrátkách, jsem si olízl prostředníček a ukazováček a vrátil se na místo činu. Tentokrát jsem začal dělat osmičky na jejím poštěváčku a vždy na něj trochu zatlačil, aby mě kousek následoval, a po chvíli se vrátil na své místo. Ale v tu chvíli už přicházela stimulace zase z druhé strany, což ji dohánělo k šílenství. Už když jsem si myslel, že jde do cílové rovinky, stiskla mě pevněji a říká: „Chci ho tam a chci ho tam hned.“ „Náš zákazník, náš pán,“ pomyslel jsem si a zároveň si říkám: „Do prdele, to call centrum mi fakt leze na mozek.“ Ale to už se na mě tahle rozdováděná princezna převalila. Šaty, které stále měla všelijak srolované na sobě, rychlým pohybem pohodila vedle nás. Už se stmívalo, ale světlo stále bylo, a já si vlastně nebyl jistý, jestli někdo po té cestičce procházel, protože můj zrak měl na starosti obdivovat jiné krásy přírody než tamhle truchlící pozůstalé. Marika sedí na mně, ale ke štěstí jí překáží pár milimetrů džínoviny a pak dalších pár mého spodního prádla. Nikdy jsem nepochopil, kde takové malé stvoření vzalo tolik síly, ač jsem měl pásek dobře utažený. Jedno nadzvednutí jejího zadečku a silné potažení za džíny – a ping, můj penis vystřelil jako katapult, a kdyby byl v této oblasti někdo, mohlo ho to ošklivě zranit. Asi nemusím zdůrazňovat, jak celé to hraní s její kundičkou na mě působilo. Zatáhla tak silně, že mi to vzalo i boxerky až do půlky stehen. Vypleštěný výraz, to by asi přesně popsalo můj obličej v tu chvíli – tedy alespoň do té doby, než se bez jakéhokoli mazlení a přípravy doslova nabodla na můj do nebe se tyčící kus péra“. Ani bych se nedivil, kdyby to zvládla s odrazem, jak se toho nebála a jak byla nadržená. Naštěstí vše dopadlo a hlavně zapadlo, kam mělo. Tedy až na ten její vzdech, který rozhodně nebyl tlumený, ba naopak. I ona si to uvědomila a na chvíli se na mě podívala. Viděla jen nadržené oči a úsměv na tváři. Co jiného bych jí taky mohl dát, když byla v té nejkrásnější pozici, co mohla být – s hluboko strčeným penisem, a já s nádherným výhledem na její kozičky.

Začala pohybovat zadečkem, ne ale nahoru a dolů, ale pěkně dopředu a dozadu, aby ani centimetr neopustil její komůrku a jen ji pěkně dráždil. Chvilku jsem ji držel za zadeček, ale jako správný milovník prsou jsem se musel postarat o ty dvě holky, které tam nade mnou kroužily. Nepředstavitelná slast přicházela ze všech těch vjemů, co mi její tělo poskytovalo. Najednou se zastavila. Nechápavě na ni koukám, s jejími prsy v ochraně mých dlaní, a vidím, že poslouchá. „Tohle bude ještě sranda,“ pomyslel jsem si. Jak rychle naskočila, tak rychle seskočila, protože teď jsem to slyšel i já. Po cestičce, kterou jsme přišli, někdo šel. Rychle jsem se odsunul na bok a hodil po ní deku, protože ona byla úplně nahá – i ty lodičky dávno někde zakopla, ani jsem si toho nevšiml. Mně stačilo natáhnout jen džíny a nějak tam vměstnat ten stroj na lásku, který rozhodně nebyl připraven na tak rychlou evakuaci. Na druhou stranu, lidské tělo není hloupé a ví, že když je nebezpečí, je třeba krev někde jinde, než utíkat s tágem v kalhotách.

Marika měla na sobě deku, její šaty zůstaly někde u toho živého plotu, a společně jsme se tiskli k té dřevěné boudě. Kroky, nebo spíš šoupání nohou o udusanou zem, se zesilovalo. Otočila se čelem k té dřevěné chajdě, aby lépe slyšela, jenže jak měla kolem sebe jen tu deku obmotanou, její nahý zadeček na mě vykoukl. Můj poklopec byl dneska otevřený víckrát než dveře v mekáči na Václavském náměstí, a já si prostě nemohl pomoct. I pod hrozbou, že můžeme být přistiženi, jsem se trochu zhoupnul v kolenou, abych se zezadu dostal do její kundičky a zasunul. Trochu ji to překvapilo, ale byla potichu a ještě víc si odtáhla nohy od stěny, aby se vzápětí o ni mohla opřít rukama a trochu i prsy, které měla stále pod tou dekou. Přece bych nechtěl, aby se jim něco stalo, nedejbože aby si je odřela.
Pomalinku jsem pohyboval pánví, abych si byl jistý, že žádný mlaskavý zvuk nebo ještě horší vzdech nepřitáhne nezvanou pozornost. Kroky jsme už neslyšeli, tak jsem mohl zvýšit rychlost přírazů, a to samé dělala i ona. Teď byl ten čas – ta holka si zaslouží pořádný orgasmus. Olízl jsem si dva prsty na pravé ruce a zatímco jsem ji stále „nakládal“ zezadu, začal jsem stimulovat její poštěváček. No, stimulovat… ono stačilo tam ty prsty jen držet a ona si už pohraje sama, zatímco do ní stále pronikám.
Netrvalo dlouho a kýžený výsledek se dostavil. Její dýchání, které už tak bylo velice rychlé, se ještě zrychlilo, a její přírazy mě skoro odhazovaly, takže jsem se musel o něco lépe zapřít nohama o zem. Jednou rukou se stále opírala o dřevo před sebou, ale druhou mě chytila za zadek, otočila se na mě a řekla: „Udělej mi to.“ Konec hraní – chytil jsem ji za boky a už jsem se nerozhlížel doleva doprava. Jediný cíl byl z ní vyšukat duši, ať už za odměnu, nebo za trest, ani sám nevím. Jakékoliv nahlas vyslovené vzdechy jsem neřešil. Narážel jsem ji proti svému penisu, co to šlo. Deka z ní už dávno spadla a její prsa létala sem a tam, ale teď nebyl prostor se o ně starat. Teď bylo třeba ji udělat.
Jedno plácnutí přes zadeček a pár přírazů udělalo své kouzlo. Nádherné zasténání, které museli slyšet všichni návštěvníci hřbitova, jak živí, tak mrtví, a křeč do nohou, která rozechvěla celé její tělo. Stále jsem v ní zůstával a jen ji držel, aby neupadla. Potměšile jsem se usmíval, protože jsem byl hrdý na to, co se stalo. Pouliční lampy se už začaly rozsvěcet a bylo na čase toto místo pokoje a věčného odpočinku opustit. A věřte mi, od té doby se na hřbitov dívám úplně jinou perspektivou.


A co dál? Do práce jsem chodil dál a velmi často se stávalo, že jsem zůstal v práci déle. Ne snad, že bych byl takový workoholik, ale hlavně proto, že recepční pult má dokonalou výšku k tomu, aby tam člověk mohl být přivítán od nejschopnější recepční široko daleko.