Svatyňka lásky

Křivky touhy se protnuly v bodě mazlení,
na loži vystlaném beránky z oblohy,
nahatá tak, jako ve chvíli zrození,
ňadry podepíráš klenbu s hvězdami.

Bezbranné tělíčko hadrové panenky
na bíle prostřeném oltáři rozkoše,
přes řasy očí, ty krajkové záclonky,
stydlivě hledíš dolů na svůj klín.

Patami opřená o oblý zadeček,
stehna na přesné kolmici k ose těla,
na jejich styku čárkou rozťatý kopeček,
slastí o sebe třu spojené šlapky.

K líbání otvírám slaďounký pelíšek,
ve chrámu tajemství mezi stydkými pysky,
čechrá mi drapérii růžových záclonek,
lechtivé jeskyňky co mají jen dívky.

V kapličce svěcené holčičím dresinkem,
nabírá z kropenky mé kapičky vláhy,
bříško mi pokrývá záhadným designem,
symboly z bible magie lásky.

Tekutina slasti s příchutí nektaru,
obřad je povýšen na kouzelné snění,
beze slov vzdycháme horoucí motlitbu,
spolu jsme splynuli hříšnou vůní.

Opět mě plní ty neskutečné zážitky,
co umí ta zvláštní erotická síla,
v záhadném mysteriu dívčí svatyňky,
kde se vyznává odvěká víra.