Víkend ve čtyřech

Když jsem dostal tu zprávu, nejprve jsem jí vůbec nevěnoval pozornost. Zdeněk a Andrea, pár, který jsem neznal, napsali, že je moje povídky na Amaterech.cz zaujaly, a že bychom se prý mohli někdy sejít. Odpověděl jsem jim, slušně poděkoval, ale dál jsem to neřešil. Klára, moje žena, by na něco podobného nikdy nepřistoupila... nebo jsem si to alespoň tehdy myslel.
O pár dní později jsme spolu večer sledovali seriál na Netflixu. Bylo to jedno z těch „dosud poklidných“ manželství, kde se pár rozhodne okořenit vztah návštěvou swingers klubu. Klára, zabořená vedle mě do gauče s vínem v ruce, si najednou povzdechla:
„Víš, co by mě asi také vzrušovalo? Vidět, jak se někdo jiný miluje. A třeba... se nechat pozorovat.“
Nevěřícně jsem na ni pohlédl. „Opravdu ...?“
„Jo,“ odpověděla, tentokrát už s úsměvem. „… občas mi to hlavou probleskne.“
V tu chvíli mi blesklo hlavou, co mi psali Zdeněk a Andrea. Vytáhl jsem telefon, vyhledal jejich profil a po chvíli váhání jim znovu napsal. Tentokrát jsme si domluvili konkrétní termín.
Sešli jsme se v kavárně na Letné. Bylo to zvláštní — jako bychom se znali už roky. Andrea byla o něco mladší, hnědooká blondýnka se sportovní postavou a nenuceným šarmem. Zdeněk působil klidně, charismaticky, typ muže, který mluví málo, ale když už něco řekne, stojí to za to.
Mezi námi okamžitě vznikla neviditelná jiskra. Ne byla to vulgární, ani prvoplánově sexuální jiskra, spíš nervózní, nepojmenovatelná chemie, která se vznáší ve vzduchu, když se čtyři dospělí začnou navzájem představovat jeden druhého v posteli.
Po několika týdnech jsme naplánovali víkend v Krkonoších. Měli jsme zamluvený apartmán v Peci pod Sněžkou, ale den před odjezdem nám majitel oznámil, že se rozbil kotel. Nabídl nám náhradní možnost — mezonet v Rokytnici. Luxusní apartmán se dvěma ložnicemi, krbem a terasou. Přijali jsme bez váhání.
Po příjezdu jsme si dali oběd a vydali se na malý výlet. Po několika kilometrech Klára a Zdeněk zůstali v kavárně, a já pokračoval v cestě s Andreou. Cestou jsme si povídali, smáli se, sdíleli příběhy o dětech, práci, manželství. Byla uvolněná, přirozená, krásná. Když jsme se zastavili na vyhlídce, chytla mě za ruku. Držela ji jen chvíli, ale to stačilo.
Večer jsme seděli v obýváku mezonetu. Světlo z krbu vrhalo na stěny tajemné stíny. Otevřeli jsme láhev rakouského ryzlinku a povídali si o všem možném. Když byla láhev skoro prázdná, Zdeněk se otočil k Andree a začal ji hladit po ruce, poté po stehně. Andrea se nijak nebránila. Pomalu jí sundal tričko, následně džíny. Zůstala jen v růžové podprsence a kalhotkách.
Beze slov jsme je s Klárou pozorovali.
Zdeněk se také svlékl a Andrea ho začala líbat, pak si klekla a vzala ho do úst. Hladila ho, olizovala, objímala rty, pomalu a smyslně. Byla nádherná. Zdeněk ji pak položil na gauč, roztáhl jí nohy a bez váhání do ní vklouzl.
Jejich milování bylo jemné, hladké, bez spěchu. Andrea ho objímala stehny a sténala, Klára se ke mně tiskla. Její ruka se dostala do mého klína, rozepla mi kalhoty a pomalu mě začala uspokojovat rukou, přičemž její oči byly upřené na těla před námi. Sama se svlékla do spodního prádla, víc nechtěla — jen se dívat.
Kondomy jsem měl připravené v kapse, ale nakonec jsme je nepoužili.
Po sprše jsem šel spát. Byl jsem unavený, ale rozechvělý. Když jsem se po hodině probudil a zjistil, že Klára není vedle mě, šel jsem dolů.
Dveře do obýváku byly pootevřené. Uviděl jsem Kláru, jak klečí mezi Zdeňkovýma nohama. Byla jen v kalhotkách, její zadeček vystrčený směrem k mně. Pohybovala hlavou rytmicky, se Zdeňkovým údem v ústech. Zdeněk jí hladil vlasy, přivíral oči.
Pak Klára vstala, stáhla si kalhotky a obkročmo nasedla na Zdeňka. Začala se na něm pohybovat, zprvu pomalu, jakoby si každý průnik chtěli vychutnat. Pohybovala pánví dopředu a dozadu, jejich pohledy se setkávaly, zkoumali jak ten druhý reaguje. Po chvíli ji Zdeněk plácnul přes zadek. Klára se zachvěla a začala se na něm zvedat, přirážet s větší vervou.
Dýchali rychleji. Klára se snažila být potichu, ale občas jí uniklo krátké zasténání. Občas na něm nadsedla tak energicky, že z ní celý vyklouzl, ale při každém dosednutí byl zase zpět v ní. Jejich milování bylo vášnivé, nespoutané.
Zdeněk ji nakonec zastavil. Něco si tiše řekli. Oba vstali, Klára si klekla na kraj gauče, opřela se o opěradlo a vyšpulila na něj zadek. Zdeněk přistoupil, pohladil ji po zádech, políbil ji a zasunul.
Klára lehce vyjekla. Zpočátku přirážel něžně, ale postupně zrychloval. Milování nabíralo na síle, tempo se stupňovalo. Klára sténala, už nedokázala zůstat úplně potichu. Těla narážela do sebe, dech obou se zrychloval.
Zdeněk najednou přestal. Klára si lehla na záda, roztáhla nohy a čekala. Zdeněk si mezi ně klekl a opět do ní vnikl. Objímala ho, někdy si překřížila nohy kolem jeho zad, jindy je zvedla vzhůru, až propínala špičky. Byli pohrouženi do sebe, neviděli nic kolem sebe.
„Už to dlouho nevydržím,“ zachraptěl Zdeněk.
„Pokračuj,“ zašeptala Klára.
Po chvíli se znovu ozval: „Já už budu.“
„To nevadí… hlavně nepřestávej!“
Zdeněk přirazil ještě párkrát, pak ztuhl a hlasitěji oddechl. Klára ho objímala, rukama ho nutila pokračovat. O chvíli později, hlasitě vyjekla i ona, její nehty zaryté do jeho zad. Její celé tělo se rozechvělo. Zdeněk na ní ještě chvíli ležel, pak vstal, podal jí tričko, kterým si otřela zbytek sperma, které jí stékalo z klína.
Tiše jsem se vrátil do ložnice.
Za deset minut přišla i Klára. Šla rovnou do koupelny. Když si lehla vedle mě, položil jsem jí ruku na stehno a začal ji pomalu posouvat výš. Okamžitě mě však chytila za zápěstí a odtáhla.
Ráno, když jsem se zeptal, jak večer pokračoval, suše odpověděla:
„Dopili jsme, chvíli poseděli… a šli spát.“