Se sousedkou u rybníka

Honza netrpělivě podupával na schůdcích a v ruce svíral mosaznou kliku dveří, souprava s táhlým skřípěním brzd zastavila skoro na pětníku a vagón sebou škubl, až slabě zavrávoral. "Tak ses konečně dočkal!" zahlaholila za ním mladá průvodčí, když je otevřel a seskočil na perón. Ohlédl se a zamával jí na rozloučenou, poslední úsek cesty s ním jela v kupé a povídali si. Jmenovala se Jitka, dlouhé špinavé blond vlasy měla stažené do culíku a knoflíčky u erární polokošile rozepnuté víc, než by se slušelo, mezi uvolněnými cípy jí vykukovala neopálená prsa vtěsnaná do objemných košíčků uhlově černé krajkové podprsenky a on je měl stále ještě před očima. Nikdo tu na něj nečekal, ale taková byla dohoda. Přijel na prázdniny k prarodičům, oba ještě pracovali a klíč od domu mu nechali na obvyklém místě, takže se mohl pohodlně dostat dovnitř i bez nich. Naposledy se ohlédl, Jitka trpělivě čekala, až si všichni cestující nastoupí a pak mávla na strojvedoucího malou plácačkou s kulatým terčem. Její štíhlá silueta v tmavomodrém pracovním stejnokroji vypadala úchvatně, zpod krátké minisukně jí vykukovaly dlouhé nohy v mléčně bílých silonkách a tmavých střevících na podpatku dlouhé jako drážní kolejnice. Souprava se pomalu dala do pohybu a po chvíli zmizela v táhlém ohybu mezi stromy, Honza minul rozlehlou nádražní budovu a kousek za ní odbočil na polní cestu. Po několika krocích shodil krosnu z ramen a z postranní kapsy vylovil plastovou láhev s perlivou vodou, těsně nad obzorem se tetelil horký polední vzduch a z vlasů mu do tváře stékaly čůrky potu. Napil se, znovu si usadil krosnu na záda a bolestivě sykl, přetrénované svaly ho nepříjemně pálily. Pravidelně cvičil a pár dní před odjezdem ještě navýšil dávky, stačilo pomyslet na místní krasavice, které rostly na čerstvém vzduchu a vypadaly prostě jinak než ty z města. Vykročil a přidal do kroku, k domku prarodičů to odsud bylo ještě necelé dva kilometry a v duchu se utěšoval, že příští rok už sem přijede tátovým autem. Ve svých čerstvých dvaceti letech odpracoval celé prázdniny ve skladu nábytkářské firmy, kroutil dvanáctky a bral náhradní směny, zatímco jeho vrstevníci si užívali zasloužené volno před nástupem na vysoké školy. S tátou uzavřeli dohodu, že pokud si přidá na řidičák víc než půlku peněz, smí si půjčovat auto a přihlášku do zářijového kurzu už měl podanou.

Zhruba po půl kilometru se cesta rozdělovala do dvou směrů, spodní trasa vedla k rybníku, přímo by pokračoval rovnou do vesnice. Po chvíli váhání sešel na louku, podél níž přibylo stromů a křovisek, které ho chránily před ostrými paprsky srpnového slunce a zanedlouho dorazil až do blízkosti písčitého břehu rybníka. Těsně předtím, než to tady natrvalo osiřelo, ho sem přivezli a uváleli dělníci z nedalekého lomu. Zhruba v té době se na spodním okraji vesnice otevřelo zbrusu nové koupaliště s chlorovanou vodou, tobogánem a lehátky se slunečníky, vstupné nechala starostka odhlasovat za symbolickou cenu, aby obec nemusela hradit údržbu z veřejného rozpočtu a od začátku sezóny bylo plno. Dojížděli i přespolní. Sem chodily už jen místní adolescentky, aby se při soumraku vykoupaly bez plavek a Honza je s kamarády chodil tajně špehovat. V podstatě to tu povýšily na neoficiální nudapláž a že bylo na co se dívat! Po několika krocích náhle ztuhl a srdce mu poskočilo vzrušením. Pod stromy stálo opřené kolo a před ním v prořídlém ostrůvku trávy ležela osamocená deka. Přikrčil se a pomalu se k ní blížil, očima prohledával hladinu rybníka, ale zatím nikoho neviděl. Sebral odvahu, v předklonu přeběhl až k vzrostlým kmenům košatých stromů a pohledem sklouzl pod sebe. Na dece ležela hromádka s úhledně složeným oblečením, opalovací krém, plážová taška a kousek vedle bílé plátěné tenisky, na první pohled dámské. Byl to jen chvilkový nápad, ale okamžitě se mu zalíbil, zlomyslně se ušklíbl, popadl jednoduché letní šaty bez potisku a zmuchlal je v rukou. Pod nimi se skrývaly bílé krajkové kalhotky, opatrně je sebral, promnul v prstech a ucítil, jak se mu zježily chloupky na zátylku. Když si k němu ráno v kupé přisedla mladá průvodčí, myslel jenom na to, jaké má pod svou krátkou minisukní asi kalhotky a teď jedny držel v ruce. A měl co dělat, aby se nad svým nečekaným úlovkem nezačal hrdě bít do prsou. Třesoucí se rukou je zvedl k obličeji, lehounká krajková struktura mu prosvítala mezi prsty, vzadu měly jen maličký proužek látky. A v příštím okamžiku sebou plácl na břicho, těžká krosna ho udeřila do zad a téměř mu vyrazila dech. V blízkosti břehu se někdo s hlasitým výdechem vynořil nad hladinu a podle blížícího se šplouchání vody si k němu nesmlouvavě razil cestu.

Honza ležel na břiše v hlíně pod podemletým břehem, v rukou svíral ukořistěné svršky a se zatajeným dechem hypnotizoval pláž u rybníka. Byl zvědavý, kterou z místních krásek tu nachytá, zanedlouho se z vody vynořila urostlá ženská postava a jeho oči se rozšířily němým úžasem, když v ní poznal mladou sousedku jeho prarodičů. Jmenovala se Míša a znali se odmalička, dnes už jí bylo osmadvacet, bydlela s manželem a dětmi ve vedlejším domě, jejich zahrady od sebe odděloval pouze nízký laťkový plot. Jednou se mu poštěstilo ji na okamžik zahlédnout večer v okně, když se chystala do postele, a teď tu před ním stála tak, jak jí pánbůh stvořil, krom tenkého zlatého řetízku a snubáku už na sobě nic jiného neměla. Vlasy měla sepnuté skřipcem na temeni hlavy, zřejmě si je nechtěla při koupání namočit, udělala ve vodě několik dlouhých kroků a pomalu vystoupila na mělčinu. S neskrývaným úžasem sledoval čůrky vody stékající po jejím nahém těle a vsakující se do písčitého břehu, otočila se k hladině rybníka, opřela se rukama v bok a chvíli ji nehnutě pozorovala. V minulosti pravidelně běhala a Honza jí často fandil na závodech v přespolním běhu, který tu každoročně pořádal místní atletický klub. Tehdy měla vyšší postavu se souměrnými liniemi, plným poprsím a krásnýma dlouhýma nohama, které vynikaly v přiléhavých běžeckých legínách, ale s mateřstvím se její křivky výrazně proměnily. Útlá linie pasu se v bocích značně rozšířila, zadek měla větší než dřív a stehna silnější, ale pořád vypadala úžasně. Jedním pohybem uvolnila si skřipec, prameny vlnitých kaštanových vlasů prosvětlených blonďatými melíry jí spadly až pod lopatky, otočila se a zamířila k dece. Honza se zachvěl vzrušením, přimáčkl se do hlíny na břehu a čekal, co se bude dít. Objevila se přímo nad ním, s výdechem se svezla do podřepu, pažemi se opřela za zády o trávník, zvedla zadek do vzduchu, roztáhla stehna a v příštím okamžiku jí z klína porostlého trojúhelníkem světle hnědých chloupků vytryskl proud moči. Nevěřícně na ni zíral a ucítil jak se mu klacek dere strmě vzhůru, vidět cizí ženu v tak intimní chvíli ho nebývale vzrušilo, zvlášť ji. Míša patřila k místním krasavicím a všichni ji tu měli rádi, měla milou a laskavou povahu a Honza se na ni nemohl vynadívat. Pohledem sjel na její pokleslá měkká prsa, která jí visela těsně nad pupíkem, ze světle hnědých dvorců trčely hroty bradavek s narůžovělými sladce cukrkandlovými konci ztuhlé po koupání v rybníce. Na okamžik pocítil silné nutkání přitisknout si její kalhotky na obličej, ale neodvážil se, svíral je v dlani a ztěžka oddechoval.

"Je tu někdo?" Její poplašený výkřik vytrhl Honzu z letargie, rychle vzhlédl a nervózně zamrkal očima. Už nebyla nahá, na tělo si tiskla deku a zmateně se rozhlížela kolem sebe. "Ukažte se nebo volám Policii!" Nervozita v jejím hlase byla skoro hmatatelná, bleskově se sklonila k plážové tašce a vylovila z ní telefon. Vzápětí se znovu napřímila a zvedla ho nad hlavu. "Tak slyšíte?!?" Křikla a přitom cupitala kolem vlastní osy. "Počítám do tří!!" Horečně přemýšlel, ještě může utéct a nechat její věci tam, kde jsou, výhrůžka Policií ho však definitivně zdrtila. "Jedna!!" Srdce se mu prudce rozbušilo. "Dva!!" Odevzdaně se zvedl, vyškrábal se na břeh a vyšel zpoza stromů. Když spatřila vysokého blonďáka v tričku, kraťasech a s krosnou na zádech, hlas se jí ve vteřině zlomil, v natažených rukou svíral její svršky a byl bledý jako stěna. "Honzo..?" Vydechla s udiveným výrazem, rysy ve tváři jí však během okamžiku ztuhly. "Jak dlouho jsi..?" Nedořekla, přestože se z její strany jednalo o logickou otázku. Musel tu být dost dlouho, takže ji určitě viděl i..ne, to přece nemůže být..a zamračila se. "Dej to sem!" Natáhla se a vytrhla mu šaty z ruky, její kalhotky mu zůstaly v dlani. "Tohle taky!" Zasyčela a rychle je zmuchlala v sevřené pěsti. "Míšo, prosím, nevolej Policii," hlesl přiškrceným hlasem, v tu chvíli vypadal vyděšeněji než ona, skoro jí ho bylo líto. Zkoumavě si ho prohlížela, pod tričkem se mu rýsovaly pevné kontury ramen a hrudníku, z nohavic kraťasů mu vykukovala objemná stehna a jejich poklopec byl mokrý a napnutý až k prasknutí. Rozpačitě se pousmála, odhodila deku do trávy a zahalila se do bílých bavlněných šatů bez potisku. "Svlíkej se!" špitla, "chci se podívat!" "Ale..," Honza nedořekl, rázem mu vyschlo v krku. "Všechno a hned, tys mě už viděl!" Houkla přísněji, a tak mu nic jiného nezbylo. Položil krosnu do trávy, svlékl si tričko i kraťasy a sluneční paprsky ho zašimraly na nahé kůži. "Pojď sem ke mně!" Přivolala ho k sobě pohybem ukazováčku, poslechl. "Blíž!" Zaúpěla netrpělivě a krémově růžovým gelovým nehtem přejela po jeho ztopořeném klacku pokrytém spletencem naběhlých žil. Přes rty jí uniklo užaslé vydechnutí, nervózně polkla a šaty jí z třesoucích se rukou vypadly do trávy. Na takového macka stejně potřebovala obě.

Honza zajel prsty do Míšiných vlasů a jemně je promnul, jako by nedokázal uvěřit, že se to opravdu děje. V duchu to s ní dělal tolikrát, že by to nespočítal, a teď dřepěla pod ním a s jemným sténáním mu jezdila pusou po napnutém klacku. Bledé linie plavek narýsované do její tmavé kůže věrně kopírovaly odhalená prsa a porostlý klín a on by přísahal, že tak krásnou ženu ještě nikdy neviděl. Byl zkušený a u svých vrstevnic obvykle bez problémů bodoval, ale s Míšou, která byla o osm let starší, to bylo něco jiného. "Už jsi měl takovou jako já?" Uculila se, když se sklonil u jejího klína, opatrně jí zajel prsty mezi husté ochlupení a nahmatal mazlavou horkost její mokré kundy. Pomalu je vtlačil dovnitř mezi prosvítající růžové pysky a promnul ji, natáhla vzduch nosem a slabě zasténala, prsa jí sklouzla po nahém hrudníku. Prohmatal je volnou rukou, byla přímo obrovská, měkká a hebká na omak, bradavky přirozeně reagovaly na dotek. Vztyčila se nad ním, přitlačila ho zády na deku a přehodila mu nohu přes tělo. Koleny se posunula co nejvíc dopředu a překlopila mu svůj vystrčený zadek do obličeje. Honza zvedl hlavu a odtáhl jí půlky od sebe, zvrásněný růžový terčík se jí rozšklebil současně s kundou, nacpal do ní jazyk a Míša s prudkým vydechnutím zaklonila hlavu. V puse ucítil její slanou šťávu, chloupky ho jemně škrábaly na tváři a její řiť mu dráždivě čpěla do nosu. S třesoucí se bradou si k ní slastně přičichl, zatlačil do ní špičku jazyka a olízl ji, zatímco mu s tlumeným vrněním cucala čuráka a drtila ho v sevřené pěsti. Znovu jí roztáhl půlky a pak je nechal zvolna spadnout zpět, tak úžasně kyprou prdel ještě nikdy předtím neviděl, jeho bývalé milenky byly většinou štíhlé jako proutek, s pevnými kulatými zadečky. Míša mu ji celou dobu ochotně vystrkovala do obličeje, po chvíli přelezla k jeho rozkroku, zakroužila si žaludem po ulepené kundě a celou vahou na něj dosedla. Zmizel v ní až po kořen, zaúpěla a pevně Honzu sevřela stehny, dlouhými pažemi se opřela o jeho hrudník a on bez dechu pozoroval prsa nad sebou, která se mu s každým dalším dosednutím ztěžka prověsila před očima, levé viselo o poznání níž než to pravé, sevřel ho v dlani a přisál se na ztuhlou bradavku, zatímco se na něj nabodávala kundou jako v tranzu. "Honzo, Honzo..," sténala a zatínala mu nehty do ramen, "já..já už..!!" Pohyby její pánve byly stále trhavější a intenzivnější, až zaklonila hlavu a pronikavě vykřikla k bezmračné obloze nad sebou.

Honza ležel na zádech na dece a snažil se zklidnit dech, oběma rukama objímal Míšu, která spočívala celou vahou na něm a nekontrolovatelně se třásla. Prudce oddechovala jako po absolvovaném přespolním běhu a po těle se jí valily čůrky potu, cítil, jak mu s lehkým šimráním stékají po nohách. Náhle se zvedla na pažích, dlouhé vlnité prameny si odhrnula z čela, byly světle hnědé, skoro blonďaté, melíry vlastně ani nepotřebovala. Upřela k němu své zlatavě hnědé oči, zářící v paprscích poledního slunce jako pár jantarových drahokamů, ještě pořád ho měla v sobě, tvrdého a připraveného k další akci. S potutelným úšklebkem zakroužila zadkem a unaveně vydechla. "Tak co s tebou?" usmála se, její rty vypadaly jako uzrálé třešně v zahradě jeho prarodičů, letní slunce jí na tváři a na čele vykouzlilo tmavé pihy, nosík měla malý a špičatý, podobně jako bradu. "Máš fakt pěknýho čuráka," špitla, "kde jsi byl, než jsem se vdala?" "Chtěl bych tě ošukat..," vydechl vzrušeně a prsatá sousedka se poťouchle ušklíbla. "Právě jsi to udělal!" "Do zadku..," dokončil pološeptem, tak moc se obával její reakce. "Ale..?" Zvedla překvapeně obočí a chvíli ho mlčky pozorovala, jemnými pohyby boků si ho vychutnávala po celé délce. Klouzal jí v mokré kundě a tlačil na pánevní dno. "No, co mám s tebou dělat?" Rozhodila bezmocně rukama a svezla se vedle něj na deku. Útlými pažemi po ní přejela do předklonu, položila se na lokty a se zadkem vystrčeným vzhůru se před ním pohodlně uvelebila na rozkročených kolenou.

"Přitlač! Chci ho tam celýho!" Vydechla s tváří ukrytou pod úrovní ramen a půlkami se mu prudce opřela do stehen, zatímco jí jeho klacek zmizel hluboko v řitním otvoru. Ohlédla se a pozorovala ho s chlípně přivřenýma očima, prsty jí horečně kmitaly po naběhlém klitorisu ukrytém mezi slepenými chloupky. Honza už se držel z posledních sil, macaté půlky si tiskl z obou stran na čuráka a hlasitě supěl, ještě pár posledních přírazů a bude stříkat. Míša to přirozeně vycítila a převzala iniciativu, rychle se otočila a nasoukala se pod něj. Vítězoslavně se rozchichotala, když jí první cákanec teplého semene vlétl do tváře, otevřela pusu a vyplázla dlouhý jazyk, špičkou se téměř dotýkala brady. "No teda," pokývala uznale hlavou, zatímco si stírala krémovou nálož z tváří a postříkaných prsou, "musím se jít opláchnout!" Zvedla se a zvolna přešla po pláži k rybníku. Honza prudce oddechoval a pozoroval ji, na bledých půlkách měla ještě zarudlé stopy po jeho dlaních. A náhle trhl hlavou k příjezdové cestě, zdálo se mu, že slyší motor. Podíval se na Míšu, dřepěla na mělčině a oplachovala se. V příštím okamžiku se napřímila, už to slyšela i ona, ten zvuk znala víc než důvěrně. Rychle mávla rukou na znamení, aby se schoval, rozběhla se do vln a zakrátko zmizela pod hladinou. Honza vyskočil na nohy, v běhu popadl krosnu, tričko a kraťasy a skutálel se pod podemletý břeh ve stejném okamžiku, kdy na pláž dorazila motorka s jezdcem. Motor utichl, opřel ji o stojánek a sesedl. Sundal si helmu, byl to Míšin manžel David. Honza s hrůzou upřel pohled na svoje boty, ležely u deky kousek od plátěných bílých tenisek. Na první pohled dámských.