Víkend v Mikulově

Je krásný zářijový den. U Cibulky popíjíme výborné bílé. Po náměstí proudí davy párů, tu mladší, tu starší, vždy s ovíněným úsměvem na tváři. Z celé té scény doslova pryští uvolněná pozitivní energie a my se jí vůbec nebráníme.

Náš ostrůvek klidu a soukromí je v podloubí náměstí, kde má vinotéka posezení. Otáčím se na ní, je krásná, chytrá, s jiskrou. Hluboké tmavé oči se kochají výhledem a její duše nasává tu užasnou energii. Usměje se na mě a upije ze sklenky. Má už třetí a tváře se ji pěkně červenají. Očima dává najevo, že mě chce. Chce se do mě vpít, vmáčknout, kompletně se propojit se mnou i tím okamžikem. Pohladím jí po tváři a jemně chytím pod krkem. Zatnu do ní jemně nehty, držím ji a koukám ji do očí. Je z ní štěňátko, je moje, očima prosí. Vidím jak si toho všimla starší dáma za ní, ztichla a kouká na nás zaujatě.

"Celou si tě na vyhlídce zestříkám." říkám tak, aby to slyšeli i ti okolo. "Jdeme."

Vstáváme a dávám jí najevo, že nás poslouchali. Paralyzuje jí to. Odcházím zaplatit a přes okno sleduju jak tam stojí. Úplně rudá. Zase se v ní mísí ty pocity studu, jemného ponížení a bezmocnosti. Jen tam stojí uprostřed té krásy a kouká na mě hlubokýma psíma očima. Pohledem a úsměvem ji uklidňuji. Chce rychle zmizet, ale poslušně čeká.

Chytím ji pevně k sobě a jdeme ke Kozímu hrádku. Na vyhlídku. Slunce pomalu zapadá, vykresluje nádherné stíny a oba se na sebe zamilovaně koukáme. Krásné žluté šaty obkreslují pevné mladé tělo, bradavky prosvítají ven a letmý vítr prozrazuje, že i kalhotky jsem zakázal.

Na vyhlídce už je skoro tma, rozsvěcí se lampy a já ji chytám pod krkem. Přimáčknu ji ke skále a zakusuju se do té luxusní pusinky. Sundám z ní šaty a pomalu tlačím k zábradlí. Je úplně nahá, vidí na nás celé město a ona je totálně rudá.
Sedne si a začne mi ho zběsile vyndavat z kalhot. Chytám ji ruce a dávám pryč. Kouká na mě nechápavě. "Proč? Nechceš mě?" říká mi očima. Ruce ji dávám za záda a šatama uvážu k zábradlí. Pochopila.

Vyndávám ho. Stojí už pěkně dlouho a ze žaludu kape jako by v ní ráno nebyl. Má tu šťávičku ráda. Beru ho do ruky a poplácám ji naběhlým žaludem po tváři. Koukne mi do očí a zakousne se do něj zespoda. Drží a pomalu zvyšuje stisk potvora. Chytám ji silně pod krkem, škrtím až ho pustí. Směje se, směje se vášnivě, chce ho. Chytám ji za vlasy a narvu jí ho do pusy. Dusí se, dostává pár lehkých pohlavků, ale drží.

Povoluju, krásně mi ho saje, líže, okusuje a já se kochám výhledem na město. Už se setmělo a Mikulov ukazuje svou noční tvář. Jaké to kouzelné místo. Kolik lidí nás asi sleduje? Kolik chlapů má právě teď tak krásný výhled? Na město, na čubičku...

Totálně mi z toho momentu stojí a ona mu dává náležitou péči. Baví jí to, má mé péro ráda. Sedí tam nahá, na zídce, uprostřed města, nevnímá okolí a kouří jako by na tom záležela celá její budoucnost. Já ale slyším jak pod náma zastavila skupinka lidí. Chtějí taky na vyhlídku, vidí nás, vidí co se děje. Smějou se a šeptají. Poctivě čekají pár metrů od nás. Čubička nic netuší, pro ni tam jsem jen já a můj fialový žalud v její pusince.

Začínám se dělat, cítí to a začne mi hezky olizovat uzdičku. Ví, že ji za to pěkně zestříkám. Vyndávám mobil a pěkně si to celé natáčím. Lidi 10 metrů vedle nás s úžasem koukají. Stríkám masivně, na celé její tělo, od hlavy po kundičku. Teče jí to po bradě a kape na prsa. Má radost, jak se jí to hezky povedlo. Tahle zestříkaná dlouho nebyla. Olízne z něj sperma a pomalu se vrací do reality.

Vesele vstává a já ji do šatů utírám tváře a bradu. Kouká na mě nechápavě, musíme přece na hotel, potřebuje je. Šaty ji uvazuju pod krkem jako obojek a jdeme. Nebrání se. Ta žlutá ji ladí s vlasy. Sperma ji stéká po těle a ona se cítí jako bohyně. Pomalu jde a prdelka ji svítí do noci.

Najednou cukne když vidí ty lidi vedle. Stojí a celé jí to dochází. Jo oni nás viděli, všechno to viděli. Jsi šikovná a teď jim ukážeme jak krásnou a šikovnou čubičku mám. Procházíme kolem dvou starších párů. Smějí se, jeden zlehka zatleská. Je odevzdaná, stydí se, trochu se jich i bojí, neví co má dělat, ale na přitáhnutí poslušně jde.

Ví, že je v bezpečí.