Sobotní ráno

Nabírám vědomí, otevírám oči a cítím svůj dokonale tvrdý úd. Jak může vědět, že už budu vstávat? Když se probouzím svěží, vždycky vstává dřív. Spíš vedle mě přikrytá dekou. Moje zorničky projíždí každou rýhu tvé tváře. Všechny detaily tvoří upřímný celek, který mi ve formě pocitu zamilovanosti prostupuje celým tělem. Jemně se dotknu tvé dlaně, otevíráš oči. Ten blízký pohled z očí do očí, kdo nezažil nepochopí. Oheň co nepálí jen hřeje zevnitř. Mé prsty zajedou do tvých vlasů. Přitulíme těla k sobě, líbám tě na krku, oušku, na rty, jazyky se propletou. Sestupuji po tvém krku níž. Přitisknu ti kopečky k sobě, dechem naviguješ mokrou špičku jazyka na vrcholcích pohoří, přesně ví co má dělat. Vášeň střídá jemné hlazení méně citlivých míst, jako plavba na vlnách nahoru a dolů. Líbám vnitřní část tvých stehen, cítíš se jako surfař co vidí blížící se mega vlnu na které si smlsne. Nepatrné doteky mých rtů a bříšek prstů ve tvém klíně vystřídá přítlak jazyka. Palci hladím a rozevírám tvoji studánku, která se změnila ve vydatný pramen. Mezi horní ret a rozkmitaný jazyk sevřu hrbolek ve škvírce a nedám mu pokoj, dokud tvoje plně natankovaná raketa nevyletí na výlet ke hvězdám. Pomalu se vracíš a tvůj spokojený výraz je mi odměnou. Má touha je už nezkrotná. Nohy mám natažené, zády se opírám o zeď. Hačneš mi na stehna, držíš ho v ruce jako by byl tvůj a celá rozzářená se mi díváš do očí. Nedočkavě sáhneš pro ochranu. Tvoje dosednutí a náš současný hluboký nádech v jeden okamžik, čas rázem neexistuje. Naše klíny se vlní v maximálním propojení, nezvedáš se, jen hýbeš tělem dopředu a dozadu. Buchtičku si dráždíš o můj podbříšek, uvnitř tebe cítím jak se mi žalud otírá o děložní čípek. Konečky prstů přesouvám tvou energii po páteři nahoru do hlavy. Ruce protáhneme nad sebe a prsty zaklesneme do sebe. Jednou rukou sáhneš dozadu pod sebe, vezmeš si moje varlata do dlaně. „Adel počkej, ještě nechci konec, to by byla škoda.“ Zastavíš se, nehybně na mě sedíš. Vezmu si bříško tvého palce do pusy, lechtám ho jazykem a pak ti zašeptám do ouška „Lásko co uděláme s mou životodárnou tekutinou?“ Nech se překvapit, seskočíš ze mě se svým plánem jak mě udělat, ale ještě nechci. Adel lehni si na břicho. Sednu si na tebe, mezi stehny cítíš můj plný pytlík a 17cm ti opět vklouzne do roztoužené prcinky. Teď mám sebe plně pod kontrolou, kdykoliv cítím, že jsem blízko protržení stavidel můžu zastavit. Přitom ti hladím a masíruji hýždě, záda, ramena. Milujeme se tak dlouho jak jen oba chceme. Dáš si ruku pod sebe, děláš si dobře. Za chvíli cítím tvoje vyvrcholení, prcinka se ti stahuje a ždíme, musím rychle ven jinak bys mě dostala za hranici, kdy už to nejde zvrátit. Nechám tě bez mých doteků. Zpomaluje se ti dech a přechází do nového uvolnění. Šeptám ti do ouška: „Chci taky.“ Říkáš že to spapáš. Odbíhám rychle smýt pachuť gumy a úplně se ti odevzdám. Vezmeš si ho do pusinky, cítím tvůj jazýček jak mi klouže po uzdičce. Za malou chviličku překročíš okamžik odkud není návratu, nohy se mi propnou v křeči a slast přehluší všechny vjemy z okolí. Varlata máš v hrsti a prstem na hrázi cítíš každý stah mých svalů, které pumpují smetanu do tvé pusinky. Pomalu přicházím zpět z míst kde už jsi byla, to uvolnění je neskutečné. Přitulím se k tobě, nohy propleteme do sebe. Oba se cítíme dokonale přijatí od toho druhého a je nám krásně.