Mladá kolegyně po mateřské (soutěžní)

Karel otočil klíčem v zámku a energicky vstoupil do kanceláře pro vedoucího pobočky renomovaného celního jednatelství. Sako si přehodil přes židli, posadil se, z tašky si vytáhl notebook a zapnul ho do pohotovostního režimu. Zatímco se systém načítal, zkontroloval displej pracovního telefonu, který mu cestou v kapse několikrát zazvonil, ale byl už příliš blízko na to, aby mu věnoval pozornost a rozhodl se, že začne pracovat až v kanceláři. O víkendu absolvovali návštěvu u manželčiných rodičů, dlouho to odkládali a už nebylo na co se vymlouvat. Navíc, Elena své matce svatosvatě slíbila, že tentokrát už k nim opravdu dorazí a Karel přenesl pohled k rámečku na okraji stolu. Za tenkým sklem byla umístěna fotografie z loňské dovolené na Krétě. Usmívali se na ní na terase pobřežní restaurace s míchanými nápoji v rukou a mořským vánkem ve vlasech. "Jsi nejlepší chlap na světě," řekla mu ten večer a v ložnici pronajatého apartmánu se vášnivě pomilovali, jako by byli ještě pořád na vysoké škole, kde se poznali a začali spolu chodit. Z myšlenek ho vytrhlo rázné zaklepání na dveře, vzhlédl k nim a zavolal: "Dále!" Do kanceláře vešel manager importního oddělení Václav, s postavou medvěda kodiaka a prošedivělými vousy, a jako vždy se usmíval od ucha k uchu. Po obvyklých zdvořilostních frázích se na něj spiklenecky zašklebil a nadhodil: "Dnes se k nám vrací Vanesa, počítáš s tím, že jo?" Karlův pohled sklouzl k obrazovce notebooku s barevnými grafy a tabulkami, v pravém dolním rohu se vyjímal hranatý rámeček s ikonkou zvonečku a velkým písmenem "V". "Jasně, minulý týden mi volala, aby se připomněla," přisvědčil a prsty si freneticky promnul spánky. Bylo pondělí a náročný pracovní týden teprve začal. Poté vzhlédl k Václavovi, který přešlapoval před stolem a když zachytil jeho pohled, natěšeně zamrkal očima. "Zrovna je na osobním!" Řeč jeho těla prozrazovala, že ho přítomnost staronové kolegyně nenechávala v klidu. "Dobře, v deset spolu máme školení." Karel se usmál, namířil na sebe obrazovku notebooku a dal mu najevo, aby se vzdálil. Václav pochopil, v tichosti opustil kancelář, ve dveřích se ještě otočil a vydechl: "Budeš zírat!" A vzápětí za nimi zmizel.

Po zahajovací poradě s manažery jednotlivých oddělení si Karel prošel otevřený prostor pobočky, kde všichni jeho podřízení pracovali společně a rozdával úsměvy na všechny strany. Po návratu do kanceláře si všiml e-mailu s předmětem "Doplnění pracovní dokumentace," usrkl z šálku s chladnoucí kávou a začetl se do něj. Vanesu si přirozeně pamatoval; všichni tady si ji pamatovali. Než odešla na mateřskou dovolenou, pracovala dva roky na importním oddělení manažera Václava a podle data narození měla za necelý měsíc oslavit třicítku. Karlovi i jeho ženě Eleně bylo shodně sedmačtyřicet a byla jen o pár let starší než jejich dva dospělí synové. V minulosti tu každý den vrtěla zadkem v těsné minisukni za dominantního klapotu deseticentimetrových jehlových podpatků, které vzhledem ke své výšce ani nepotřebovala; i bez nich jí hrozila srážka s nízko letícími letadly, patřila k mladým posilám a ozdobám dámského kolektivu. Rodiče ji od útlého dětství přihlásili na atletiku, během střední hrála aktivně volejbal a na vysoké škole v tom zdárně pokračovala. Za ten čas si vypěstovala atraktivní sportovní postavu, zdobily ji dlouhé nohy a zadek jako stvořený pro nejkratší minisukně, jaké byly vůbec k dostání. Když oznámila svůj požehnaný stav, mnohým manželkám se ulevilo, protože existovalo riziko, že pokud by zde setrvala delší čas, rozvodovost na celém oddělení by prudce stoupla. Většina mužů v její přítomnosti ztrácela kontrolu nad svými reakcemi a někteří dokonce i nad svýma rukama, zvlášť na firemních večírcích, kde pokaždé s přehledem zastínila ostatní kolegyně. Karel se pohodlně zahnízdil v kancelářské židli a vyložil si nohy na hranu stolu, poté zalomil paži a zkontroloval čas. Bylo přesně deset. Vteřinovka protla cílovou rovinku a téměř ve stejném okamžiku se ozvalo měkké zaklepání na dveře. Dochvilnosti si vždy cenil. Spustil nohy na zem a narovnal se.

Vanesa nikdy nepočkala na výzvu a neudělala to ani tentokrát, vstoupila dovnitř a vrcholkem hlavy se téměř dotkla horní zárubně dveří. "Ahoj Karle!" zahlaholila, "tak mě tu zase máš!" Výrazné oblouky plasticky rudých rtů se od sebe oddělily a odhalily mu alabastrovou zubní sklovinu. Tvář, paže i nohy měla snědé jako po dovolené. "Vítej na palubě," vrátil jí úsměv a ukázal na židli v rohu, "vem si židli a sedni si sem ke mně!" Neviděl ji téměř tři roky, nechtěl na ni zírat, ale podíval se. Měla husté hnědé vlasy, kterým extravagantní střih s asymetrickou délkou dodával zvláštní kouzlo, přiléhavé černé minišaty se špagetovými ramínky zakrývaly pouze to nejnutnější. V duchu se sám sebe ptal, jaká síla je drží na místě a dokázal si představit, jak musí trpět pod náporem jejích velkých prsů bezvadně vyrýsovaných pod tenkou látkou, takže zřetelně rozeznal vystouplé hrbolky bradavek. Byly aspoň o dvě čísla větší a pokleslejší než si pamatoval. Svoji siluetu vystavila plně na odiv a on ztěžka polkl při pohledu na její odhalené nohy a úzký pas přecházející v nápadně zaoblené boky, které přitahovaly pozornost svým objemem. Díky své výšce působila mohutnějším dojmem, po prodělaném mateřství viditelně přibrala a dokázal si představit, že kromě poprsí se jí zvětšil i zadek. V příštím okamžiku se k němu otočila zády a sklonila se k nabízené židli. Spodní lem šatů s téměř obscénní délkou se jí vyhrnul pár čísel pod úroveň macatých hýždí, odhalil křivku stehen smyslně vyklenutou do strany a Karel si mimoděk vzpomněl na Václavova slova, který byl mladými a prdelatými ženskými přímo posedlý. Už nepřipomínala ligovou volejbalistku, teď byla maminou na plný úvazek. O chvíli později si židli přisunula vedle něj, svezla se na ni, přehodila si nohu přes nohu a než se těsně přilepily k sobě, všiml si lesklého černého trojúhelníku v jejím v klíně. Visely jedna přes druhou, čímž se objem jejích stehen ještě znásobil a jehlový podpatek jí ledabyle klouzal po patě, když ohýbala prsty v otevřené špičce tmavých střevíců. Nehty na nohou měla nalakované krvavě rudou barvou, stejně jako nehty na rukou a přirozeně doplnily její rty. Klimatizace v kanceláři pracovala na plný výkon, přesto mu po páteři stekl čůrek potu a elegantní béžové kalhoty mu v tom okamžiku připadaly o něco těsnější v rozkroku.

Na programu měli neformální pohovor a všeobecné zaškolení do pracovní problematiky, prozradila mu, že před návratem do práce stihli s manželem a malou dcerkou dovolenou v Egyptě, před polednem ji propustil na oběd a po něm se chystali pokračovat. Krátce poté, co v kanceláři osaměl, se postavil, vyšel na chodbu a rozhlédl se po okolí, většina zaměstnanců byla tou dobou na obědě a v otevřeném prostoru pobočky panoval zdánlivý klid. Vrátil se zpět ke svému notebooku, vyhledal kurzorem složku s názvem "Měsíční výkazy," rozklikl ji a spustil uložené video. Na obrazovce se objevila mladá žena ohnutá přes kolena sedícího muže, její nahý zadek se po opakovaných úderech dlaní rychle barvil do červena a Karel se spokojeně pousmál. Jaká škoda, že nemůže své podřízené kolegyně vyplatit stejným způsobem za opomenutí termínů! Hned by byl život vedoucího pobočky mnohem více vzrušující, pomyslel si a zabořil se do pohodlného křesla. V příštím okamžiku se ozvalo měkké zaklepání na dveře a klepající znovu nepočkal na výzvu, Vanesa vtrhla do kanceláře jako povodeň a zamířila přímo ke Karlovu stolu. Vymrštil se ve snaze rychle ukončit video, ale neopatrným pohybem pouze zvýšil hlasitost a vysoká hnědovláska s překvapeným výrazem ztuhla. "Nemůžeš sem prostě jenom tak vtrhnout!" Obořil se na ni vztekle a když video na obrazovce znovu nahradily grafy a tabulky, bylo už pozdě, stačila zahlédnout dost na to, aby se dovtípila. Chvíli rozpačitě přešlapovala na místě a měřila si ho. "Dala jsem si jen polívku," špitla ustrašeně, "omlouvám se, jestli.." "To je jedno!" vyštěkl, "a sedni si, hned budeme pokračovat!" Z její přítomnosti byl viditelně rozrušený. A vzrušený. Vanesa chvíli váhala, poté pomalu přešla ke světlé sektorové skříni u zdi, uchopila spodní lem šatů a jejich látka jí slabě zašustila na kůži, když si je vytáhla k pasu a odhalila mu svůj nahý zadek. Karel k ní vzhlédl a oněměl. Zíral na ni s otevřenými ústy, neschopný jediného slova, zatímco jeho oči hltaly dechberoucí pohled před sebou. Vanesiny výrazně kulaté boky přecházely do velkých a kyprých půlek, byly mnohem větší než předtím odhadoval, titěrný trojúhelníček jejích černých saténových tang mizel v dělící rýze mezi nimi a tenká guma přetínala obvod jejích boků na dvě nesouměrné poloviny. Postavil se a Vanesa významně pozvedla jedno obočí s očima upřenýma na jeho vzedmutý poklopec.

"Zlobila jsem," zamrkala s provinilým výrazem a prstem si obkreslila odchlíplý spodní ret, "zasloužím na zadek!" Karel k ní přistoupil a nasál vůni jejích vlasů, po celou dobu to chtěl udělat. Květinová vůně šampónu se podmanivě mísila s parfémem na jejím štíhlém krku, vdechl ji, přejel jí dlaní odspodu po měkkých a mírně hrbolatých stehnech a znalecky ji poplácal po zadku jako koňský handlíř mladou kobylu. "Víc!" špitla a rukama se zapřela o skříň. Rozpřáhl se a jeho horká dlaň ji při dopadu zaštípala do nahých hýždí, vydala pronikavý sten a zadržela dech. "Přitlač, víc!" Poručila mu a rozkročila se. Karel se na ni zezadu přitiskl, dal jí pocítit svůj napnutý poklopec a neurvale ji otočil proti sobě. Lehké šaty jí ve vteřině vylétly vzhůru a když míjely její hrudník, vyvalily se z nich velké prsy a ztěžka se svezly do stran. Ze středu každého dvorce trčely růžové výčnělky ztuhlých bradavek, jejich kůži pokrýval krémově bílý obrys plavek v ostrém kontrastu se zbytkem trupu a hustými kaštanovými vlasy a Karel v duchu litoval všechny chlapy na dovolené v Egyptě, kterým se nedostalo privilegia vidět to, co právě viděl on. Pozorovala ho zastřeným pohledem a prudce oddechovala, přetáhl jí šaty přes hlavu a odhodil je za sebe na stůl. Její tanga byla uzounká, jen hladký saténový trojúhelník, zahákl za ně palce a strhl je Vanese z boků, odhalený klín byl hladce oholený a stejně zbarvený jako její poprsí, měkké vnitřní pysky se z něj lákavě tlačily ven. Odvedl ji ke stolu, sedla si na desku a roztáhla stehna, nemělo smysl se stydět. Karel si klekl před ni, prsty jí přejel přes odchlíplé pysky a palcem odhalil růžovou fazolku klitorisu zpod převislého kožního záhybu, vtáhl ho jemně do úst a přejel po něm špičkou jazyka. Vanesa trhaně vydechla a její nehty hlasitě zaskřípaly po stole. Labužnicky a pomalu ji lízal, zasouval jí jazyk do rozšklebené štěrbiny a vracel se zpět ke zduřelé fazolce nad ní. Vůně mladé kundy vlhké vytékající šťávou mu ostře vnikala do nosu, chtěl do ní a rychle si rozepl poklopec u kalhot. Postavil se, promnul si čuráka, poplácal jí s ním mokré pysky a prudce do ní přirazil.

Stůl se začal otřásat do rytmu monotónních přírazů, Karel držel Vanesu za boky a horečně jí vrážel klacek do kundy, jehlové podpatky jí slétly z obou nohou a s rachotem dopadly na podlahu za ním. Teď už do ní pohodlně vnikal po celé délce, zadkem seděla na okraji pracovní desky, svírala ji spojenými prsty a její rozechvělé tělo se připravovalo na orgasmus, který se s každým dalším pohybem Karlových boků nezadržitelně blížil. Ani jeden si nevšiml, že zarámovaná fotografie z dovolené na Krétě se mezitím posunula až k okraji stolu a s hlasitým třeskotem dopadla na podlahu. Karel k ní cukl očima a pak přenesl pohled zpět k Vanese. Oddávala se intenzivní rozkoši a šeptala: "Ááááá!! Ááááno!!" V příštím okamžiku její orgasmus prudce explodoval, paže se jí začaly třást a už ji nedokázaly unést, naklonila se dopředu, chytila ​​se Karlovy košile a začala mu stříkat po celé délce klacku. Kňučela v naprosté extázi, zatímco ji dál tvrdě šoustal. Po chvíli od ní poodstoupil a s úžasem sledoval, jak mu po stehnech stéká její šťáva. Nohy se jí třásly a prudce se jí podlomily, když sklouzla ze stolu na podlahu a pokusila se postavit. Karel rychle přelétl pohledem ciferník hodinek, obědová pauza se blížila ke konci a brzy se začnou vracet zaměstnanci ke svým stolům, někdo by je tu mohl nepříjemně překvapit. "Strč mi ho do zadku!" Zachrčela snědá brunetka a lokty se zapřela o stůl. "Cože..?" Karel si nebyl jistý, jestli slyšel dobře. "Tak už dělej! Nemáme moc času!" Ohlédla se na něj a netrpělivě zavrtěla krémově bílým zadkem ze strany na stranu. Rychle se za ni postavil a jemně jí odtáhl půlky od sebe, v mokré a těsně slepené rýze probleskla zvrásněná hvězdice řitního otvoru. Byl korálově růžový a směrem do středu nabíral fialový odstín. Nejdřív se do něj pokusil natlačit ukazovák, půlky se jí sevřely a mokrá kunda uvolnila s čvachtavým zvukem nahromaděný vzduch. "Promiň!" vyjekla a rozpačitě si schovala tvář v dlaních. Přiložil špičku žaludu a v mžiku jí zajel dovnitř až po koule. "Ts, já jsem vždycky připravená!" Uchechtla se a odhodlaně mu vrazila svoji šťavnatou prdel do rozkroku.

Tlumeně chrčela, ležela tváří na stole a poslušně držela, snažil se, ale byla mu víc než vyrovnaným soupeřem. V příští chvíli se prudce nadechl, pochopila, otočila se a zarovnala kolena pod jeho cukajícím se čurákem lesknoucím se její kundou a horkou řití. Karel měl pocit, že každou chvíli omdlí. Namířil jí už skoro stříkající klacek do otevřené pusy, jako v tranzu si prohlížel její krásnou tvářičku, zatímco hltavě polykala jeho semeno. Pevně ho svírala u kořene a olizovala mu překrvený žalud chrlící další a další cákance, než ho nechala vypadnout ze sevřené pěsti a s unaveným výdechem si setřela krémovou nálož z tváří. Setkal se s uhrančivým pohledem jejích velkých tmavě hnědých očí. Měla je tak tmavé, že rozdíl mezi zorničkou a duhovkou nebyl skoro patrný, rozpačitě s nimi ucukla a olízla si ulepené prsty. Ten pohled byl skoro nesnesitelný. "Vítej zpátky, Vanesko!" zasýpal a musel se opřít o stůl. "Díky, šéfe!" zamrkala na něj a olízla si rty, aby nasála semeno kolem úst. Z chodby za dveřmi k nim dolehly zvuky vracejících se kolegů, byl nejvyšší čas se obléct a zahladit stopy.

"Kde je můj rámeček?" Elena se zamračila na prázdné místo na okraji manželova stolu a Karel k němu rychle cukl očima. Nebyl tam. Manželky a jejich vrozený smysl pro otázky, na které chlap neumí adekvátně a pohotově zareagovat. "Průvan od okna, shodil ho a rozbil se, dal jsem ho znovu zarámovat," odfrkl a snažil se co nejrychleji dokončit rozepsaný e-mail. Čas od času se tu za ním zastavila a byli domluvení, že společně absolvují velký víkendový nákup. Elena se otočila k oknu za sebou a podezřívavě se zamračila. "To by muselo být nejmíň zemětřesení!" Karlovi připadalo, že už zase zhubla, před každou dovolenou to přeháněla s dietami. Náhle se ozvalo měkké zaklepání na dveře, do kanceláře vstoupila mladá žena ve slušivém kostýmku a těsné minisukni a její jehlové podpatky se zaryly do zátěžového koberce na podlaze. "Kájo, mám tady pro tebe ten měsíční výkaz!" Usmála se a položila složku s dokumenty před něj na stůl. "Dobrý den," špitla, očima cukla k Eleně a ta si ji znalecky přeměřila. Vysoká, dlouhonohá, s výraznými tvary a prdelí jako vjezd do lomu a když odcházela, div, že se v kanceláři netřásl nábytek. "Kdo to byl?" Houkla na manžela. "To je Vanesa, nedávno se vrátila po mateřské," zamumlal. Elena se náhle prudce sklonila nad stolem, vytrhla první zásuvku a její pohled padl na rámeček s nevzhlednou prasklinou táhnoucí se šikmo přes fotku. A Karlovy prsty běhající po klávesnici strnuly v pohybu. Manželky a jejich vrozený šestý smysl. Najednou nenašel odvahu se na ni podívat.