Luca: Kozy jako vozy (Bi)

On neodbytně zajížděl mezi moje obří prsa. Jeho penis se v nich doslova ztrácel. Ale trochu zpět.
Dlouho jsem se odhodlávala si takové vzít poté, co jsem je dostala od Jirky na svoje narozeniny. Je to dvacet kilo poctivého silikonu, což je znát.

Odhodlávala jsem si je vůbec vzít ven, protože s mojí štíhlou postavou budí spíš pozornost. O dost víc, než jen běžný crossdress, u kterého jen narážej sexuálně. U těchto prsou je nad míru jasné, že nejsou pravá. Protože nemám 200 kilo, aby byla.
"Dal jsem za ně dost peněz, tak se v nich aspoň ukaž!" Povzbuzoval mne spolubydlící Jirka. Nasadit si něco takového není sen tak, je třeba nějaká podpěra. Tou mojí byl parapet.

S trochou snahy jsem si je navlékla. Jediná nevýhoda byla, že smrděly nějakým ošetřením, ale podle návodu to za chvíli zmizí. No byla jsem nadšená, když jsem se podívala do zrcadla. K takovým prsům bych potřebovala větší zadek, ale co už. Musela jsem vybrat starší halenku, kterou jsem musela nesmyslně natáhnout, protože se mi jinam nevešla.

"Trochu si je pohoupej a promni!" Řekl mi Jirka a bylo vidět, jak mu tuhne penis. Teda přes kalhoty. Uvažovala jsem, jaký ho asi má.

"Krásně ti vykukují bradavky ven Luc!" Řekl jen a promnul si rozkrok.
Fajn, že to s ním něco dělá, i když... Mnul si ten rozkrok nějak moc.

"Pojďme ven, chci vidět, co lidi na to!" Navrhl s tím, že půjde kousek za mnou.
Málem jsem povalila paní na schodech, pak se nevešla do vchodových dveří.
Tak tak jsme stihli prázdný autobus číslo 37, který má zastávku u lesa. Skoro prázdný.

"Kozy jako Vozy! Teda ty máš ránu!" Oslovil mne neznámý. "Jsou pravý?"
"Ne." Odpověděla jsem. Nechtělo se mi vysvětlovat, co je to crossdress.
"Ty kozy mě fascinují i tak!" Řekl
"Chtěla bys mi jimi nahonit ptáka?" Zaptal se lámanou buranštinou. Koukla jsem na Jirku. Ten koukal ven, tak asi dobrý.

Nutno říct, že jak se moje prsa pohupovala do rytmu drncání autobusu, ztopořený penis neznámého se v nich doslova ztrácel. Stačilo přejet pár děr na silnici...
"Nahonit, ne udělat!" Řekla jsem.
"Sorry čubko!" Řekl jen. "Nedala bys vodárnu?"
"Ne." Řekla jsem, protože autobus už mířil na konečnou zastávku.

"Kdy jsi stihla tohle?" Všiml si venku Jirka mého mokrého výstřihu.
"On!" Ukázala jsem na toho divného chlapa.
"Máš to jeho na kozách jo?" Okomentoval jako by to byl rozlitý jogurt.
"Tak nějak!" Řekla jsem.
"Krása!" Zasnil se Jirka. "Dej si trochu do pusy!" Řekl. A já poslechla.
"Jakou to má chuť?" Zeptal se.
"Jako ovocný jogurt!" Řekla jsem. "Fakt?" Zarazil se Jirka.
"Tak si to zkus sám!" Řekla jsem z legrace. Pak jsem zírala, jak to opatrně okusil on.
"Fuj!" Řekl mi, když to vyplivl. "Ríkala jsi jako jogurt!"
"Ve slevě!" Usmála jsem se.

"Jsou pravý?" Ozvalo se za mnou.