Mikulášská překvapení

manželi?”… “ženo!?”… “mám jedno přání, muži”…”předem splněno !”.. “ano? Tak všeho nechej a sedáme za pět minut do auta!” …sedíme v autě mlčky, ukrajujeme km, koukáš na mne šibalsky, lehoulince vibrujeme oba dva. Ufff.. na hrátky už nebyl čas ani nepamatuji…”ženo, mohu se zeptat, kam jedeme?”… “můžeš, ale nic Ti neřeknu..a víš co? Otevři přihrádku před sebou!”… cvak..”koukni dovnitř”.. nakoukneš ..”je tady malá krabička”… “správně, otevři ji”… usměješ se a já se po milionté zamiluju do tvých dolíčků ve tváři…venku už je tma, občas nás osvítí protijedoucí vůz, otvíráš krabičku a začneš se smát.. je v ní černá maska na oči…”tak šup, šup! Nasaď si ji, ty jedna malá couro!”.. “hmmmm, ano má paní!” Jedeme ještě chvilinku, vnímáš, že jedeme pomaleji, opatrněji a že kvalita vozovky začíná klesat.. najeli jsme na štěrkovou cestu. Nedá ti to..”má paní, můžu se zeptat, co nás čeká?” “ už jsem jednou řekla, že ti nic nepovím, ale dobrá.. dnes je Mikuláše a tak se s jedním potkáš, taky s anděly a pár čertů tam bude taky. Zatím si rozepni kalhoty a vytáhni si ven ocas!” … Ty si povoluješ opasek, rozepínáš kalhoty a já jsem zastavila auto. Vnímáš, že motor běží,otevírám dveře, vystupuji z auta, cvakne kufr.. napínáš uši, slyšíš šustit oblečení… Sakra co se to děje? Cvak.. kufr se zabouchl, chviličku je ticho, pak tiše zavržou tvoje dveře.. natáčíš hlavu, abys pochytil všemi smysly co nejvíc.. beru do rukou tvé tváře, skláním se k tobě a začínám ti jazykem dráždit ústa. Vnímáš moje studené ruce, intenzivní vůni parfému a vycházíš mi vstříc…”jen v klidu seď, za chvíli tam budeme. Chtěla jsem se s Tebou jen pomazlit, než si tě vezmou jiní! Jseš moje děvka?” “Ano!” “Ano! Má paní!” Opravím Tě, plácnu po tváři.. a vezmu si na chvíli tvůj ocas, hladím ho, přetahuju, táhám, vdechuji vůni tvého čuráka, inhaluji, plivnu na něj, ať krásně klouže… péro Ti tvrdne a roste… Chceš se mne dotknout, přitáhnout k sobě, ale ucuknu a tobě jen sklouznou ruce po jemné látce. Co to sakra je? Vždyť tvoje paní měla na sobě původně triko a džíny… “tak to by stačilo! Jedem!” V okamžiku sedím za volantem a je to opravdu jen minuta a zastavíme znovu.. stáhnu okénko a slyšíš “tak už jste tady? Otevřu vám bránu “.. bzučení, pomalý rozjed a ještě pomalejší jízda.. všechno to teď snad trvá mnohem dýl…konečně stojíme, vypínám motor, sedíš vedle mne nehnutě a přemýšlíš, jestli se máš upravit. “Kde jste tak dlouho!? Nemůžeme se vás dočkat!!” “No ještě jsme si dali před vámi předehru, ať se ta moje coura ukáže v plné parádě..!” “Tak sem s ní!” Tvoje dveře se otevírají a cítíš, jak tě beru za ruce a pomáhám ti z auta ven. Počkat! Tohle nejsou ruce tvé paní! Jsou to určité chlapské ruce…někdo další tě čapne za rameno a už stojíš před autem…. Vnímáš tmu, hluk, cizí ruce.. stopro jsou to cizí ruce a chlapské! Vnímáš svoje kalhoty nad koleny, vnímáš chlad venku a také svůj ztopořený penis…. “Hmmmm, dobrý!”… osmělíš se “nepůjdeme dovnitř?” Hahahhahahhaaa.. nahrál jsi jim na smeč.. “DĚKUJEME za pozvání, to víš, že půjdeme. ..”. “Máme tady jednoho hříšníka! Pojďte ho přivítat “….vnímáš zvuky, vrzání dveří, kroky, pohyb ..někdo ti sundává masku z očí.. chvilku nevidíš, rozkoukáváš se proti venkovnímu osvětlení na domě a… nevěříš vlastním očím.. před tebou stojí mohutnnej starší cigán s bílou vousatou bradou, v ruce drží berličku a jinak je celý nahý, vedle něj stojí dvě štíhlé ženy blondýny v bílém krajkovém prádle, bílé punčochy a podvazky, dva muži, zase snědé pleti, jeden má připnutého obrovského uměláka, druhý drží v ruce řetěz..a zvědavě okukují tvůj ocas, mlsně si olizují rty, a dávají ti najevo, že si tě vezmou do parády co nejdřív..”tak co, zlobil!?” Zeptá se Mikuláš.. rozhlížíš se, kde máš svojí paní..otáčíš se za mým hlasem “no, občas trochu, ale do pekla bych ho na chvilku vzala, ať ví, co ho čeká, jestli nebude poslouchat “.. koukáš na mne, už stojím před tebou, v krátkých černých saténových šatech.. nebo je to noční košilka? Na hlavě mám malé červené svítící růžky a na nohou lodičky na vysokém podpatku a pozor.. tělové punčochy s krajkou…ještě jednou všechno rychle přelétneš očima a s úsměvem dodáš “tak na tohle peklo se fakt těším!”

Docupitáš s kalhoty u kolen dovnitř do chodby, tlačí tě ale dál…překvapí tě ten velký otevřený prostor, tlumené osvětlení, hořící krb, na zdech jsou buď zrcadla anebo veliká okna bez záclon.. je tu teplo, u jednoho velikého okna stojí snad ještě větší dřevěný rám s tlustými prkny ve tvaru X, okamžitě zachytíš oka na pouta.. všude po zemi leží huňatá kožešina, je tu vytvoření několik zákoutí, boxů ze sedaček, jedno veliké křeslo dominuje celé místnosti a připomíná trůn. Vlevo od něj .. ach jioooo.. stojí gynekologické křeslo a než si stačíš domyslet, proč jsou tam natažené hadice.., tak už Mikuláš zavelel.. “kdo si vezme na starosti vstupní prohlídku!?” Ženy bez velkého zájmu přejede očima, zaboří zrak do cigána a řetězy v rukou… “ty to budeš! Uděláš klystýr, oholíš ho a nezapomeň mu v prvé řadě dát kolíčky na bradavky, ať se odprostí od všech jiných myšlenek a vnímá jen své tělo! A ty čertico pojď na můj klín!”

Karty jsou na první kolo rozdány, čert s umělákem obšťastňuje dvě andělky andílky, on leží na zádech, jedna anděla se napícháva na jeho mega umělý penis a ta druhá se nechá od něj chvíli lízat, chvíli se líbá s andělkou, chvíli jedna andělka fistí druhou a čerta taky..mrdanice na velké posteli a kolem nich krouží chlapík s kamerou, zabírá místa, kterým se nejvíc věnují a jeho záběry se promítají na velké obrazovce na protější zdi vstupních dveří, aby každý příchozí viděl a věděl…Občas zahlédneš velikou bradavku, jak vykukuje zpoza shrnuté podprsenky.. a myšlenky tě vedou k tvojí paní.. kde jenom je? Přejíždíš očima po prostoru a správně jsi tušil, že Mikuláš se z trůnu neposunul ani o kousek … sedí jak paša.. nohy co nejvíc od sebe, krátkýma rukama s tlustými prsty a ještě tlustějšími prsteny drží tvoji paní za vlasy a hodně silně ji přiráží hlavu na svůj ocas. Dává ostatním na odiv svoji velikosti, jak na délku, tak tloušťku, slastně přivírá oči, ale i tak jezdí pohledem po místnosti a hlídá si své stádo..

“Líbí?” Čert odložil řetězy jen kousek od gynekologického křesla a sleduje tvůj pohled s úsměvem na tváři..”neboj, jsem sice malej, ale šikovnej “ pohybem hlavy naznačí, že máš vyskočit na kozu.. pardon gynekologické křeslo.. nohy ti třmeny připevní s poznámkou, že by nerad přišel o svoje zuby. Ty přemýšlíš, jestli ty černé zuby jsou součástí masky.. raději nepátrat? Čert na tebe koukne, změří pohledem a pokračuje v monologu..”Mno, raději nebudu nic riskovat”… sáhne pod křeslo a vytáhne další dva pásky, kterými to připevní ruce ke křeslu a z Tebe se stává bezmocná coura, vydaná na pospas všem ostatním.. začíná ti z té představy tvrdnout péro. “Libí?” Šeptá ti čert do ucha, koukneš na něj.. a jeho rukách vidíš dvě svorky na bradavky spojené šňůrkou..’počkat to není obyčejná šňůrka, to je drátek! Koukneš se ještě pozorněji a vidíš vedle sebe i malinkaté dálkové ovládání..už.. už máš bradavky jak ve svěráku, přitáhl sílu svorek ještě malým šroubkem a bože už vnímáš i vibrující mrazivou bolest v bradavkách.. Mrazivou nebo horkou? Hoří ti bradavky..”jau”.. Sykneš.. “kdo ti dovolil promluvit!?” Zeptá se ostře čert a malým placatým bičíkem tě šlehne po koulích..”jauuu!” Čert se usměje a plácne tě víc “jauuu”…. A zase plác, rána přes koule byla ještě silnější než ta před tím a před tím..zakousneš se do rtů, protože vidíš, že by to opět bolelo ještě víc.. “no vidíš děvko, že to jde!.. líbí se Ti to?!!” “Ano” plác… další rána, tentokrát zasáhl vnitřní stranu stehen a po koulích jen přejel..”snad ano pane” “ano pane!” Čert stáhne gynekologické křeslo do vodorovné polohy, sníží jej dost k zemi a zavolá na druhého čerta “pojď potrénovat díru tady té děvky!” Čert s umělákem ještě dvakrát pořádně napíchne kundu jedné anděle a pomalu jde k vám.. přistoupí mezi tvoje stehně, roztáhne ti půlky, plivne si na uměláka pořádnou slinu a už ti vráží tu velikou kĺádu hluboko do… vnímáš tu bolest s rozkoší zároveň, kameraman se k vám přiblížil až úplně na tělo a ty na veliké obrazovce můžeš sledovat detail tvé kundy jak jsi ji ještě nikdy neviděl…čert přiráží a ty nevíš, jestli máš křičet bolestí anebo… začíná ti cukat v ocase..”co!? Zeptal si se, jestli můžeš!?” Čert volá na ostatní, že už budeš, že je to dobrý, že jsi pěkná děvka.. Stříkáš mrdku.., čert s dlouhým umělákem se naklání nad tebe, umělákem stírá tvoje semeno na ocas, přistoupí k tobě ještě blíž, rve ti uměláka do pusy a říká hlasitě..”kdo to bude uklízet!?” Olížeš ho pořádně a vnímáš, že se nad tebe naklání ten druhý čert, je blíž a blíž až se dotýkáte nosy.. a najednou ti cpe svůj jazyk do pusy a cedí přes zuby “nebuď lakomec a poděl se!!” Najednou se líbáte, hluboko, intenzivně tě laská jazykem, přejíždí po zubech a snad se dere až na mandle. Cítíš jeho pižmo, voní? Nevoní? Rajcuje! To víš jistě. Vždycky jsi chtěl, abych tě tvoje paní u toho viděla… viděla tě? Rozhlížíš se kolem, pátráš očima snad v každém koutě, nikde nic. Žádný pohled, který by opětoval sounáležitost.. sakra! Kde je!!? Kde jenom je!!…..KDE JE!? 😈