Oddanost X

Jakubův dech se zrychlil, když se jeho prsty dotkly Markétiných kozaček. Byly chladné, téměř jako led, a jejich lesk mu připomínal, jak daleko je od toho, aby si kdy zasloužil dotknout se jich jinak než jako otrok. Kartáček škrábal o kůži, ale jeho mysl byla jinde – v obývacím pokoji, kde obě ženy čekaly, kde se jejich smích mísil s tichým šustěním látky, když si upravovaly šaty. Co asi dělají? přemýšlel, zatímco mu mezi nohama hořelo. Plug se mu při každém pohybu posouval, jako by ho chtěl roztrhnout, a provázky kolem koulí se napínaly tak, že mu slzy vstupovaly do očí. Možná si povídají o tom, co se mnou udělají. Možná už se svlékají. Možná—

„Jakube.“ Eliščin hlas ho probral z myšlenek, ostrý jako bič. „Už je to dost dlouho.“

Srdce mu poskočilo. Rychle dočistil poslední botu a odložil kartáček. Vstal, ale jeho nohy se třásly tak, že se musel opřít o zeď. Bolest v koulích pulzovala, jako by mu někdo do nich vrtal rozpálené jehly, a plug v zadku ho pálil ještě víc, když se pokusil udělat krok. Musím jít. Polkl a vydal se chodbou, jeho nahé tělo se lesklo potem. Dveře do obýváku byly pootevřené, a když je tlačil dál, uviděl je.

Eliška seděla na pohovce, nohy elegantně překřížené, černé punčochy se leskly v světle lampy. Markéta stála vedle ní, opřená o opěradlo. Když ho spatřily, obě se usmály – ten výraz nebyl laskavý. Byl to úsměv lovkyň, které právě chytily kořist.

„Konečně,“ řekla Eliška a přejela si dlaní po stehně. „Ukaž se.“

Jakub vstoupil dovnitř, jeho tělo bylo napjaté jako struna. Stál před nimi, ruce svázané nejistotou, penis tvrdý a bolestivě vztyčený, i když ho pálila každá buňka. Markéta pomalu zatáhla za provázek, a on sykl, jeho kolena se podlomila, ale zůstal stát. „Dobrý kluk,“ zašeptala Eliška a vstala. Přistoupila k němu až stanula tak blízko, že cítil její parfém – těžký, sladký, omamný. „Víš, proč jsi tady?

„Aby… abych vám sloužil, paní,“ vykoktal, jeho hlas byl chraplavý a slabý.

„Správně.“ Prstem mu zvedla bradu, donutila ho podívat se jí do očí. „A dneska budeš sloužit oběma.“ Jejich pohledy se setkaly, a Jakub v tom okamžiku věděl, že ho čeká něco, co ho zlomí – a on to bude milovat.

Markéta se zasmála a přistoupila k němu zezadu. Jejich těla ho obklopila, jejich teplo, jejich vůně. Cítil, jak mu Markéta pomalu rozvazuje provázky kolem koulí, ale ne aby ho osvobodila – aby je mohla svázat znovu, těsněji. „Budou ti modrat,“ zašeptala mu do ucha, zatímco mu prsty klouzaly po kůži. „A bude to bolet. Ale ty to chceš, že?“

„Ano,“ vydechl, jeho tělo se chvělo. „Prosím.“

Eliška se usmála a položila mu ruku na hrudník, zatlačila ho zpět, až narazil na Markétu. „Kleknout.“

Jakub poslechl, jeho kolena dopadla na koberec s tupým nárazem. Bolest mu vystřelila od koulí až do břicha, ale jeho penis pulzoval ještě silněji. Před ním stály dvě páry nohou – Elišiny v černých punčochách, Markétiny v lesklých kozačkách. „Líbej,“ přikázala Eliška a zvedla nohu, až mu její špička spočinula na rtech.

Jakub zavřel oči a políbil ji. Jeho rty se dotkly chladné kůže, cítit její tvar, její sílu. Jeho jazyk vyjel, olízl ji od paty až ke špičce, a když došel k podpatku, zhluboka se nadechl – její pach ho omámil, směs kůže, potu a moci. Začal líbat a olizovat s větší vášní, jeho ruce se opíraly o její lýtka, jako by se modlil.

„Dobře,“ zamumlala Eliška a její prsty mu zajely do vlasů, stiskly, až mu hlava zůstal v pevné pozici. „Teď druhou.“ Jakub poslechl, jeho ústa přejela na její druhou nohu, zatímco Markéta mu stoupala za záda. Cítil, jak mu vytahuje plug, pomalu, bolestivě, až ho konečně vytáhla. Z jeho zadku vytekla slina, která mu stékala po stehnech, a on sténal, když ho prsty začaly masírovat – ne laskavě, ale vlastnicky, jako by mu připomínaly, komu patří.

„Je takový poslušný,“ řekla Markéta, zatímco mu strčila prst zpět dovnitř, až vykřikl. „Myslíš, že si zaslouží odměnu?“

Eliška se zasmála a stáhla nohu z Jakubových rtů. „Ne. Zaslouží si trest.“ Sáhla do kabelky na stole a vytáhla tenký, černý řemen. „Lehnout na břicho. Ruce za záda.“

Jakub poslechl, jeho tělo se roztřáslo, když se položil na koberec. Cítil, jak mu Markéta svazuje ruce za zády, zatímco Eliška si stoupala nad něj. První rána přišla nečekaně – ostrá, pálivá bolest mu explodovala na zadku, a on vykřikl, jeho penis se při tom škubl, jako by chtěl vyprsknout. „Počítat,“ přikázala Eliška, když zvedla řemen znovu.

„Jedna,“ vydechl, jeho hlas se zlomil.

Druhá rána byla ještě tvrdší. „Dva!“ Jeho kůže hořela, jeho tělo se svíjelo, ale jeho penis byl tvrdší než kdy předtím. Markéta mu mezitím strčila dva prsty do zadku, kroutila jimi, až mu slzy tekly po tvářích. „Tři!“ vykřikl, když řemen dopadl znovu, a jeho hlas přecházel v pláč.

„Víš, proč tě trestám?“ zeptala se Eliška, zatímco mu přejížděla řemenem po zádech, jako by ho hladila.

„Protože… protože jsem slabý,“ vykoktal, jeho dech byl přerývaný.

„Ne.“ Řemen dopadl znovu, tentokrát na stehna. „Čtyři!“ zakřičel.

„Protože můžu,“ řekla Eliška a klekla si vedle něj, její rty se dotkly jeho ucha. „Protože ti to patří. Protože jsi můj.“ Jejich oči se setkaly, a v tom okamžiku Jakub věděl, že by pro ni udělal cokoliv. Že by se nechal roztrhat na kusy, kdyby mu to přikázala.

Markéta mu vytrhla prsty z zadku a nahrazovala je něčím větším – tlustým, studeným dildem, který mu pomalu zarývala dovnitř. „Pět!“ vykřikl, když řemen dopadl znovu, ale tentokrát to nebyla jen bolest. Bylo to vlastnictví. Byla to sláva. Jeho tělo se třáslo, jeho penis byl tak tvrdý, že to bolelo, a on věděl, že pokud se ho dotknou, vybuchne.

„Šest,“ zašeptal, když řemen dopadl znovu, a jeho hlas byl téměř neslyšný.

Eliška se usmála. „Dost.“ Odhodila řemen stranou a položila mu ruku na záda, její dotek byl najednou něžný. „Teď si lehni na záda. Chci vidět tvou tvář, když ti Markéta bude jezdit na tvém malém kokotíku.“

Jakub se otočil, jeho tělo bylo celé zpocené, jeho kůže hořela. Lehl si na záda, jeho penis trčel nahoru, téměř fialový touhou. Markéta si stoupala nad něj, její sukně se zvedla, když si dřepla na jeho boky. Jejich oči se setkaly, a ona se usmála – ten úsměv byl plný slibů. „Budu tě jezdit, dokud ti z toho oči nevypadnou,“ zašeptala a pomalu si sedla na jeho penis.

Jakub zavřel oči a vykřikl, když ho její teplo obklopilo. Byla tak těsná, tak vlhká, že se mu hlava točila. Markéta začala pohybovat boky, pomalu, krutě, její nehty se mu zarývaly do hrudi. „Patříš jí,“ sykla mu do ucha. „Ale teď jsi můj.“ A začala ho jezdit rychleji, její tělo se pohybovalo v divokém rytmu, až mu jeho vlastní výkřiky zněly jako modlitby. Eliška klečela vedle nich, její prsty mu svíraly koule, až mu slzy tekly po tvářích, ale on nevěděl, jestli to bylo bolestí, nebo extází.

Když konečně vyvrcholil, jeho tělo se zkroutilo v křeči, jeho sperma vystříklo tak silně, že ho to téměř roztrhlo. Markéta na něm ještě chvíli jezdila, její vlastní orgasmus přicházel vlnami, až se nakonec sesula vedle něj, její dech byl stejně přerývaný jako jeho.

Eliška se nad nimi sklonila, její prsty mu přejely po tváři. „Dobrý kluk,“