Telefonát změnil víkend ❄️⛷️ (soutěžní)

Telefon zazvonil ve středu odpoledne v okamžiku, kdy byl dům ponořený do klidu, který Madam Nefertiti považovala za základ každého rozhodnutí. Seděla zrovna na gauči u TV kde právě sledovala nový díl jejího oblíbeného filmu, od kterého jsi náhle vyrušilo nečekané zazvonění jejího mobilního telefonu.

Podívala se na displej. Jeho jméno.

Nebyl to muž, který by se připomínal. Nepsal dlouhé zprávy, nečekal na povolení ozval se jen vždy když on měl náladu a chut´ chut na ženu které jinak muži leží u nohou......

on byl pro ni ale jiný a právě proto, když volal, mělo to váhu!!

„Ano,“ pronesla klidně.

„Doufal jsem, že tě zastihnu samotnou,“ ozval se jeho hlas. Hluboký, vyrovnaný. Bez nejistoty. Bez podřízenosti.

„Jsem,“ odpověděla. „Máš můj čas.“

Usmál se – slyšela to v dechu. „Zařiď si na čtvrtek a pátek dovolenou.“

Zvedla obočí. Ne proto, že by ji překvapila přímost. Ale proto, že on ji používal jinak než muži zvyklí na role otroka. Nešlo o rozkaz. Bylo to pozvání.

„Chci tě odvézt pryč,“ pokračoval. „Jeseníky, Hotel přímo u sjezdovky, Wellness, Večerní lyžování a všude sníh.“

Opřela se do opěradla. Zavřela oči. V představě se jí vybavila světla na svahu, pára stoupající z horké vody a jeho ruce – klidné, jisté.

„Tak přímo?“

„Protože vím, že přímost respektuješ. A protože chci, abys tam byla se mnou. Ne jako Madam. Jako žena.“

Ten tón ji neoslabil. Spíš jí připomněl, že existují muži, kteří se nepohybují pod ní ani nad ní. Stojí vedle.

„Dobře,“ řekla po krátké pauze. „Čtvrtek ráno.“

„Budu čekat.“ Neznělo to jako slib. Spíš jako jistota.

Kontrast Když položila telefon, prošla domem. Otrok pracoval mlčky, soustředěně. U něj nebylo třeba vysvětlování.

„Odjíždím,“ oznámila.

Podala mu seznam povinností. Přijal jej bez otázek.

V ten moment si znovu uvědomila rozdíl. Jeden muž existoval skrze strukturu a poslušnost. Druhý skrze volbu a klidnou přítomnost. Každý si ale žil ten svůj svět a byl rád že je součástí jejího života.

Zamkla dům. Klíče schovala do kabelky.

🚂Čtvrtek – Cesta vlakem Vlakové nádraží bylo plné jedoucích zrovna do práce mezi těmi tam stál on - Milenec čekající, uvolněný, ruce v kapsách kabátu. Když ji spatřil, jeho pohled se na ní zdržel o vteřinu déle – otevřeně. Několik kolemjdoucích si toho všimlo. Žena vedle něj. Způsob, jakým k sobě patří.

„Vypadáš, jako bys už byla jinde,“ řekl.

„Možná jsem,“ odpověděla.

Ve vlaku jí sundal rukavice. Pomalu. Jeho prsty se dotkly její kůže. Neuhla vědela že on je gantelman jeden z mála co ještě jsou v téhle moderní uspěchané době.

Cítila pohled starší dámy naproti – tiché uznání, možná závist.

„Děkuji jsem ráda že jsi tak pozorný jako vždy,“ řekla.

„Poděkuj rodičům to oni mě tak dobře vychovali “ odpověděl a přitom se zasmál.

Vlak se houpal pravidelným rytmem a krajina za okny se pomalu měnila v souvislou bělobu.

Madam Nefertiti seděla u okna, jeho kabát měl přehozený přes opěradlo a jeho koleno se lehce dotýkalo jejího.

Nebyl to náhodný dotek – byl tichý a stálý. Když se průvodčí zastavila u jejich sedadel, krátce se na ně usmála; všimla si způsobu, jakým se k sobě nakláněli, jak si vyměnili pohled místo odpovědi. V jídelním voze si objednali kávu a něco malého k zakousnutí. On jí bez řečí posunul šálek blíž, jakmile viděl, že se vlak zhoupnul. Jeho prsty se na okamžik dotkly jejích, a ten krátký kontakt v ní zanechal teplo, které s cestou narůstalo.

Když se vrátili na svá místa, položil ruku na její steh – přítomně, nevyžadující. Vědela že tenhle víkend bude pouze její a tak si užívala každou minutu ve vlaku s ním....

🏨Příjezd na hotel Když vlak konečně zastavil, nástupiště Kouty nad Desnou všude zasněžená krajina jako z pohádky , venku právě sněžilo, vystoupili do ostrého vzduchu, který voněl zimou a dřevem z okolních chalup. On jí podal ruku a jejich zavazadla zasyčela v prašanu, když je táhli k čekajícímu taxiku.

Řidič si je krátce prohlédl ve zpětném zrcátku — všiml si, jak Madam Nefertiti stojí klidně, rovně, a jak k ní milenec přirozeně přistoupil blíž, když otevřel dveře. V autě bylo teplo. Silnice se vinula vzhůru, světla lamp klouzala po skle a sníh se míhal v pravidelném rytmu. Položil jí ruku na koleno, přítomně, bez tlaku. Neodsunula se. Párkrát se jejich pohledy setkaly v odrazu okna; nebylo třeba slov.

Když taxi zastavilo před hotelem, zaplatil dřív, než stačila cokoliv říct, vystoupil a obešel vůz, aby jí otevřel. Ten drobný akt pozornosti měl stejnou váhu jako všechno předtím.

Recepční je přivítala s profesionálním úsměvem, který se na okamžik zdržel. Vnímala jejich energii. Klidnou blízkost. Způsob, jakým se k sobě nakláněli.

„Večeře je od sedmi,“ řekla.

„Děkujeme,“ odpověděl on a položil ruku Madam Nefertiti na záda. Krátce. Přirozeně.

Výtah jel tiše. Stála blízko. Cítila jeho teplo. Neoddálila se.

,,Do večeře ale máme času ještě dost řekl,, chtěla by jsi se projít , porozhlédnout se zde nebo zůstat na pokoji?

Zůstaňme zde řekla na lyžování bude času dost a jedním pohybem ho svalila na postel, klekla si k jeho nohám a řekla prvně se chci podívat jestli zdejší zima nemá vliv

na velikost tvého penisu. Víš že ze všeho miluji tvůj penis ideálních rozměrů ve mě. Následně si poklekla k jeho nohám a povolila opasek jeho kalhot a vysvobodila jeho skoro devatenácticentimetrový penis a začala se mu věnovat s láskou, chutí a uznáním jako to dělá jenom ona. Po jeho mohutném orgasmu na ně čekala první večeře toho dle jedinečného víkendu.

Večeře před večerním lyžováním Restaurace hotelu byla zaplněná měkkým světlem a tlumeným hovorem. Dřevo na stěnách pohlcovalo zvuky, krb praskal a venku za okny se sníh sypal v tichých proudech. Madam Nefertiti vešla vedle něj s přirozenou jistotou; několik hostů zvedlo oči, ne kvůli okázalosti, ale kvůli klidu, který se kolem nich nesl. Usadili se u stolu s výhledem na sjezdovku, kde se rozsvěcela první světla. Číšník přinesl menu a na okamžik se zdržel — všiml si, jak milenec nenápadně posunul židli blíž, aby se jejich kolena dotýkala, a jak Madam ten dotek přijala bez pohybu. Objednali víno a jednoduché, poctivé jídlo. Rozhovor byl pomalý, přerušovaný pohledy. Jeho hlas byl klidný, její odpovědi stručné, ale v očích měla jiskru. Když jí naléval víno, jeho prsty se krátce dotkly její ruky; drobný elektrický impuls se rozběhl pod kůží. V sále se někdo zasmál, servírka se usmála směrem k jejich stolu, jako by cítila, že se tu děje něco soukromého. Večeře nebyla o spěchu. Byla o očekávání. Když vstali, aby se oblékli na svah, zůstalo po nich u stolu ticho, které se ještě chvíli drželo ve vzduchu.

Večerní lyžování Madam Nefertiti má opravdu ráda , celý den se těšila na ten večer věděla že vše není jen o sexu na hotelovém pokoji že s ním je každá minuta jiná.

Jediné v čem se odlišovali je že on preferoval lyže zatímco ona snowboard. Dvě hodiny na svahu uběhli rychle ona si užívala každý sjezd červené sjezdovky kdy on se vždy těšil na lanovku kdy seděl těsně vedle jí a vášnivě ji líbal až to jednou nevydržel a po vyjetí lanovky na vrchol sjezdovky ji zatáhl do lesíku na vrcholu kde ji okamžitě zbavil jejích lyžařských kalhot a jeho kalhoty sjeli ke kolenům o par vteřin později. Teploměr už ukazoval teplotu pod bodem mrazu a tak na nic nečekal a vzal si tak jak to má rád on hned, bez ohledu na okolí jen pro jejich potěšení netrvalo dlouho a dostavil se jeho orgasmus. Následně zpět natáhl své kalhoty a oblékl i ji se slovy ,, na dobré věci si budeš muset počkat na pokoj ,, Po Návratu na pokoj si ale ona chtěla vzít to o co ji on zatím připravil. Nečekala a bez váháni si ho znásilnila tak jak ona to má ráda pěkně na koníčka.

🏔Pátek – den hor a klidu Páteční ráno bylo jasné. Po snídani, kde si hosté všímali jejich blízkosti — dvou šálků posunutých k sobě, tichých úsměvů — vyrazili do hor. Jezdili dlouho, střídali svahy a zastávky na čaj nebo lahodnou kávu. V horské restauraci seděli u okna; servírka jim přinesla talíř a znovu se usmála, když viděla jejich propletené prsty. Odpoledne zvolnili tempo, prošli se mezi zasněženými stromy. V tichu lesa se zastavili, dotkli se kůry pokryté ledem a sníh se jim sypal do límců. Bylo v tom hravé pokušení které bylo oběma jasné jak bude pokračovat.... a spát šli až opravdu v pozdních večerních hodinách.

Noc z pátku na sobotu Pokoj byl tlumený, světla měkká. Stála u okna, zatímco on odkládal bundu. Přistoupil blíž, dotek byl pomalý, jistý. Polibek nepřicházel s nárokem, ale s otázkou — a odpověď byla v jejím nádechu. Oblečení mizelo postupně, bez spěchu. Blízkost byla hluboká a klidná; ticho přerušoval jen dech a vzdálený šum větru. Nešlo o výkon, ale o přítomnost. Když usnuli, sníh venku dál padal a pokoj držel teplo.

🗻Sobota – den a večer Sobota se probudila pomalu, s mléčným světlem rozptýleným v mracích a sněhem, který tiše dopadal na střechy. Madam Nefertiti otevřela okno a na okamžik nechala chlad proniknout do pokoje. Vzduch byl čistý, ostrý a uklidňující. Ležel vedle ní, klidný, probuzený stejným rytmem hor. Bez slov se dotkli — krátce, samozřejmě — jako by tím potvrdili, že den patří jim.

Dopoledne strávili venku. Ne honbou za kilometry, ale chůzí.

Mezi zasněženými stromy se svět ztišil natolik, že bylo slyšet jen vlastní kroky. Zastavili se u potoka, který si razil cestu pod ledem. On jí podal termosku, ona se napila a vrátila mu ji s pohledem, který nepotřeboval vysvětlení. Smáli se, když se sníh sesypal z větve přímo mezi ně, a krátká honička se změnila v objetí, jež trvalo o vteřinu déle, než bylo nutné.

Kolem poledne se vrátili do hotelu.

Wellness patřilo tomu dni. Pára se zvedala, ručníky byly teplé, ticho hutné. V převlékárně si všímali pohledů ostatních všechny přitomné muže ale zaujala ona její postava v černých dvojdílných plavkách a hlavně spodní díl plavek zakryl jen to nejnutnější. K dokonalosti ve výřivce už chyběli jen jahody které v tomhle období nebyli čerstvé a na jahody z plechovky nikdo neměl ani pomyšlení.

Po času stráveném ve vířivce následovala sauna jen pro ně dva.

Sauna byla vyhřátá a klidná. Seděli vedle sebe tentokrát už samozřejmě úplně nazí a jen si uživali to teplo.

Teplo uvolňovalo tělo i mysl. Kapky potu stékaly po kůži a pára měnila obrysy v měkké linie. Jeho pohled se setkal s jejím — pomalu, otevřeně. Přisunul se blíž. Dotek jeho ramene o její byl záměrný a klidný. Přijala jej bez zaváhání.

Následně si ona ale poklekla před něj a vzala si jeho penis do úst. Věděla že už dlouho to chtěl zažít , na sex ale v těch 90 °C neměla pomyšlení vědšla ale že takhle mu to přání splní a ona chtěla se mu odvděčit za celý víkend na který ji vytáhl. Pára skrývala detaily a čas se rozplynul. Doteky zůstaly diskrétní, soustředěné na vnímání tepla, rytmu a přítomnosti. Když orální hrátky dokončila vstala a bez mrknutí se posadila vedle něj nemusel nic říkat a i tak věděla že ani on nikdy na tenhle víkend nezapomene. Čas utíkal dále a asi po dalších 15 min i vyšli ven do chladnějšího vzduchu, cítila lehkost, která přichází jen po hlubokém uvolnění.

Odpoledne se neslo ve znamení klidu. Leželi v odpočívárně, pili vodu s citrusy a pozorovali sníh za oknem. Občas se jejich ruce setkaly, prsty se propletly,jemné polibky střídalo vášnivé líbaní bez potřeby slov, jiné okamžiky byla zase plné povídání a smíchu tak jak to u milenců bývá.

Personál procházel tiše, s profesionálním odstupem; úsměvy byly krátké a respektující.

Když se setmělo, převlékli se na večeři. Restaurace byla plná hostů bylo poznat že je sobota a spoustu páru přijelo zde strávit jednu noc spojenou s lyžováním. Personál je už poznávali — ne jmény, ale tou lehkostí a elegancí jak se on k ní choval a také tou ženskostí kterou ona v sobě měla. Objednali si specialitu hotelu a k tomu Portské víno. Ne že by on nebo snad ona měli potřebu se předvádět nebo něco dokazovat okolí ale protože si ted poslední večer v Jeseníkách chtěli užít. Rozhovor se točil kolem zážitků které zde za těch pár dní zažili, ohledně pohádek které letos viděli na vánoce až sklouzla debata k jednomu z alb Madam Nefertiti na amatérech. Ptal se ji proč její některé alba jsou tam stále, proč některé jsou pouze dočasná? Odpověděla šibalsky jak to umí ona ,, protože já si z muži hraji ráda stejně jako kočka si ráda hraje z myší a ty víš kdo je ta kočka,,

Bylo jí jedno jestli to někdo slyší , diskuze o sexu a erotice jí nedělají problém protože ví že to je součást každého i nejběžnějšího života.

Když dojedli, dopili a rozhodli se jít na pokoj měla pro něj připravené speciální prádlo které si vybrala jen pro tuhle poslední noc...

Noc byla pomalá tentokrát divoká jak když puma zaútočí na svoji kořist. Kdo byla puma a kdo kořist není důležité...... důležité je že se oni opravdu bavili stejně snad jako vy u téhle povídky........

🚂Neděle – návrat Nedělní dopoledne bylo tiché. Zabalili se bez spěchu, rozloučili se s recepční, která jim popřála šťastnou cestu s vědomým úsměvem. Taxi je svezlo na nádraží; krajina ubíhala pomalu. Ve vlaku zpět do Brna seděli blízko, jeho ruka spočívala na jejím stehně, přítomná a klidná. Město je přivítalo večerním světlem. Před domem se rozloučili krátce, bez slibů. Když Madam Nefertiti vešla dovnitř, dům byl přesně takový, jaký zanechala. Položila klíče na stůl. Hory zůstaly daleko — jejich stopa však zůstala v ní....

[Pokud se povídka líbila lajk potěší stejně jako budu ráda za sledování mého profilu 😘