Lyžařský kurz

Roman už měl těch lyžařských kurzů až po krk. Sice mu v podstatě vždy zaplnili chatu na celou zimní sezónu, ale po každém z nich musel na chatě spousty věcí opravovat a vyměňovat. Ať dělal, co dělal, tak mu přišlo, že jsou všichni, čím dál tím méně spokojení. Neustálé požadavky na stravu. Ten nemůže tohle, ta zase tohle, ten tamto. Všichni si myslí, že jsou v několika hvězdičkovém hotelu, ale přitom jsou jen na horské chatě. S manželkou a personálem se mohl přetrhnout, aby byli všichni spokojení, ale i tak u nich převládal pocit nespokojenosti. Říkal si, že to je letos naposledy, co je pořádá.

Na druhou stranu, ale bylo pro něj těžké se jich vzdát, protože mu přinášely i spousty vzrušení. Už by asi ani nedokázal spočítat kolikrát byl manželce nevěrný s nějakou instruktorkou nebo učitelkou doprovázející kurz. To zase byla ta druhá stránka těchto kurzů. Ženy daleko od domova a manželů, kteří by je mohli kontrolovat. Na tuhle stránku kurzů si tedy vůbec nemohl stěžovat. Přinášelo mu to vzrušení, adrenalin a uspokojení.

Výjimkou nebyl ani současný kurz. Hned po příjezdu si jí všiml. Dlouhé tmavé vlasy jí koukaly z pod čepice, brýle s černými obroučkami rámovaly výrazné hnědé oči a rty přímo vyzívající k tomu je políbit. Věkově jí mohlo být asi tak třicet pět. Říkal si, že ta by opravdu stála za hřích.

Měl to štěstí, že za ním hned přišla s papíry k ubytování. Usmál se na ni a ona na něj.

Vzájemně se představili, takže už věděl, že se jmenuje Martina. Probrali spolu všechny detaily ubytování, tak jak to už bylo xkrát před tím a ujistil ji, že kdyby bylo cokoliv třeba, tak že za ním má přijít a splní jí všechno co jí na očích uvidí. Oba se tomu zasmáli a ona odešla ostatní seznámit s rozdělením na pokojích. Pro sebe si říkala, že je moc dobře, když jí není vidět na očích, co by si přála, protože to by tam už stála v předklonu, rukama opřená o zeď v kundě by měla Romanova tvrdého čuráka a užívala si jeho přírazy. Roman se jí zalíbil hned, když vystoupila z autobusu. Takový pořádný chlap už skoro k padesátce, trochu prošedivělé krátké vlasy. I přes zimní bundu bylo znát, že má velká ramena a ty jeho velké ruce, když si bral papíry. To hned viděla, jak si ji jimi drží, aby mu nemohla uhnout. Raději tyhle myšlenky opustila, protože cítila, jak se jí dole rozechvívají motýlci a s vlhkými kalhotkami v téhle zimě by to nebylo moc fajn.

Jak se má, ale těchto myšlenek zbavit, když Romana potkává skoro na každém kroku při vynášení věcí na pokoje. Vždy se na sebe usmáli a všimla si, že se jí nekouká jen do očí, ale pořádně si prohlédl přes svetr i její trojky prsa a taky postavu celkově.

"Haló, Martino!" vytrhl ji ze snění hlas.

"Pardon, omlouvám se! Nějak jsem se zamyslela. Máme toho nějak moc!" řekla a podívala se přímo Romanovi do tváře.

"To jsem si všimnul," řekl s úsměvem. "Jen jsem vám, chtěl dát telefonní číslo přímo na sebe, kdyby bylo cokoliv třeba," a podával jí svoji vizitku. Vzala si ji od něj tak, že se jejich ruky dotkly a zůstali si oba koukat do očí. Oběma se rozbušilo srdce.

"Máte tedy pořádné ruce," řekla Martina s úsměvem a sevřeným srdcem. Její pohled zůstal přilepený na jeho dlani. Vzala si od něj vizitku.

"A ty zase krásné hnědé oči!" kontroval Roman a bezostyšně přešel na tykání. Jejich pohled se znovu setkal a stydlivě se na něj usmála.

"Martií? Kde jsi? Už je to všechno!" Je slyšet hlas z chodby.

"Tady jsem," zavolala Martina. "To je dobře, už toho mám plné zuby." Podívala se na Romana a dala se na odchod za kolegyní.

"Svoje číslo ti pošlu," ještě stihla zašeptat při odchodu a usmála se.

Za chvilku Romanovi zapípal telefon a v něm byla zpráva z neznámého telefonního čísla a v něm byla jen krátká zpráva "Martina". Roman se usmál na telefon a říkal si, že to vypadá nadějně. Ještě, než schoval telefon, tak napsal zprávu:

"Těší mě, Roman. Nemůžu vymazat z hlavy ty tvoje krásné oči!" Schoval telefon do kapsy a zmizel do kanceláře, že jde dělat nějaké papíry. Manželka byla v kuchyni, tak měl svůj klid, který potřeboval.

Martině se rozbušilo srdce, když jí přišla zpráva. Sakra tohle už mě dlouho nikdo neřekl. Kolegyně odešla na chodbu, a tak si rychle udělala selfie s úsměvem. Vložila ji do zprávy a připsala k ní:

"Myslíš tyhle?"

Roman si zprávu hned prohlédl a koukal na ty krásné hnědé oči, ještě schované za skly brýlí. Přemýšlel, jak by takovou fotku oplatil, když Martina mluvila o jeho dlaních. Pak ho to napadlo. Rychle si sundal kalhoty a nechal si jen boxerky už tak napnuté a prsty si zajel kousek pod gumu boxerek. S úsměvem fotku poslal.

"A tobě se líbila moje ruka viď?" S motýlky v podbříšku si Martina prohlížela fotku. Víc ty boxerky než u ruku.

"Tak teď nevím, kam se mám dívat dřív, jestli na tu ruku nebo níž."

"No já se taky koukal i níž a nejen do tvých očí," napsal Roman a musel si sám stisknout péro v boxerkách, které už se pořádně stavělo. Ta holka se vůbec nebojí, říkal si pro sebe.

Martina neváhala ani chvilku a rychle si vyhrnula svetr. Vyfotila si prsa v podprsence a poslala je Romanovi.

"Díval jsi se snad sem?" Roman si prohlížel fotku. Ty její pevný trojky prsa schovaná v modré krajkové podprsence. Péro už se mu stavělo pořádně do pozoru.

"Ano, přesně tam jsem se díval a ani se neptej, co to se mnou dělá!"

"Tak to mě ale zajímá?" psali si oba dál.

"To by ses už musela přijít podívat za mnou do kanceláře," neváhal napsat Roman. Martina přemýšlela jen chvilku. Vyšla na chodbu, kde se potkala s kolegyní. Řekla jí, že musí ještě za správcem, že tam nesouhlasí nějaké papíry a ať na ni nečekají a jdou na svah, že tam přijde.

Za chvilku už klepala na dveře a vešla dovnitř. Roman seděl za stolem a kalhoty měl ještě stažené ke kolenům, že bylo vidět boxerky napnuté pomalu k prasknutí.

"Raději zamkni, prosím." řekl jí Roman. Martina se otočila a zamkla dveře. Popošla k Romanovi a dívala se na jeho napnuté boxerky. Srdce jí bušilo, když si Roman stoupnul a koukal jí do očí. Neváhala rukou stiskla jeho péro přes boxerky. Roman se zhluboka nadechl a sklonil se k ní. Pomalu se blížil k jejím rtům až se vzájemně potkali. Začali se hned vášnivě líbat. Jazyky se jim proplétaly. Martina mu tiskla péro přes boxerky a po chvilce zajela i do nich. Cítila, jak je tam horko. To nádherně tvrdé péro, které toužila mít v sobě.

Roman už jí vyhrnoval svetr a tričko. Snažil se dostat k prsům. Přes podprsenku už jedno držel v dlani a mačkal ho. Jejich rty se za celou dobu neroztrhly. Martina už měla brýle celé upatlané od jeho nosu. Trochu jí překážely, a tak si je volnou rukou sundala a hned si chytila i svetr a přetáhla si ho přes hlavu.

Ani Roman neváhal a vysoukal se z kalhot a stáhl si i boxerky. Vyskočilo jeho tvrdé péro a Martina se na něj hned dívala. Sama si vysvlékala kalhoty a stáhla si i kalhotky. Roman si prohlížel její vyholenou kundičku, kde byl jen slabší proužek zastřižených tmavých chloupků. Neváhal a rukou ji hned chytil do dlaně. Promnul pysky a prstem zajel mezi ně. Bylo tam už nádherně mokro.

"Ty jsi tedy mokrá," vydechl.

"To protože, jakmile jsem tě dnes uviděla, tak jsem si hned představovala, jak mě ojedeš zezadu!" řekla Martina nadrženě. Chvilku na ni koukal a znovu ji vášnivě políbil. Stále držel její kundu v dlani a teď už zajel naráz dvěma prsty do dovnitř. Ona mu pevně v dlani držela čuráka a honila mu ho. Roman ji přerušil a otočil ji k sobě zády. Rychle jí stáhl kalhotky ke kolenům a přitlačil rukou na záda, aby se předklonila. Opřela se prsy o desku stolu a sama vyšpulila pořádně zadek. Chytil si rukou čuráka a žaludem zajel mezi pysky její mokré kundy. Pomalinku ho tlačil dovnitř.

"Myslíš takhle?" Cítil, jak je horká a mokrá, jak svírá jeho žalud, když ho zasouvá hlouběji a hlouběji.

"Anoo, to jsem potřebovala," Martina se pro jistotu rukama ještě chytila desky stolu a sama se tlačila Romanovi na čuráka. Nádherně ji tím svým ocasem vyplňoval. Cítila, jak ji má napnutou. Otočila se na Romana, aby viděla jeho obličej. Chytil si rukama její zadek a pomalu začal přirážet. Klouzal s ním po celé délce až skoro vyklouznul a zase ho pomalu vracel až po koule dovnitř. Oba si pomalu vycházeli vstříc a vychutnávali si to vzájemné spojení.

"To je nádhera," řekl Roman a přitlačil Martinu k desce stolu. V tem okamžik tvrdě přirazil a vyhekl.

"Joo, takhle mě mrdej!" vydechla Martina vzrušením. Pevně se držela stolu a vycházela vstříc Romanovým přírazům. Roman si užíval to horké sevření její kundy, to, jak se poddávala jeho přirážení, a ještě mu vycházela vstříc.

"Ano, drž! Pořádně drž! To je nádhera!" Hekal Roman a cítil, že tohle sevření ho brzy udělá. "To dlouho nevydržím," řekl ještě.

"Nepřestávej! Mrdej mě! Klidně se do mě vystříkej, beru prášky!" vzdychala Martina a rukou si ještě přitáhla Romana k sobě. Ten ještě zrychlil a oba vzdychají stupňujícím se vzrušením.

Roman si ji držel za rameno jednou rukou a druhou za zadek. Zarážel ocas do kundy, co nejtvrději to šlo. Stůl se při každém přírazu posunul a zarachotil. Nějaké věci už z něj i spadly na zem.

„Jooo,“ vykřikl a zarazil ocas až po koule. Celý se mu stahoval a v dávkách plnil semenem Martině kundu. Chvěl se a tělem mu projížděly vlny orgasmu. Svalil se Romaně na záda a zhluboka oddychoval. Martina poznala, že se Roman udělal. Cítila i jeho horké sperma, které jí plnilo kundu. Snažila se dál napichovat na jeho ocas. Rukou si rychle sáhla mezi nohy a dráždila poštěváček prsty. Cítila ještě, jak mu pulzuje péro. I ona se rychle dostávala na vrchol. Kroutila se na jeho čurákovi a během malé chvilky se jí kunda začala stahovat v nádherném orgasmu. Pevně si rukou chytila kundu do dlaně a držela. Vnímala, jak Romanovi ochabuje péro a pomalinku vyklouzává ven. Cítila na prstech i tu směs semene a její šťávy, jak jí ulpívá na prstech.

„To je tedy začátek kurzu,“ řekl s úsměvem Roman a začal si péro utírat papírovým kapesníkem a jeden nabídl i Martině.

„To tedy,“ vzala si Martina kapesník a usmála se na Romana. Utřela si ji a natáhla si kalhotky a kalhoty. „Už musím, ale můžeme si to zopakovat,“ řekla s úsměvem při odchodu.