Bláznivé poprvé

Jaké to bylo? Bláznivě nezodpovědné a přitom tak silně vzrušující.

Poznali jsme se přes společného kamaráda. Nejdřív jen nesmělé pozdravy a pohledy, které mi vždycky způsobily motýlky v břiše. Pak přišlo dopisování, občasné telefonáty a procházky. Netrvalo dlouho a začali jsme spolu chodit. Byla jsem do něj naivně zamilovaná, měla jsem růžové brýle a on byl pro mě úplně všechno.

Byli jsme si navzájem prvními partnery, takže chvíli trvalo, než jsme se osmělili od prvních polibků k hlazení a osahávání. Styděla jsem se trochu, ale zároveň se mi to strašně líbilo – ti motýlci v bříšku mi to jen potvrzovali. Pokaždé jsem se těšila na schůzku, až si najdeme klidné místo a budeme k sobě tak blízko, jak to jen půjde.

I když jsme postupovali pomalu, uvnitř jsem cítila obrovský chtíč. On byl úplně nezkušený, některé jeho představy byly ještě dost naivní. Já, i když taky ještě nepolíbená, jsem už měla leccos načteno a své tělo nějakou dobu objevovala sama. Věděla jsem, kde a jak jsem citlivá, tušila, jaké to může být to pravé "spojení", a dobře jsem znala svůj cyklus.

Dostávali jsme se k sobě stále blíž. Mazlení bylo čím dál vášnivější, z hlazení a doteků přes oblečení jsme přešli k vzájemnému objevování intimních partií. Ten pocit, když poprvé vklouzl pod okraj mé podprsenky a ucítil mé zduřelé bradavky... když se moje prsty poprvé dostaly pod lem jeho trenýrek a bříšky jsem pohladila jeho naběhlý, horký žalud, který pulzoval jen pro mě... když jeho prsty zkoumaly můj hladký, jemný podbřišek a vnímal, jak jsem pro něj připravená... Na tohle nikdy nezapomenu.
Čas jsme měli vždycky kolik jsme chtěli, ale jak to tak bývá, neměli jsme kde. Scházeli jsme se venku, hledali osamělé lavičky, vchody, zákoutí, sklepy, kde jsme se k sobě mohli tisknout.
O milování jsme si občas psali, ale nebylo to naše hlavní téma – byli jsme tu prostě jeden pro druhého a pro všechno.

Takhle to plynulo asi tři měsíce, když se moje babička zranila a musela na čas do nemocnice. Bydlela sama v bytě ve stejném městě a protože mě měla moc ráda a důvěřovala mi, požádala mě, abych byt občas zkontrolovala.
Při další schůzce jsem dlouho neváhala – aniž bych mu to předem řekla, vzala jsem ho rovnou do toho volného bytu. Konečně jsme měli svůj prostor a klid.
Ani jeden jsme tam nešli s tím, že chceme něco víc, jen jsme chtěli být spolu bez neustálého rozhlížení se kolem.

Ale hned za dveřmi bylo všechno tak nervózní. Věděli jsme, že nemusíme nic, ale můžeme všechno. Nabídla jsem mu pití, zkontrolovala byt, ale tak nějak jsme se míjeli. Posadili jsme se k televizi a chvíli trvalo, než jsme se začali hladit a líbat.
Jenže jak jsme začali, už jsme nemohli přestat. Pohledy do očí, hluboké polibky, hlazení ve vlasech, po tváři, na šíji... šaty z nás spadly, ani jsme nevěděli jak. Zůstala jsem jen ve spodním prádle, ale na chvíli jsem ho zastavila. Chtěla jsem se přesunout do ložnice, kde jsme se společně pohodlně položili na postel.

Pokračovali jsme a zbytky oblečení už dlouho nepřekážely. Konečně jsme byli nazí, tělo na tělo, kůže na kůži. Můj horký dech se mu tříštil při polibcích na rtech, chvěla jsem se vzrušením a tou blízkostí.

"Chceš to?" zašeptala jsem mu u rtů.
Odpověď nemohla být jiná..."Ano," hlesnul.
A znovu jsme se ponořili do hlubokých polibků.
"Máš kondom?" zeptala jsem se s lehce červenýma tvářema.
Chvíli se zamyslel, na moment se zvedl:
"Počkej," a na pár vteřin mě musel opustit, když hledal peněženku, kde nosil jeden balíček prezervativu.

Vrátil se a pokračovali jsme přesně tam, kde jsme přestali – polibky a dlaněmi jsme si klouzali po tělech.
Stříbrný balíček s gumovým kroužkem jsem držela ve svých prstech. Když jsem cítila, že jsem opravdu připravená, na chvíli jsem ho zastavila, podívala se mu do očí:
"Opravdu ho chceš? Víš, já... možná bych to chtěla poprvé přirozeně... bez..."
Řekla jsem nesměle, i když o tom jsem už delší dobu přemýšlela a věděla jsem, co chci.

Ta slova ho lehce překvapila, ale byl mnou tak opojený, že nepřemýšlel.
"Nemusíme... můžeme bez... chci to taky tak," zašeptal mi.

Balíček jsem odložila na noční stolek vedle nás, jakoby měl připomínat, co se může stát, a uvolnila jsem místo ve svém klíně, kam se bez pobízení přesunul.

Chvíli jsme hledali správnou polohu, až najednou jsme oba na moment ztuhli. Jeho kopí se dostalo přesně tam, kam mělo – na správné místo, pod správným úhlem. Zachvěla jsem se mrazivým vzrušením.
Špička žaludu mě lehce rozevírala a na pár centimetrů vklouzla. Byla jsem tak vlhká, že všechno šlo úplně samo. Poprvé jsem cítila ten příjemný tlak jeho mužství a on vnímal mou tekoucí horkost.
Držela jsem ho za paže, ještě než úplně proniknul, lehce jsem se pootevřela a zašeptala:
"Mám asi plodné dny. Vydržíš to?"

Ta slova na něj zapůsobila jako rozbuška a silně se zachvěl.
Když ten nával vzrušení vstřebal, ujistil mě:
"Ano, zvládnu to."

Políbili jsme se a instinktivně přitlačil. S hlubokým nádechem a napnutím jsme vstřebávali všechny ty nové pocity, které naše spojení přinášelo. Žádná bolest, jen intenzivní, příjemný tlak, který jako by mě vyplňoval po celém těle, a těsné, mokré sevření, které způsobovalo slast jemu.
Instinktivně jsem chtěla, aby ve mně byl celý, a on, abych ho svírala po celé délce, tak jsme se napínali proti sobě, jak jen to šlo, a málem jsme vykřikli, když se z nás právě stali muž a žena.

Na moment zastavil a podívali jsme se si do očí.
"Dobrý?" zeptal se mě.
Jen jsem s úsměvem kývla a pomalými, táhlými pohyby začalo naše první milování.

Málem jsem blouznila, když mě vyplňoval a jeho ruce zároveň bloudily po mém nahém těle.
Objímala jsem ho a jemně zarývala nehty do jeho zad.
"Zůstaň ve mně... udělej to, chci to až do konce," najednou jsem zasténala.

Nepřemýšleli jsme, jen jsme se milovali a proplétali. Zvláštní, jak jsme byli napoprvé sehraní – mělo to tak být. Pocity se zintenzivňovaly a podívali jsme se si do očí, už bylo jasné, co přijde.
Pár dalších průniků a najednou... vzepjal se na mně i ve mně, natlačil se nejhlouběji, jak to šlo a...explodoval...
Gejzír jeho vzrušení vytryskl přímo do mě a v ten moment jsem se prohnula v zádech, celé tělo mi svíraly milostné stahy. Ta chvíle pro nás trvala snad věčnost.

Až jsme se z toho opojení probrali, ještě dlouho jsme se mazlili, postupně jsme se očistili, oblékli a byli spolu ještě do večera.
Oběma se nám z toho všeho zvláštně točila hlava a cítili jsme se tak jinak.
V průběhu večera jsme si ještě posílali šťastné zprávy a dohodli jsme se, že pro příště už budeme opatrnější. A opravdu jsme byli – jen někdy jsme ještě podlehli pokušení, ale už ne tak bezhlavě.
I když vlastně v té naivní zamilovanosti by mi úplně nevadilo, kdybychom byli tři.