Šéfová mé ženy 41

Eva se pomalu otočila na podpatcích, její bosá chodidla se lehce odlepila od mramorové podlahy. Červené světlo se odráželo od lesklého latexu, který jí obepínal tělo jako druhá kůže, a zdůrazňovalo každý pohyb jejích svalů pod tenkou vrstvou materiálu. Její prsty, ještě vlhké od Jitčina vzrušení, se lehce dotkly rtů, jako by ochutnávala poslední zbytky slaného potu a ženské esence.

„To stačí prozatím,“ pronesla chladným, ale zřetelným hlasem, který se nesl salónem jako bič. „Odvaž ho a doveď ho sem, Lenko. Chci, aby byl blízko, když mu ukážeme, jak se má správně chovat.“

Lenka se usmála, její rty se v koutcích zvedly v sadistickém potěšení. Prsty jí zajely k ovladači na Jardově pásu cudnosti, kde krátce pohladila tlačítko, než ho pustila. „S radostí, paní.“ Její hlas zněl jako hedvábí protahované přes ostří nože – sladký, ale nebezpečný.

Přistoupila k Jardovi, jehož tělo viselo na kříži, svaly napjaté od bolesti a ponížení. Pot mu stékal po hrudi, kde elektrody zanechaly červené, podlité stopy. Lenčina ruka se dotkla první elektrody, prsty se pevně sevřely kolem kovového disku. „Užij si to, zvíře,“ zašeptala mu do ucha, než trhla. Kov se odlepil od zpocené kůže s hlasitým mlasknutím, jako když se odtrhne náplast z rány. Jarda zařval, jeho hlas se odrážel od stěn, když se mu pod kůží probudila nová vlna bolesti. Elektroda s sebou vzala chomáček chlupů a drobné krůpěje krve, které se leskly v červeném světle.

„Nehýbej se,“ sykla Lenka, když přejela k druhé elektrodě. Její nehty se mu zabořily do stehna, zatímco druhá ruka pomalu, úmyslně odlepovala kov od jeho citlivé bradavky. Jarda se zaklonil, jeho tělo se napjalo v poutech, ale neměl kam utéct. Bolest ho pálila jako žhavé železo, každý nerv v těle křičel. Když elektroda konečně povolila, zůstal po ní na kůži otisk – červený, oteklý, pulzující.

„Výborně,“ pochválila ji Eva z dálky, její hlas plný hrdosti. „Z tebe bude skvělá sadistka, Lenko. Umíš najít tu správnou rovnováhu mezi bolestí a potěšením.“ Lenka se pyšně narovnala. „Děkuji, paní. Za váš kompliment.“ Její prsty se znovu dotkly ovladače, tentokrát jen tak, aby Jardovi připomněla, kdo má kontrolu.

Když ho konečně odvázala, jeho nohy pod ním selhaly. Lenka ho chytila za vlasy a strhla ho dolů, až klekl na studené mramorové dlaždice. „Kráčej,“ přikázala mu a kopla ho do žeber. Jarda se zapotácel, ale poslechl, jeho kroky byly nejisté, jako opilce. Eva ho sledovala s uspokojením, její bosá noha se lehce pohupovala, paty drsné od dlouhého stání na podlaze.

Když ho Lenka dotlačila k posteli, Eva ukázala prstem na matraci. „Lehni si na záda, ruce za hlavu. A ani nemukni.“ Jarda poslechl, jeho tělo kleslo na černé saténové prostěradlo. Cítil, jak se mu pod zády lepí pot a krev z drobných ran. Jeho oči se instinktivně obrátily k Jitce, která stále ležela rozevřená, její stehna lesklá od slin a semene. Mladý muž nad ní dýchal těžce, jeho penis ještě tvrdý, i když už z něj pomalu odkapávaly zbytky ejakulátu.

Eva se usmála. „Jitko, přejdi sem.“ Její hlas byl jako med smíchaný s jedem. Jitka poslušně vstala, její nohy se lehce třásly, když přešla přes postel. Eva ji chytla za zápěstí a strhla ji dolů, až Jitka přistála obkročmo nad Jardovým obličejem. „Posaď se mu na tu jeho zradnou hubu,“ přikázala Eva. „A ty,“ obrátila se na mladíka, „ji vezmi zezadu. Chci, aby náš milý Jarda cítil, jak jeho žena opravdu voní, když ji někdo správně omrda.“

Mladý muž se zašklebil a postavil se za Jitku. Jeho ruce ji chytly za boky, prsty se jí zabořily do masa, když ji přitáhl k sobě. Jitka zasténala, když ucítila jeho tvrdý penis, jak se jí tlačí mezi stehna. „Ještě vlhká,“ zamumlal, když jí špičkou přejel přes stydké pysky. „To se mi líbí.“

Jarda pod nimi lapal po dechu. Cítil Jitčinu váhu na hrudi, její teplé, mokré pysky, jen centimetry od jeho úst. Její vůně ho zaplavila – slaná, těžká, smíšená s cizím semenem a jejím vlastním vzrušením. „Ne,“ vydechl, ale jeho protest byl slabý, utopený v šumu krve v uších.

„Drž hubu a lízej,“ přikázala mu Eva a její bosa noha mu přistála na hrudi, patou mu stlačila bradavku. Jarda zavřel oči, ale nemohl uniknout. Když mladík pronikl do Jitky, její tělo se prohnulo, a ona nechtěně tlačila svou kundu přímo na Jardovu tvář. Jeho rty se dotkly jejího stydkého pysku, slaná chuť ho zaplavila, když ji mladík začal rytmicky pronikat.

„Ano, přesně tak,“ povzdechla si Eva, její prsty se propletly do Jitčiných vlasů. „Cítíš to, Jardo? Cítíš, jak si ji bere? Jak ji používa?“ Její paty se mu zabořily do žeber, když se naklonila, aby lépe viděla. Mladík zrychlil tempo, jeho boky narážely do Jitčiných půlek, každý úder doprovázelo mokré plácnutí. Jitka sténala, její dech se Jardovi rozléval po tváři, její vzrušení mu kapalo na rty.

Jarda se snažil odvrátit hlavu, ale Lenka mu chytla vlasy a přitlačila ho zpět. „Olizuj ji,“ sykla mu do ucha. „Olizuj tu špinavou děvku, nebo ti roztrhnu koule.“ Jarda se zachvěl, ale jeho jazyk instinktivně vyjel, olízl Jitčinu stydkou štěrbinu, kde se mísalo její vzrušení s cizím semenem. Chuť ho zaplavila – hořká, slaná, cizí.stracelo se mu v ústech, ale nemohl přestat. Lenčina ruka mu svírala vlasy jako svěrák.

Mladík nad Jitkou ztuhl, jeho pohyby se změnily v krátké, trhavé šoky. „Kurva, já… já stříkám!“ vykřikl, jeho prsty se Jitce zabořily do boků tak silně, že jí zůstanou modřiny. Jarda cítil, jak se Jitčino tělo nad ním napíná, když do ní mladík vyprázdnil své semeno. Bylo ho tolik, že mu začalo vytékat kolem jeho stále tvrdého penisu, kapalo na Jardovu tvář, teplé a lepkavé.

Eva si toho všimla a zasmála se. „Vytáhni ho,“ přikázala mladíkovi. „Přece nebudeš šukat takhle špinavou děvku.“ Mladík poslušně ustoupil, jeho penis s hlasitým mlasknutím vyjel z Jitky. Semeno jí okamžitě začalo vytékat, kapalo na Jardovu bradu, jeho rty, do otevřených úst. „Jarda ti ji pěkně očistí jazykem,“ řekla Eva a její prsty se dotkly Jitčina klitorisu, kde zůstal poslední zbytek mladíkova semene. „Dokud nebude čistá jako list papíru.“

Jarda se pokusil zavrtět hlavou, jeho oči plné slz a ponížení. „Ne,“ vydechl. „To neudělám. Ani náhodou.“

Lenka se zasmála. Její ruka se bleskově snesla a sevřela mu varlata tak silně, že mu před očima zablikalo. „Špatná odpověď, psíku.“ Druhou rukou stiskla tlačítko na ovladači.

Elektrický šok projelo Jardovým tělem jako blesk. Zavyl, jeho záda se prohnula v oblouku, ale Lenčina sevřená pěst mu nedovolila ucuknout. Bolest ho pálila od slabin až do zubů, jeho mozek se vařil v vlastní lebce. „Nepřestanu dřív, než budeš mít hotovo, co ti přikázala tvá paní,“ sykla mu do ucha, její dech horký a sladký od vzrušení.

Jarda se kroutil, jeho tělo se třáslo v křečích, ale Lenka ho držela pevně. Když bolest konečně povolila, zůstal lapat po dechu, sliny mu tekly z koutků úst. Jeho oči se setkaly s Jitčinýma – viděl v nich stud, ale také vzrušení. To ho zlomilo víc než cokoli jiného.

Jeho jazyk vyjel znovu, tentokrát dobrovolněji. Olízl Jitčinu kundu, od shora dolů, sbíraje zbytky semene a jejího vlastního vzrušení. Jeho pohyby byly mechanické, ale Eva přikývla spokojeně. „Výborně. Teď ji vyčišťi dokud nebude vonět jako novorozeně.“ Její bosa noha mu přejela po tváři, patou mu stlačila ret, až mu vnikla do úst. „A když skončíš, olízneš mi moji mokrou kundu.                                                    Pokud by mě někdo chtěl podpořit v mém psaní, vytvářím za symbolický příspěvek (pár kreditů) povídku s názvem Andrejka. Jedná se o příběh zaměřený na témata cuckold a kandaulismus.“