Pochybení v ráji

S Izabelou jsem se poprvé setkal na říční pláži, pod vodopádem uprostřed thajské džungle v národním parku Doi Inthanon.

Bylo to jak z romantického filmu, dodnes si pamatuji, jak jsme s naší skupinou sestoupili z džungle až k řeče... a naše pohledy se střetnuly. Dívali jsme se na sebou opravdu dlouze a několikrát. Když už jsme si několikasekundové pohledy vyměnili asi tak popáté, tak jsem si řekl, že se jí prostě musím jít představit.

„Ahoj, já jsem Jan z Česka... a odkud jsi ty?“ zeptal jsem se. Usmála se a řekla mi: „Já jsem Izabela, z Bulharska.“. Chvíli jsme si povídali, vyměnili si pár zdvořilostních frází ve stylu: Jak se ti tu líbí? Co děláš? Jaké máš tady plány? ... a pak už byl čas jít, naše skupina odcházela jako první. Tak jsem se rozloučil... ale pak se ještě otočil a zeptal se jí: „Hele, chceš večer na drink?“. „Tak jo. Budu čekat v baru Pai, kolem osmé.“. Usmál jsem se, zopakoval název baru, snažil se to zapamatovat... a pak už odkvačil pryč. Mě na Thajsku vždycky fascinuje, jak je tady zvaní na rande snadné. Žádné tanečky, žádné hry na „nedostupnou“... prostě instantní sympatie a absence potřeby to jakkoliv komplikovat.

Celou cestu zpátky jsem o ní pak přemýšlel. Líbila se mi opravdu převelice, přesně můj typ: bruneta, inteligentní výraz, krásné dlouhé vlasy.

Je pravda, že jsem měl docela dost velkou chuť na sex. Chtěl jsem ji ten večer dostat do postele. Ale žádný Don Juan rozhodně nejsem, a v této problematice tápu v podstatě jak slon v porcelánu. Ale řekl jsem si, že tohle je Thajsko a že se hodlám především pobavit.

Přišel jsem o pár minut dřív, Izabela už tam seděla. Hned vedle kapely. Vzpomněl jsem si na všechny ty balicí kecy... hlavně to veď k fyzickému dotyku co nejdříve, psali tam. A tak jsem ji při setkání pohladil po vlasech a dal ji pusu na tvář. Objednal jsem si pivko a začli jsme si povídat. Líbila se mi čím dál víc: vysokoškolačka, nezávislá grafická designérka na volné noze, odvážná, svá. Pivko měla očividně ráda.

Ale pak mi řekla, že po našem rande má ještě schůzku s kamarádkou. To bylo úplně jak kdyby přeskočila gramofonová deska. Ženské tohle prostě občas dělají, tenkrát jsem ještě nechápal, proč. Podle mě to úplně zničí náladu, je to jak kdyby řekla: „Hele, já to tady neberu moc vážně, s ničím se mnou nepočítej.“. Poněkud mě to otrávilo. Ovšem později jsem se dozvěděl, že tohle je oblíbená ženská taktika, jak si nechat otevřená vrátka, kdyby se to úplně nevyvíjelo podle jejích představ. A taky, že to není třeba brát úplně vážně, protože schůzku s kamarádkou přece může zrušit jedinou esemeskou. Ovšem to jsem tenkrát ještě nevěděl. A navíc měl mozek zamlžený tím, jak moc se mi líbila.

Hovor začal váznout. Trochu jsem zpanikařil.

Řekla mi o svých plánech se přesunout na Krabi, což byla i moje destinace, ale až za pár dnů. A tak mi navrhla, že bychom se tam mohli setkat. Dala mi svoje číslo a pak jsme se rozloučili. Pohladil jsem ji po vlasech a dal jí pusu.

A pak udělala něco, o čem dodnes přemýšlím: zvedla ruku a pohladila mě na prsou až dolů na břicho. Vůbec mi to tenkrát nedošlo, co tohle vlastně znamenalo.

Vrátil jsem se do svého hotelu, měl jsem jí plnou hlavu. Říkal jsem si, že by byla kravina ji zkoušet tahat do postele na rychlý sex... tahle dáma se mi líbila opravdu moc, stál jsem o ni. Na mapě jsem zkoumal, jak moc je Sofia daleko od Českých Budějovic.

Odjel jsem na pár dnů do severothajského Pai. Pořád jsem na ni myslel, ale nechtěl jí zbytečně psát. Den před plánovaným přesunem na Krabi jsem jí konečně napsal. Žádná odpověď. Zarazilo mě to, čekal jsem, že odepíše během chvilky... však jsme se toho večera pobavili dobře, ne?

Napsala až další den. Taková jakási nemastná, neslaná, vyhýbavá odpověď. Večer po příletu do Krabi jsem jí napsal znovu. Odepsala, že má hodně práce a neví, jestli schůzku se mnou stihne. Začalo to nápadně připomínat mé „randění“ na VŠ. Byl jsem z toho pěkně otrávený.

Už jsme se nikdy neviděli, žádná další schůzka nebyla. Hodně mě to mrzelo, hodně jsem o tom přemýšlel. A tak jsem se trochu poptal kolem. Řekli mi toto: „Hele, Izabela prostě chtěla sex. Byla tam sama, nezávislá holka, ty ses jí líbil, proto s tebou na to rande šla. Jenže ty jsi do toho zase začal motat nějaké ty pocity.... to, že ti pak přejela rukou přes prsa znamenalo jen tohle: „Mohl jsi mě mít, líbíš se mi. A ty sis ani o nic neřekl.“ No, a pak prostě vychladla, zájem opadl. V Thajsku jsou 3 dny jak 3 měsíce u nás - za tu dobu potká 1,35 bambilionu jiných chlapů a ty se propadneš do zapomnění.

No jo no, chybami se člověk učí.