Posilovna plných lidí, ale…

Posilovna byla nacpaná jako sardinky v konzervě – samý zpocený chlápek, co zvedal železo, funěl a předváděl svaly. Tomáš, ten typický heterák s hranatou čelistí, tetovaným ramenem a reputací, že si bere jen baby s velkými prsy, seděl na lavici a dělal bench press. Ale jeho oči, ty svině, se pořád vracely k Lukášovi. Lukáš byl ten gay kluk, štíhlý, ale vypracovaný, s těmi modrýma očima a úsměvem, co by roztavil led. Tomáš po něm koukal už týdny – nejdřív náhodně, pak schválně. Věděl, že je Lukáš gay, slyšel to od kámošů, ale stejně ho to táhlo. Chtěl si zamrdat s nějakou hetero kočkou, co by se nechala ovládat, ale ten pohled na Lukášův zadek v těch těsných kraťasech mu nedal spát. Byl to jako zakázaný ovoce, co ho svádělo k hříchu.
Lukáš to cítil. Každý den, když dělal dřepy, viděl ten heterácký pohled – dravý, hladový, jako by ho Tomáš chtěl roztrhat. Lukáš si přál jen jedno: nechat se ošukat tímhle chlápkem, co se tváří jako macho, ale uvnitř hořel touhou po něčem novém. Dnes to prasklo. Posilovna hučela, lidi se tlačili u strojů, ale Lukáš se otočil, přešel přímo k Tomášovi a zašeptal: “Vidím, jak na mě koukáš. Chceš to vyzkoušet, viď? Pojď do šatny, nikdo si nevšimne.”
Tomáš se zamračil, ale jeho pták už stál v pozoru. “Co si myslíš, ty teplouši? Já jsem hetero,” zavrčel, ale vstal a následoval ho. Šatna byla plná, ale oni se protlačili do zadního koutu, kde byly sprchy – prázdné, protože všichni ještě makali. Tomáš ho přitiskl ke zdi, ruce mu sevřely krk, ne moc silně, ale dost, aby Lukáš pocítil tu sílu. “Dobře, ty svině, když to chceš,” zasyčel Tomáš a strhl mu kraťasy dolů. Lukáš se nebránil, naopak se otočil a nabídl se – jeho přání se plnilo. Tomáš si rozepnul kalhoty, jeho tvrdý pták vyskočil ven, a bez varování do něj vrazil. Drsné, rychlé, bez mazání – Lukáš zaúpěl, ale bolest se mísila s touhou. Tomáš ho držel za vlasy, tahal ho dozadu a bušil do něj jako do pytle, funěl mu do ucha: “Tohle je pro tebe, ty děvko. Cítíš, jak tě roztahuju? Tohle není pro slabý, tohle je pro ty, co to chtějí drsně.”
Lukáš se třásl, ale prosil o víc – “Tvrději, ty heteráku, udělej mě svou hračkou.” Tomáš zrychlil, ruce mu klouzaly po zpoceném těle, drtil mu zadek, až se Lukáš kousal do rtu, aby nekřičel. Posilovna hučela za dveřmi, ale oni byli v tom svém pekle – drsném, surovém, plném touhy. Tomáš do něj pumpoval, až nakonec explodoval dovnitř, sevřel ho pevně a zavrčel: “Teď jsi můj, ty teplouši.” Lukáš se udělal taky, bez dotyku, jen z toho pocitu, že si splnil svůj sen.
Nakonec se oba sesunuli na podlahu, zpocení a vyčerpaní. Tomáš se podíval na Lukáše a zašklebil se: “Tohle se nestalo, jasný?”

Po tom rychlém, surovém šukání ve sprchách se oba rychle oblékli, aniž by si řekli víc než pár slov. Tomáš si zapnul kraťasy, otřel si čelo a zavrčel: „Tohle se nikdy nestalo, chápeš?“ Lukáš se jen usmál tím svým klidným, vědoucím úsměvem a odpověděl: „Jasně. Ale ještě jsme neskončili. Pojď se mnou do kanceláře. Potřebuju ti změřit obvody, tuk, svaly… a napsat ti nový jídelníček na pořádné budování. Nebo chceš zůstat jen u toho, co jsme právě udělali?“
Tomáš se zarazil. Chtěl říct ne, chtěl odejít, ale nohy ho samy nesly za Lukášem chodbou ven z posilovny, přes recepci až do malé kanceláře vzadu – tam, kde trenéři dělají měření, plány a konzultace. Dveře se zavřely, klíč cvakl. Venku pořád hučela hudba a železo, ale tady bylo najednou ticho.
Lukáš si nasadil profesionální výraz, vytáhl krejčovský metr, kaliper na tuk a notes. „Svleč se do trenýrek, ať to změřím pořádně.“ Tomáš se zamračil, ale poslechl. Stál tam v černých boxerách, svaly napjaté, pták ještě napůl tvrdý od před chvíle. Lukáš začal měřit – ramena, hrudník, pas, stehna, lýtka. Při každém obvodu se jeho prsty lehce dotýkaly kůže déle, než bylo nutné. Když měřil biceps, stiskl ho pevně a zašeptal: „Pořád tvrdý… jako před chvílí.“
Tomáš zavrčel: „Nesral bys mi do práce, teplouši.“ Ale neucukl. Lukáš se klekl, aby změřil obvod stehen – obličej přímo u Tomášova rozkroku. „Rozkroč se víc,“ řekl klidně. Tomáš to udělal. Lukášův dech mu hřál kůži přes tenkou látku. Pak najednou Lukáš přitiskl dlaň na Tomášův pták přes boxerky a pomalu ho promnul. „Tohle ti taky změřím… jestli naroste na ten nový jídelníček.“
Tomáš ho popadl za vlasy a zvedl ho nahoru. „Ty chceš pokračovat, viď?“ Lukáš se usmál: „Chci, abys mě tady ošukal znovu. Tentokrát pomalu, abys cítil každý centimetr. A pak mi řekneš, jestli chceš ten jídelníček… nebo jestli chceš, abych ti ho psal každý týden osobně.“
Tomáš ho otočil, přehnul přes stůl s počítačem a papíry. Sundal mu kraťasy jedním trhnutím. Tentokrát si vzal lubrikant z šuplíku (Lukáš měl vždycky po ruce všechno potřebné). Natřel se, natřel Lukáše a vrazil do něj – pomaleji, ale hlouběji než ve sprchách. Držel ho za boky, tahal ho na sebe a šeptal: „Cítíš to? To je za to, že mě svádíš… za to, že mě nutíš chtít tohle.“ Lukáš se opíral o stůl, nohy roztřesené, a sténal: „Silněji… chci to cítit zítra při dřepech.“
Tomáš zrychlil, bušil do něj, až se papíry sesypaly na zem. Když se blížil vrcholu, vytáhl ven, otočil Lukáše na záda, zvedl mu nohy na ramena a vrazil znovu – tváří v tvář. „Koukni se na mě, ty děvko. Chci vidět, jak se ti to líbí.“ Lukáš se díval přímo do očí, kousal se do rtu a zaúpěl, když Tomáš explodoval dovnitř podruhé ten den.
Když skončili, seděli na zemi opření o zeď. Lukáš si zapisoval čísla do notesu, jako by se nic nestalo. „Tak… 48 cm hrudník, 32 % svalové hmoty… a od zítra ti píšu jídelníček na 4500 kcal. S extra proteinem. A extra schůzkami tady.“
Tomáš se zasmál – poprvé upřímně. „Ty jsi nemocný, víš to?“
Lukáš mrkl: „A ty jsi závislý. Příště přijdeš sám.“
Z kdo z vás heteráků už zažil něco podobnýho v posilovně, nebo byste to chtěli zkusit? Pište klidně svoje příběhy, nebo pošlete fotku pera / zadku a ohodnotím vám to drsně upřímně. 😈