Klára, nevěra na severu Čech

Toto je příběh, který se skutečně stal:)

„India Summer“, jméno této slavné pornoherečky, na jejíchž videích jsem před lety často „ujížděl“, mi vytanulo na mysli ihned, jak jsem ji poprvé uviděl. Asi bychom se nikdy nesetkali, kdyby dávno před tím, kdy jsme se oba narodili, někdo sebral zodpovědnost za své činy a udělal to, co měl. Nestalo se, a tak otázky zahalené stínem minulosti zůstaly na mých bedrech, abych se pokusil o jejich zodpovězení. A místem, kam jsem se pro odpovědi musel vypravit, byly severní Čechy.

Dříve by mě ani nenapadlo vážit cestu do tohoto kraje. Mně, kterému je nejlépe mezi třeboňskými rybníky nebo na úbočí šumavských kopců. Byla to vlastně náhoda, která nás svedla dohromady. Stačilo, abych jel v jiný den, nebo se někde zdržel minutu, dvě. Ona se mohla tehdy někde zapovídat, nebo ten den zůstat klidně v kanceláři a neřešit něco důležitého ve městě. Faktem už navždy zůstane, že jsem ji potkal před realitní kanceláří, kde dodnes pracuje. Když jsem někde poprvé, tak se obyčejně zajímám i to, jaká je v dané lokalitě cena nemovitostí, i když nemám obyčejně v úmyslu něco kupovat.

„Zaujalo Vás něco z naší nabídky?“

Otočil jsem se, pozdravil a hlavou mi prolétlo přesně to, čím začíná mé vyprávění. Dlouhé černé vlasy lemující obličej s lehce vystouplými lícními kostmi, hnědé oči, šibalský úsměv. Na první pohled byla o něco starší než já. Jemné vrásky kolem očí ji ale na kráse spíše přidávaly. Upřímně, nestojím o dokonalé ženy a drobné nedostatky, za které se některé stydí, mě spíše přitahují:) Po krátké výměně pozdravů a mém obligátním „ jen se dívám“, mě pozvala k sobě do kanceláře, nacházející se v prvním patře historického domu. Do schodů jsem ji jako gentleman pustil první, čehož jsem ne-gentlemansky využil k prohlídce dalších částí jejího krásně stavěného ženského těla. Ale upřímně, kdo z chlapů by to také neudělal.

Z původního „jen se kouknete na naši další nabídku“ se nakonec vyvinulo asi hodinové povídání o všem možném. Klára, jak jsem si mohl přečíst na vstupních dveřích kanceláře, pracovala jako asistentka ředitele jedné malé realitky. Později jsem se dozvěděl, že je o 7 let starší, vdaná a má dceru na střední škole. Sám jsem byl překvapený, jak mezi námi komunikace krásně plyne. Nepovažuji se totiž za mistra mluveného slova, ale tenkrát to šlo samo.

„Tady máte mé telefonní číslo, nějaké prospekty, a pokud budete chtít, tak se znovu ozvěte. A když budete mít cestu kolem, budete vítán.“

S úsměvem se se mnou rozloučila a já netušíc, že to nebyla má poslední návštěva její kanceláře, se vrátil zpět do Prahy ke své tehdejší přítelkyni. Když jsem se na sever vypravoval podruhé, už to nebylo jen kvůli minulosti. Důležitou úlohu hrála i přítomnost a to v podobě metr sedmdesát pět centimetrů vysoké Kláry, se kterou jsem si od našeho společného setkání začal psát. Nebylo to nic převratného, přesto to udržovalo kontakt mezi námi dvěma a umožňovalo nám to dozvědět se o tom druhém trochu víc. Tohle setkání, aniž bychom to plánovali, nás mělo posunout o trochu dál...

Domluvili jsme se, že se spolu projdeme v přírodě. Jako cíl se nabízel hrad v dostatečné vzdálenosti od jejího bydliště, kde hrozila minimální (přesto stále teoretická) šance, že ji někdo pozná. Prosluněný květnový den. Naštěstí pracovní, protože jinak by tam nebylo k hnutí. Já tam byl poprvé, ona už několikrát. Vybrali jsme si odlehlou lavičku, kde nás nikdo nemohl slyšet a začali se bavit trochu osobněji. Těžko vám už teď řeknu o čem, protože, jediné na co jsem myslel, bylo, že bych ji chtěl strašně moc políbit. Ale netroufl jsem si. V duchu jsem si nadával a snad proto jsem navrhl, že bychom se mohli ještě projít přilehlou třešňovou alejí, kde jsme už byli úplně sami. Po pár krocích jsem se na ní otočil a lehce ji pohladil po tváři.

„Můžu tě políbit?“

„Musíš!“

Ten den jsme skončili v autě zakousnutí do sebe. Než jsem odjížděl zpátky, tak jsem věděl, že má krásná pevná prsa akorát do ruky s krásně růžovými bradavkami pravidelně tvarovanými a velmi citlivými na dotyk. Sama Klára mi několikrát přejela rukou přes poklopec kalhot, který nenechával nikoho na pochybách, co se pod ním děje. Přiznám se, že jsem si tenkrát myslel, že se dostanu až pod kalhotky, alespoň rukou. Klára mi však decentně naznačila, že pro dnešek ne a že si něco necháme na příště. Musel jsem se tak spokojit jen s drážděním jejího klína přes silonky a kalhotky.

Naplánovat další setkání, kdybychom byli spolu přes noc, nebylo tak jednoduché. Nešlo ani tak o mě, protože já měl výmluvu vždy připravenou. Služební cesta přes celý týden není totiž v mé práci ničím neobvyklým. Horší to bylo s Klárou, jejíž manžel byl z povahy svého zaměstnání každý večer doma, a ani ona se nemohla na celonoční nepřítomnost vymluvit. Štěstí ale přeje připraveným a tak jsem jednoho pátečního podvečera stál s autem v ulici, kde Klára s rodinou bydlí a čekal, až ke mně nastoupí. Dcera byla na víkend někde u kamarádky a manžel před dvěma hodinami odjel na setkání s bývalými spolužáky a bylo jisté, že se do sobotního poledne nevrátí. Ale co je v lidském životě jisté, že? Jako místo pro naše první společné milování jsme si vybrali zapadlý penzion v ještě zapadlejší vesnici poblíž České Lípy. Vše jsem zorganizoval tak, že Klára nepřišla s nikým z místních do styku. Možná to znáte, pokud jste někdy byli v podobné situaci. „Ano, dvoulůžkový pokoj, to platí, ale partnerka se bohužel zdržela. Bude vám stačit jen má občanka?“:) Myslím, že jsem v tomto směru dosáhl takového mistrovství, že bych na pokoj dokázal propašovat i slona. Nebo si to jen naivně myslím a majitel moc dobře věděl, o co jde:)

Ať už to bylo jakkoliv, teď jsme tu byli jen my dva a útulný podkrovní pokoj, kterému vévodila velká manželská postel. À propos, manžel...

„Nezavoláš mu ještě, jestli je všechno v pořádku?“

„To bych asi měla, abychom měli jistotu.“

Krátký telefonní rozhovor, jakých je denně tisíce. „Je všechno v pořádku?“ „Dívám se na televizi, ale nic zajímavého nedávají.“ „Užij si to tam a pozor na bývalé spolužačky:)“ Vypnutý mobil položila na stůl.

„Tak a teď už jsem jen tvá.“

Po delším společném mazlení jsem Klárku přivedl k jejímu prvnímu orgasmu pusou a jazykem. S jistou pokorou musím přiznat, že k tomu částečně přispěly i její prsty, kterými si tu a tam pomáhala při dráždění klitorisu. Přeci jen, první sex není žádná Olympiáda, kdy víte kam a kdy sáhnout. Je to naopak o hledání a zkoušení. A tak jsem zkoušel a objevoval, co její do hladka vyholená kundička s úzkým proužkem jemných černých chloupků potřebuje ke svému uspokojení. A i když byly její kalhotky na začátku krásně vlhké, chvíli to trvalo, než se udělala. Logickým důvodem byla nervozita a také fakt, že jsem byl po dlouhých letech prvním cizím mužem, který se ji v klíně dotýká (její ženská lékařka se samozřejmě nepočítá:)). Až později zjistím, jak rychle dokáže dosáhnout orgasmu, když jsou ty správné okolnosti. To ale bude sedět v kanceláři na pohovce - s prsy obnaženými, kalhotkami pohozenými kdesi na zemi, sukní vykasanou a nohama roztaženýma. A já hlavou mezi nimi, připravuje její čárku na můj průnik. O tom ale třeba až jindy.

„Můžeš se klidně udělat do mě“.

To jsou slova, která rád slyší každý muž. A i když s vlastním zdravím nehazarduji a totéž platí i pro mé partnerky, tak v tomto případě jsem udělal výjimku. Ona slušná ženská, kterou dříve ani nenapadlo podvést svého manžela, já dárce krve. Původně jsem se chtěl vystříkat jen na její bříško nebo prsa, ale když to chce takhle. “Prosím, nejsem vůbec proti.“ Snad si takové zakončení i zasloužím. Milovali jsme se dlouho, ale žádná divočina to nebyla. Klasické střídání tří, čtyř nejobvyklejších poloh, v mezičasech si brala můj ocas do úst, nebo já projížděl její kundičku jazykem. Na mé oblíbené svazování může dojít až jindy, nemá cenu nikam spěchat.

„Můžu?“

Raději jsem se ještě jednou přesvědčil. Smyslně se usmála a lekce kývla hlavou. „Dobrá tedy.“ V podstatě jsem romantik, ale jsou chvíle, kdy musí jít i romantika stranou, aby uvolnila místo mužské dominanci. Možná to z mého pohledu vycítila.

„Jak to chceš?“

„Zezadu!“
Zezadu, to se vždycky spolehlivě udělám. Klára ochotně zaujala submisivní pozici zadkem ke mně. Předloktí si položila na postel a prohla se v bedrech jako kočka. Krásně se mi nabídla. Chytil jsem ji za boky a pomalu do ní zasunul. „Tohle už nebude mít dlouhého trvání“, pomyslel jsem si, když jsem začal pomalu zrychlovat. I kdybych se snažil oddálit mé vyvrcholení sebevíc, omamná vůně Klářiny kundičky, která mě „praštila“ do nosu při každém vytažení, a její tlumené sténání by mi to neumožnily. V posledním vzepjetí jsem ji pevně stiskl za půlky a pak ji jen pevně držel přitisknutou v mém klíně. Zatímco se její vagína plnila mým spermatem, já se cítil neporazitelný a schopný všeho, co jen usmyslím. Ve skutečnosti jsem v té chvíli nebyl schopen ani udržet se na nohou. Padl jsem na postel vedle Kláry, která si mě ještě jednou vzala do pusy a užívala si našich promíšených chutí.

Jedno ze základních pravidel, která jsem se ve vztahu k ženám naučil, zní „hladit, hladit, hladit, zejména když je po“. Požádal jsem Klárku, ze které to stále teklo (naštěstí jen na ručník), aby si lehla na břicho a nechala mé prsty tančit po jejích obnažených zádech a zadečku.

„Bylo to moc pěkné. Takhle vzrušená jsem už dlouho nebyla“

„A nelituješ toho teď trochu?“

„Teď ne. Nemysli si o mně prosím, že jsem nějaká děvka, která by šla hned a s každým. Manžel není špatný, ale už to mezi námi v některých směrech neklape. Co asi také chtít po skoro 20 letech společného vztahu? Bohužel se na něm podepisuje i jeho práce. A ty ses mi líbil už od začátku.“

Té noci jsme skončili v milostném propletenci ještě jednou. Sprcha a skvělé jídlo udělaly své. Klára se ještě jednou ujistila, že je její dcera a hlavně manžel tam, kde mají být a že z tohoto směru nehrozí žádné nebezpečí. Po půlnoci jsme konečně usnuli. Ráno Klára odjela tak, aby ji nikdo neviděl. Přeci jen měla trochu výčitky a bála se, aby někdo nepřišel neočekávaně zpátky domů před jejím návratem.

„Jsem zpátky a díky za krásný večer. Určitě to budu chtít zopakovat. K :)“

„Já také“, pomyslel jsem si.