Rozhodnuto budu děvka

Seděla jsem na okraji postele, nohy visely dolů, prsty jsem si nervózně prohrabávala vlasy. Bylo pozdě večer, Aleš už spal – nebo předstíral, že spí – v obýváku na gauči, protože jsme se po tom dlouhém rozhovoru o cuckoldingu a ženách nedokázali ani dotknout. Každý z nás byl v jiné hlavě, plný myšlenek, které se nedaly vyslovit nahlas.
A já pořád na to myslím.
Celý den mi to vrtalo hlavou. Ta představa. Ne jen nějaký chlap z baru. Ne jen David s jeho prsty a jazykem. Ale pořádný býk. 190 cm vysoký, minimálně 100–110 kilo svalů a masa, široká ramena, tlustý krk, ruce jako lopaty. Takový, co mě zvedne, hodí na postel jako hadrovou panenku, přitlačí mě svou vahou a já budu pod ním úplně bezmocná. Pod jeho vládou. Žádná rovnost, žádná něha. Jen čistá dominance. Roztáhne mi stehna, vrazí do mě tak tvrdě, že mi vyrazí dech, a bude si mě brát, dokud nebudu křičet jeho jméno – nebo žádné jméno, jen „jo… jo… prosím…“.
Vždycky jsem to tajně toužila.
Já – 130 kilo baculaté, měkké, těžké ženy. Velké prsa, která se houpají, tlustý zadek, který se třese při každém kroku, stehna, co se o sebe třou a dělají mi to vlhko jen z chůze. A Aleš – můj milý, štíhlý, 175 cm, 75 kilo, krásný, něžný, milující. Miluju ho. Miluju, jak mě objímá, jak mě líbá pomalu, jak se se mnou mazlí. Ale v posteli… v posteli chci někdy cítit, že jsem malá. Že mě někdo přemůže. Že si mě někdo vezme tak, že nebudu moct utéct, že budu pod ním úplně jeho. A on mě bude házet po posteli, obracet, zvedat za boky, vrážet do mě, budu jeho kus masa až mi budou slzy téct po tvářích – ne od bolesti, ale od té přemíry.
A pak… pak by přišel Aleš. Viděl by mě – roztaženou, zpocenou, sperma vytékající po stehnech, prsa červená od štípnutí, zadek od plácnutí. Viděl by, jak jsem byla pod tím býkem úplně poddaná. A pak by mě vzal zpátky. Nežně. Nebo tvrdě. Nebo jak by chtěl. Ale věděl by, že jsem jeho, ale ne na pořád. Že tohle je jen hra.
Ale teď, když o tom přemýšlím nahlas – v hlavě – přichází ten druhý hlas.
Co to dělám? Tohle už není jen flirt. Tohle už není jen „jiný chlap“. Tohle je úplně jiná úroveň. Chci být házená jako hadr? Chci být pod někým, kdo je dvakrát tak velký jako já? Co když mě to bude bolet? Co když se mi to zalíbí tak moc, že už nebudu chtít zpátky k něžnosti? Co když Aleš uvidí, jak se pod tím býkem rozplývám, jak křičím jeho jméno, a pak už mě nebude moct brát stejně? Co když to zničí tu lásku, kterou máme?
A přitom… přitom moje kunda pulzuje jen při té představě. Cítím, jak se mi zvedají bradavky, jak se mi třesou stehna. Chci to. Chci cítit tu váhu na sobě. Chci cítit, že jsem malá, bezmocná, jeho. A pak chci přijít domů k Alešovi, celá rozbitá, zalitá– použitá, podat mu své mokré kalhotky.
Tak co mám dělat?
Nemůžu se rozhodnout. Jedna část mě říká: „Udělej to. Zkus to. Osvoboď se od těch předsudků, že žena musí být jen něžná, že baculatá žena nemůže chtít být přemožená, že manželka nemůže toužit po dominanci cizího býka. Udělej to pro sebe. Pro nás.“
Druhá část křičí: „Počkej. Tohle je nebezpečné. Tohle může bolet – fyzicky i psychicky. Co když tě ten chlap zlomí? Co když Aleš to neunese? Co když se z toho stane závislost a už nikdy nebude stačit ‚normální‘ sex?“
Lehla jsem si na záda, roztáhla nohy, prsty jsem si pomalu přejela po kundě – byla mokrá, citlivá a opět nadržená. Zavřela jsem oči a představila si ho – toho býka. Jak mě zvedá, jak mě hází na postel, jak mi roztáhne stehna tak široko, že mě to bolí, jak ho do mě vrazí – jedním přírazem, hluboko, až na dno. Jak mě bere zezadu, rukama mi svírá boky, plácá po zadku, tahá za vlasy. Jak mě nutí křičet. Jak mě plní – horké, husté dávky dovnitř, až mi to teče ven.
A pak… pak by přišel Aleš. Viděl by mě takovou – zničenou, šťastnou, jeho. A vzal by mě. Možná by mě olízl – olízl by cizí sperma z mé kundy. Možná by mě vzal přes to všechno. A já bych křičela jeho jméno.
Chci to. Bože, jak to chci.
Ale bojím se. Bojím se, že tohle je hranice, za kterou už není návratu.
Tak co udělám?
Zítra mu to řeknu.Ano eknu mu to. Že chci býka, kterého si vyberu jám Že chci být pod jeho vládou. Že chci, aby mě viděl, jak jsem jeho majetek na chvíli
Protože já už si to nechci jen představovat. Chci to, chci být chtivá děvka.