Byla už skoro noc. Parkoviště u lesa bylo prázdné a tiché. Jen slabé světlo z palubní desky kreslilo jemné stíny na jejich tváře.
Seděla na sedadle spolujezdce a byla k němu otočená. Chvíli si jen povídali, ale oba cítili, že mezi nimi roste napětí.
„Víš, že bychom měli jet domů,“ řekla potichu.
„Měli,“ odpověděl.
Ale místo nastartování se k ní naklonil a políbil ji. Nejprve pomalu, skoro opatrně. Její prsty se mu zapletly do vlasů a přitáhla si ho blíž.
Jeho ruka sklouzla po jejím boku a zastavila se na jejím stehně. Chvíli ji jen jemně hladil, než jeho prsty pomalu zajely do jejího klína. Tichounce vydechla do polibku a přitiskla se k němu blíž.
Její ruka mezitím sjela po jeho hrudi níž. Nahmatala knoflík jeho kalhot a pomalu ho rozepnula. Prsty mu sklouzly dovnitř a začala ho jemně hladit.
Auto se nepatrně zakymácelo.
„Takhle to nepůjde…“ zašeptala se smíchem. „Je tu málo místa.“
Podívali se na sebe a oba měli stejný nápad.
„Zadní sedačky.“
Rychle a trochu nešikovně se přesunuli dozadu. Dveře na okamžik pustily dovnitř chladný noční vzduch, než je zase zavřeli. Zadní sedačky nabízely víc prostoru, ale pořád to bylo dost těsné na to, aby celé to dobrodružství působilo ještě vzrušivěji.
Přitáhl si ji k sobě a znovu ji začal líbat. Jejich dech byl rychlejší a okna auta se pomalu zamlžovala.
Pak si ho přitáhla blíž, posadila se na něj a na okamžik se jejich pohledy setkaly. V tom tichu bylo cítit napětí i touhu.
Venku v dálce projelo auto a světla krátce prosvítila mezi stromy. Instinktivně se oba ztišili a přitiskli k sobě ještě blíž.
Auto se lehce pohupovalo a jejich dech se mísil v malém prostoru zadních sedaček. V tu chvíli existovali jen oni dva, schovaní v zamlženém autě, s bušícím srdcem a pocitem, že noc kolem nich skrývá malé tajemství.
