Když se večer vrátila z práce, měla už v očích ten známý hladový lesk.
„Dneska to bylo dlouhý,“ zamumlala, zatímco si sundávala podprsenku přímo v chodbě. Její prsa se uvolnila s tichým, těžkým plesknutím – plná, teplá, s bradavkami už lehce ztvrdlými očekáváním.
Položila se na postel na záda, ruce za hlavou, nohy lehce roztažené.
„Pojď,“ řekla tiše, ale jasně. „Dneska chci šlehačku. Hodně. Ať mi stéká po bradavkách dolů na břicho… a ty ji pak budeš olizovat. Pomalu. Dokud nebudu úplně čistá.“
Vytáhl jsem sprej z lednice – studený, těžký. Stiskl jsem trysku a hustá bílá šlehačka se s tichým syčením začala vrstvit na její pravé prso. Nejdřív kolem bradavky, pak v silných spirálách, až se z něj stala sladká, lesklá kupa. Druhé prso dostalo stejnou porci, ještě větší. Šlehačka pomalu stékala po křivkách, kapky se zachytávaly na bradavkách a pak se svezly dolů po břiše jako pomalý, krémový vodopád.
Zasténala tiše, když ucítila chlad.
„Teď pracuj,“ zašeptala a zvedla boky. „Ať je to pořádná práce… dokud mi nezbude jediná kapka.“
Sklonil jsem se a jazykem jsem začal sbírat první vrstvu. Sladké, studené, smíchané s její teplou kůží. Olizoval jsem pomalu, kruhy kolem bradavky, pak jsem ji vzal celou do úst a sát. Její ruce mi zajely do vlasů a přitáhly mě blíž.
„Hlubší,“ zasténala. „A když budeš dole… nekonči u břicha.“
Šlehačka jí teď stékala až mezi stehna a mísila se s její vlastní vlhkostí.
A já jsem pracoval. Pomalu. Důkladně. Dokud z ní nezbylo nic než třesoucí se, sladce vonící tělo a tiché, naléhavé prosby o další vrstvu.
