🐣Velikonoční🐣 Vyšukání u lesa🌲🐾

Apr 7, 2026 · 1,284 views ThyraRose

Velikonoční noc v lese… nezůstaneš suchý 😏

Vyzvedl mě v centru.
Sedla jsem si vedle něj do dodávky a už v tu chvíli jsem cítila, že tohle nebude jen obyčejná jízda.😝

The content being referred to is unfortunately no longer available.


Usmál se na mě… a já na něj.
Vyjeli jsme.

Cestou jsme si povídali o všem možném, ale mezi slovy bylo něco víc.
Občas jsme se na sebe podívali déle, než je normální… a v těch pohledech bylo všechno.

Jak jsme se vzdalovali od města, začal kolem nás les.
Vzduch se změnil. Byl čistší, chladnější… živější.

A pak jsem ji zahlédla — malou myšku, jak přeběhla přes cestu.
Zasmála jsem se. Bylo to tak roztomilé… skoro nevinné.

A přitom jsem v sobě cítila úplný opak.

Zastavil na lesní cestě.
Motor utichl.
Ticho lesa nás obklopilo.

Vystoupili jsme.

On si zapálil cigaretu, opřel se o dodávku…
a já už to v sobě nechtěla držet.

Přišla jsem k němu blíž.
Pomalu. S úmyslem.

Dotkla jsem se ho… podívala se mu do očí…
a přitáhla se k němu.

Usmál se:
„Ani mě nenecháš dokouřit?“

Jen jsem se lehce pousmála.
„Ne…“

Zasmál se, ale bylo vidět, že ho to baví.
Ta moje nedočkavost.

Otevřel dveře dodávky…
a já se nechala pohltit tím momentem.

Vzduch uvnitř byl prosycený jeho vůní… lehce smíchaný s kouřem a tím lesem, který se k nám dostával dovnitř.
Bylo to zvláštní… ale krásné.

Vlezli jsme dovnitř.
Ten malý prostor… nás donutil být blíž, než kdekoliv jinde.

Dodávka se začala lehce pohupovat…
a já se začala smát.

Bylo to tak opravdové.
Jak jsme se hýbali, celé auto s námi jemně poskakovalo… a ten kontrast mezi tichým lesem venku a tím živým momentem uvnitř byl neskutečný.

„My se tu snad rozskáčeme…“ zašeptala jsem se smíchem.

A přesně to mě na tom bavilo.
Ta spontánnost. Ta energie.

On si to užíval… viděla jsem to v jeho očích.
Jak mě držel, jak mě k sobě přitahoval…

A já cítila, jak se ve mně probouzí něco silného.
Něco hlubokého, ženského… něco, co se nedá vysvětlit.

Bylo to víc než jen chvíle.
Bylo to jako vlna, která tě pohltí.

Les kolem nás voněl… vlhká hlína, stromy, chladný vzduch…
a uvnitř dodávky bylo teplo, dech, blízkost.

Smála jsem se, ztrácela se v tom…
a jen vnímala ten pocit, jak mě to celé naplňuje.

A když jsme pak na chvíli zůstali jen tak, opření o sebe, zadýchaní…
venku bylo pořád ticho.

Ale ve mně už bylo všechno jinak.

Usmála jsem se.
Protože přesně tohle miluju.

Ten pocit.
Tu energii.
To, co ve mně probouzí.
Moje ženské božství.

Similar stories