Past / Riven Vale

Srdce mi bušilo až v krku a plíce pálily, jak jsem kličkovala mezi chalupami. Slyšela jsem je za sebou – ten smích, dupání těžkých bot a práskání bičů. Pro kluky z vesnice to byla velikonoční tradice, ale pro mě to byl v tu chvíli opravdový lov. Na poslední chvíli jsem vklouzla do pootevřeného starého dřevníku a zapadla za hromadu naštípaných polen.

V šeru to vonělo prachem a pryskyřicí. Lapala jsem po dechu a tiskla se ke dřevu, když vtom jsem to uslyšela. Šramot přímo u dveří. Někdo byl tam venku.

V panice jsem uviděla svou jedinou šanci – uvolněné prkno v zadní stěně. Bez přemýšlení jsem se do úzké štěrbiny vrhla po hlavě. Ramena a pas prošly, ale pak se svět zastavil. Moje boky a zadeček se v těsném sevření dřeva beznadějně zasekly. Visela jsem tam jako v pasti – horní polovinou těla venku, vydaná napospas komukoliv, kdo zůstal uvnitř.

Zaslechla jsem tiché kroky. Někdo se ke mně zezadu přiblížil. Cítila jsem jeho přítomnost, sálající teplo, které mě v průvanu mrazilo. Než jsem stihla vyhrknout jediné slovo, drzá ruka mi vyhrnula sukni až k pasu. Ztuhla jsem. Chladný jarní vzduch mě udeřil do stehen a vzápětí přišlo první šlehnutí pomlázkou.

Vyjekla jsem, ale ta rána nebyla zlá. Bylo to rytmické, jemné, skoro hravé. Ten někdo mě nechtěl zbít, on mě provokoval. S každým dalším šlehem přes tenkou látku mých kalhotek mi do tváří stoupala větší horkost. Nekřičela jsem. To ponížení a absolutní bezbrannost v dřevěné škvíře mě podivně paralyzovaly.

Pak rány ustaly. To ticho bylo snad ještě horší než proutí. Místo pomlázky jsem na kůži ucítila teplo dlaně. Ten někdo mě začal po zadečku hladit. Nejprve jen zlehka, bříšky prstů přejížděl po lemu kalhotek, ale pak přitlačil. Byl to pevný, majetnický dotek. Cítila jsem drsnou kůži jeho dlaně, která se tak neuvěřitelně lišila od mých měkkých křivek.

„Pusť mě...“ vydechla jsem do hlíny, ale vlastní hlas mě zradil. Zněl slabě a prosebně. Neznámý neodpověděl. Místo toho se jeho prsty drze zasunuly pod okraj kalhotek. Kontrast mezi drsným dřevem, které mě svíralo v pase, a žhavým dotekem uvnitř mě začal pomalu lámat. Moje boky se v té pasti úplně samy, proti mé vůli, pohnuly vstříc jeho ruce. V dřevníku se rozlehlo jen mé tiché, přerývané zasténání, které se okamžitě ztratilo v jarním větru.

Cítila jsem, jak se mu prsty zahákly za lem kalhotek. Než jsem stihla jakkoliv zaprotestovat, jedním plynulým pohybem mi je stáhl ke kolenům. V tu chvíli se mi zastavilo srdce. Studený vzduch na nahé kůži byl jako facka. Byla jsem v absolutním šoku, paralyzovaná ostudnou polohou, kdy jsem v prknech dřevníku trčela jako nachystaná na podnose. Ale místo abych křičela o pomoc, moje mysl se v tom zkratu upnula na tu nejabsurdnější věc.

Můj bože, já tam dole nejsem oholená.

Bylo to šílené. Visela jsem tam napůl nahá, vydaná napospas někomu, komu jsem neviděla do tváře, a jediné, co mi s drtivou intenzitou tepalo v hlavě, byla panika z mé neupravenosti. Cítila jsem se neuvěřitelně zranitelná, mnohem víc, než kdybych byla hladká. Představa, že ten neznámý teď prsty prozkoumává mé přirozené ochlupení, mě pálila víc než rány pomlázkou. Ten pocit syrovosti ve mně ale zároveň probouzel zvláštní, temné vzrušení, které se šířilo z podbřišku do celého těla.

A pak se jeho prsty znovu pohnuly – tentokrát už bez jakýchkoliv zábran, přímo tam, kde se můj stud mísil s rostoucím žárem. Vnořily se do mě s takovou věcností, jako by si vybíral maso na trhu. Cítila jsem, jak mě roztahuje, jak zkoumá každý záhyb, a nakonec, pomalu a neústupně, vnikl jedním prstem hluboko dovnitř.

V té chvíli jsem měla křičet. Měla jsem se prát, kopat nohama, které mi volně visely v poutech stažených kalhotek. Ale neudělala jsem nic. Jen jsem tam stála, vzdychala a nekontrolovaně se chvěla. Ten pocit, že si mě někdo takhle prohlíží a podrobuje, byl ochromující. Byla v tom zvláštní, zvrácená autorita. Tím, že jsem mu neviděla do tváře, jsem se stala jen věcí – tělem plně k dispozici.

S každým jeho pohybem, jak ve mně kroužil a nahmatával mou vlhkost, vzrušení rostlo do nesnesitelných rozměrů. Cítila jsem, jak se mu stěny mého nitra přizpůsobují, a v hlavě mi zbyla jen jediná myšlenka: Ať nepřestává.

Najednou s prohlídkou přestal. Jeho prst se stáhl a já ucítila jeho penis, jak se o mě otírá. Rychle projel po vchodu a pak okamžitě zatlačil dovnitř. Rozkoší jsem se kousla do rtu, protože mi ho vrazil snad až na úplné dno. Hned mě tam začal bez milosti brát. Rytmus jeho přírazů byl nemilosrdný. Stará prkna se s každým úderem rozvrzala a dřevo se mi bolestivě, ale vzrušivě zařezávalo do boků. Byla to čistá, pudová záležitost. Moje vzdychání bylo trhané a v podbřišku tepal žár, který mě zcela ovládl. Když se nakonec napnul k poslednímu, nejhlubšímu přírazu, cítila jsem, jak mě zaplavuje orgasmus.

Cítila jsem, jak ze mě pomalu a těžce vyklouzl. Náhlý pocit prázdnoty mě nechal bez dechu. Jeho semeno ze mě začalo vytékat, horké a lepkavé, jak mi v tenkém pramínku stékalo po stehnech. Zhluboka jsem vydechla a chtěla se pokusit vyprostit, když vtom mě za zadek popadly další cizí ruce a hrubě mě přitiskly zpátky k dřevnému ostění. Nestihla jsem ani vykřiknout, když se za mnou ozval úplně jiný, chraplavý dech. Pochopila jsem, že ten neznámý tam nebyl sám.

Pochopila jsem to ve vteřině, kdy se o mě opřel jiný penis. Byl cítit jinak, měl jiný tvar i naléhavost, ale stejnou dravost. Než jsem stačila lapit po dechu, bez varování do mě vnikl a hlubokým nárazem ze mě vytlačil semeno svého předchůdce. Ten pocit mě donutil znovu vykřiknout do prázdného prostoru.

Tenhle druhý do mě začal bušit s novou, čerstvou energií. Celý kolotoč dravosti a vrzání dřeva začal nanovo. Bylo to ještě intenzivnější, protože mé tělo už bylo úplně rozjitřené a poddajné. Ten druhý byl hrubší; jeho pohyby postrádaly náznak váhání. Bral si mě jako věc, kterou právě našel. Každý jeho příraz byl jako rána, která mě nutila se víc poddávat drsným prknům. Moje boky už byly samý šrám, ale ta bolest se v mé hlavě bizarně mísila s rozkoší.

Jak ve mně neúnavně pracoval, cítila jsem všude tu kluzkou vlhkost. Bylo to mokré, mlaskavé a syrové. Jen jsem tam držela, dlaněmi se opírala o dřevo a cítila, jak se do mě boří v nekonečném rytmu. Tiše jsem vzdychala vyčerpáním, když vtom jsem ucítila jeho palec. Drze a bez ptaní začal kroužit kolem mého zadečku a pak se pokusil zatlačit dovnitř. Slabě jsem vydechla na protest, chtěla jsem uhnout, ale jemu to bylo jedno. Držel mě jako v kleštích.

Právě tohle mě definitivně zlomilo. Ten tlak v kombinaci s mokrým žaludem uvnitř ve mně vyprovokoval vlnu rozkoše, kterou jsem nečekala. Začala jsem vzdychat hlasitěji; už ne na protest, ale protože mě to úplně ovládlo. Bylo to drsné a ponižující, ale mé tělo reagovalo naprosto pudově. Cítila jsem, jak se ve mně všechno stahuje. Orgasmická vlna byla tentokrát mnohem prudší. Přišlo to přesně ve chvíli, kdy se napnul, palec zabořil hlouběji a s hlubokým vzdechem do mě začal stříkat svou nálož. Moje tělo se jen nekontrolovaně chvělo.

Jakmile skončil, pustil mé boky a vyklouzl ze mě. Slyšela jsem jen vzdalující se kroky a těžké ticho, které v dřevníku zbylo. Zůstala jsem tam chvíli jen tak viset, opřená čelem o chladné dřevo, a snažila se uklidnit splašený tep. Moje tělo bylo jako v ohni.

Konečně jsem se přiměla k pohybu. S vypětím všech sil jsem zatlačila rameny a boky, až mě prkna pustila, a já se vpotácela zpět do šera dřevníku. Nikde nikdo. Bylo to ponižující i zvláštně osvobozující zároveň. Když jsem si začala natahovat kalhotky, pocítila jsem to naplno – v tu ránu byly mokré, nasáklé jejich společným semenem. Cítila jsem, jak mi pramínky stékají po vnitřní straně stehen a lepí se na kůži.

Narovnala jsem se, upravila si sukni a vykročila ven. Každý krok byl teď jiný. Šlo se mi těžce a nepohodlně, jak jsem mezi stehny cítila tu vlhkou stopu jejich dravosti. Domů to nebylo daleko, ale s každým pohybem, s každým dalším lepkavým sklouznutím po kůži, jsem si znovu a znovu připomínala každou vteřinu toho, co se stalo. Byla jsem označená, plná jich obou, a s tímhle pocitem jsem kráčela k domovu.