Pro mě tajemný muž

Odcházím z dámské šatny. Ještě lehce rozehřátá z tréninku.

Nohy mě bolí jako čert, ajaj. To bude zase dosed na WC.

Vlasy stažené a lehce zpocené, bez podprsenky jako vždycky. Boty v ruce, hlava někde mezi „jdu domů“ a „co si dám k obědu?“

A pak… ho uvidím.

Vyjde z mužské šatny. Jen s osuškou kolem pasu. Klidnej sebejistej krok.
Tmavovlasý a asi i má šechny zuby.

V hlavě mi běhá: "Hmmm, hoodně koukatelné." Ohhh.

Tělo, který ví, že se na něj díváš, i když děláš, že ne.

Zarazím se na tetování na hrudi, které pokračuje až k břichu. WAU

Přejedu ho zkoumavým pohledem.

Tohle by šlo.

Vnímám takové to teplo dole. Ohh, já jsem dokonce i zvlhla.

Rozlívá se mi tělem velmi příjemný pocit.

Á tady se začíná někdo ladit, zní mi v hlavě.

Nejradši bych si na ní přes těsné rifle sáhla.

Sakra... těším se domů. Ráno jsem jí nestihla poladit. Holku jednu chtivou.

Zvedne oči: „Ahoj.“

Usměju se. „Ahoj.“

No, snad jsem neměla otevřenou hubku dokořán, zasměju se pro sebe.

Skláním hlavu k botám, ale koutkem oka ho stejně sleduju.

A on se nezastaví: „Proč tak mžouráš?“

Zasměju se. „Protože nemám brýle… tak abych Tě lépe viděla. Zaměřuji.“

Chvíle ticha. Napětí. Hra. Oči.

„Cože? Takže nevíš, kdo jsem?“

Zvednu hlavu a lehce ji nakloním.

„Ne… musel bys přijít blíž.“

Krátká pauza. Do široka úsměv, co není úplně nevinný.

„Abych si tě mohla… vošahat.“

On se pousměje.

„To je docela dobrý začátek seznámení.“ Sáhne si na osušku. Asi se bál, aby mu nespadla. Nebo si chtěl zvykem popondat koule.

Zachichotám se. Představa mi jede jako reklama v hlavě, co kdyby se tak stalo... Hmmm. Jeho banán...

Možná bych ani ty brýle nepotřebovala.

"Tak příště," mrkne na mě.

„No vidíš…“ podívám se směrem, kde vidím jeho siluetu, „…a já si myslela, že jsem hrozná.“

Pousměju se: "Jo, možná. Já si Tě určitě bez brýlí pamatovat nebudu."

Přimhouří oči a povídá: "Jsi vtipná. Takže příští pátek v 1 v sauně, jo? Můžeme se potit spolu."

Obuji si boty, hodím tašku přes rameno. Dneska neodcházím jen tak, ale s příslibem pocení ve dvou.

A mně dojde, že některé příběhy nezačínají jménem… ale jiskrou.

Ale některé momenty si zapamatuješ i bez jména 💋...

Jaké byste chtěli pokračování?

A) orál v sauně
B) orál v autě