mokrý orgasmus

Seděla tiše na kraji postele, zabalená jen do lehké bílé košile, zatímco za oknem pomalu bubnoval jarní déšť. V pokoji bylo teplo a vzduch voněl po vanilkové svíčce, kterou zapálila už před hodinou. Cítila jemné napětí v břiše, zvláštní směs očekávání, studu a zvědavosti.
Nikdy o tom moc nemluvila. Jen občas někde četla, že ženské tělo dokáže v okamžiku obrovského vzrušení překvapit i samotnou ženu. Že existuje chvíle, kdy se všechno uvolní natolik, až tělo přestane poslouchat rozum.
Když ji partner pomalu hladil po stehně a jemně ji políbil na krk, zavřela oči. Nesnažila se nic kontrolovat. Jen vnímala teplo jeho rukou, svůj zrychlený dech a tlukot srdce, který jí zněl až v uších.
Každý dotek byl pomalý a opatrný, jako by četl její myšlenky. Přitiskla se k němu blíž a cítila, jak se celé její tělo postupně chvěje. Nebyla to jen vášeň. Byla v tom důvěra, bezpečí a zvláštní pocit, že může být úplně sama sebou.
Když vlna rozkoše zesílila, překvapilo ji, jak moc intenzivní to je. Tělo se jí napnulo, prsty sevřely prostěradlo a pak přišel okamžik úplného uvolnění. Teplá vlna, kterou nedokázala zastavit, ani nechtěla. Jen vydechla jeho jméno a zůstala chvíli nehybně ležet, s tvářemi rozpálenými a očima plnými překvapení.
On se jen usmál, odhrnul jí vlasy z čela a políbil ji do vlasů, jako by to byla ta nejpřirozenější věc na světě.
A ona poprvé pochopila, proč se tomu říká mokrý orgasmus — ne kvůli samotné tekutině, ale kvůli tomu pocitu úplného odevzdání, kdy tělo i mysl na malou chvíli zapomenou na celý svět.