Hedvábí a kůže

Auto se tiše kolébalo na okraji srázu a déšť bubnoval do střechy jako tisíce drobných prstů. Karolína seděla na zadním sedadle v naprostém tichu. Její zrzavé vlasy byly spleteny do dvou přísných copů, které jí Harry před odjezdem sám utáhl. Hedvábná sukně jí splývala přes stehna, pod níž cítila jen chladnou kůži sedadel a vědomí vlastní naprosté přístupnosti. Harry se na ni podíval do zpětného zrcátka a v jeho očích byla vidět neochvějná jistota. „Dnes neexistuje žádný okolní svět, Karolíno. Jen tento prostor a moje vůle,“ pronesl tlumeně.

​Přesunul se k ní dozadu a jedním plynulým pohybem využil bezpečnostní pásy, aby jí ruce zafixoval nad hlavou. Karolína byla nyní součástí stroje, její tělo bylo napnuté a zcela vystavené jeho pohledu v šeru kabiny. Harry vytáhl malý, výkonný vibrátor a přiložil ho k její mokré lastuře. Bzučení přístroje rezonovalo celým autem a Karolína cítila, jak se jí pod kůží rozlévá první vlna horka. Nemohla se pohnout, mohla jen přijímat.

​Harry ji nešetřil. Jeho dlaně svíraly její boky, zatímco do ní vnikal s dravostí, která v malém prostoru vozu působila naprosto pohlcujícím způsobem. Každý jeho příraz ji nutil k hlubokému prohnutí zad, zatímco její copy Harry občas využil k tomu, aby jí zaklonil hlavu a viděl jí do očí. Karolína se zmítala v zajetí nekonečného rytmu, kde se chlad deště venku střetával s žárem uvnitř jejího těla. Série orgasmů, které následovaly, ji zbavily veškeré síly i posledních zbytků sebekontroly.

​Když Harry skončil, nechal ji vteřinu v tom bezvládném stavu. Poté vytáhl telefon a blesk na okamžik rozřízl tmu v autě. Na displeji se objevil obraz Karolíny – s rozcuchanými copy, rozestřeným pohledem a tělem, které bylo tichým svědectvím jeho absolutní moci. Byl to dokonalý záznam jejího odevzdání. Harry jí jemně pohladil po tváři a Karolína jen s povzdechem klesla do hlubokého ticha, které v tu chvíli znamenalo její jedinou svobodu.