Ležela jsem tiše a nechávala jej, aby mi pomalu masíroval nohy.
Jeho velké dlaně byly překvapivě jemné.
Klidné.
Trpělivé.
Nešlo jen o dotek.
Šlo o způsob, jakým se mě dotýkal.
Jako bych nebyla tělo, které si chce vzít.
Ale žena, kterou chce cítit.
Klečel mezi mými nohami a pomalu přejížděl prsty po lýtkách a stehnech.
Bez spěchu.
Bez jediného náznaku tlaku.
Respekt.
Ten zvláštní mužský klid, ve kterém žena postupně přestane nutně držet samu sebe.
Jeho ruce.
Soustředěnost v jeho tváři.
Způsob, jakým mě vnímal.
Bože…
Ten muž měl v sobě něco neuvěřitelně nebezpečného.
Takový ten pocit, kdy se žena konečně může povolit.
Jen být.
Možná právě proto mezi námi začalo růst napětí, které se už nedalo schovat jen do obyčejné blízkosti.
Cítila jsem jeho teplo mezi svými stehny.
Jeho dech na kůži.
Tu zvláštní mužskou vůni, která se ženě dostane pod kůži dřív, než si to vůbec připustí.
Zvedl ke mně oči.
A mně v tu chvíli projel tělem záchvěv tak silný, až jsem musela na okamžik zavřít oči.
Protože ten pohled nebyl hladový.
Byl něžný.
A právě proto byl tak vzrušující.
Jeho ruce pomalu sklouzly výš a já cítila, jak pod tím klidem začínám ztrácet kontrolu sama nad sebou.
Ne prudce.
Ne divoce.
Spíš jako když se rozpouštíš v teplé vodě.
Každý jeho dotek měl v sobě otázku.
Každé pohlazení prostor říct ne.
Jenže, nebylo třeba.
Naopak.
Nevím, v jakém okamžiku jsem se k jeho rukám pohnula blíž.
Možná úplně nepatrně.
Ale oba jsme to cítili.
Ten okamžik, kdy žena přestane ustupovat… a sama se otevře tomu, co chce cítit.
Vzduch kolem nás ztěžkl.
Tichý.
Horký.
Plný zadrženého dechu.
A já najednou vnímala jen jeho.
Jeho ruce.
Jeho klid.
Ten klid, ve kterém se moje tělo přestávalo bránit vlastní touze.
Když mě nakonec přitáhl blíž k sobě, vydechla jsem tak tiše, až jsem sama překvapeně zavřela oči.
Bože…
Jak může být někdo, zároveň tak silný… a tak jemný?
Prsty mi pomalu přejížděl po kůži a já cítila, jak se pod jeho doteky roztékám.
Slastí.
Tou hlubokou ženskou slastí, která vzniká jen tehdy, když se žena vedle muže opravdu cítí v bezpečí.
A tehdy mi hlavou proběhla zvláštní myšlenka.
Že pro muže to možná není jen touha.
Ani vítězství.
Ale dar důvěry.
Ten okamžik, kdy mu žena dovolí vidět svoji zranitelnost, svoje povolení, svůj pád do slasti… a nic z toho nemusí být vysloveno nahlas.
Možná právě tehdy muž opravdu pochopí ženskost.
Ne jako výkon.
Ale jako důvěru.
A možná proto se muž v takové chvíli neusmívá pyšně.
Spíš tiše.
S respektem.
Protože ví, že některé věci se nedají vzít.
Mohou být jen darovány.
A když mnou nakonec projela vlna orgasmu, byla nádherná.
Silná.
Tak hluboká, až jsem měla pocit, že na pár vteřin přestávám vnímat svět kolem sebe.
Jen jsem se k němu instinktivně přitiskla blíž a nechala se obejmout jeho velkým teplým tělem.
A on jen držel.
Klidně.
Tiše.
S tou zvláštní úctou, která dnes mezi lidmi skoro mizí.
A právě tehdy mi došlo, že některé ženy netouží po divokosti.
Touží po muži, vedle kterého si konečně dovolí úplně roztéct. 🌙
Similar stories
-
The afternoon sun streamed through the large windows of the cottage, casting long shadows across the old wooden floors. The old house, rather mansion than cottage, had seen better days but was ideal…
7 days ago 0 21 2 -
Ahojte, dávnejšie som jednej slečne napísal tento text, nedá sa to nazvať poviedkou, skôr predstavou a túžbou. Narazil som na to v zabudnutom priečinku a napadlo mi, že by sa to niekomu mohlo páčiť …
2 months ago 1 89 3 -
..................................................................................................................................................................................................... …
2 years ago 3 348 4 -
I never really wrote down fantasies, but this summer heat has got me to do it. Maybe somebody will like it and it will not be a fantasy anymore, but reality, I always liked the idea of forbidden…
2 years ago 1 116 1 -
*this is poem call The Emptiness, but don't be scared, it's nice poem, about losing your mind* background music : LiL PEEP - i crash, u crash (ft. Lil Tracy) [prod. Jayyeah] <booting…> <booting…….>…
2 years ago 3 191 2