DOVOLENÁ - Nesnáším loučení

Příběh volně navazuje na povídky:
DOVOLENÁ – Jste tu sám?
DOVOLENÁ – Ruce za záda
DOVOLENÁ – Když venku prší
DOVOLENÁ -;Parohač své milenky
…tohle je poslední díl.


Mezi žaluziemi začaly prolézat paprsky slunce. Adéla mi dala pusu a odešla do koupelny. Pak se vrátila k posteli a po čtyřech mi vlezla pod peřinu. Spal jsem nahý, tak jí nic nebránilo tomu, aby si vzala mého pinďoura do pusy a začala ho něžně kouřit.

Její rty odvedly svou práci a ona opatrně nasadila kondom. Pak si nasedla, párkrát pomalu zavrtěla pánví, aby jí tam má chlouba zajela celá.

Ruce mi pevně držela nad hlavou a její krásná velká prsa se mi houpala přímo před obličejem. Bradavky jsem jí dráždil špičkou jazyka a užíval si, že jsme spolu.

Dlouhé minuty jsme si oba vychutnávali společný okamžik. Když pak zrychlila, chytla mě jednou rukou pod krkem, stejně jako náš první večer, a začala divoce přirážet. Křičela, sténala, kousala se do rtu a její kundička se co vteřinu stahovala. Když dosáhla vrcholu, dolehla na mě a začali jsme se líbat.

Byl jsem vzrušený a nadržený. Otočil jsem ji na záda a na misionáře ji mrdal tak dlouho, než jsem naplnil kondom dávkou své mrdky.

„Tohle bylo krásné probuzení,“ zašeptal jsem tiše. Ležel jsem na zádech, ona na boku a tulila se ke mně. Koukali jsme se jeden druhému do očí a ta mrška si hrála s mou bradavkou.

Můj mozek zaplavil pocit štěstí a já si nedokázal představit, že tohle někdy skončí.

Ale skončilo. Adéla odešla do svého pokoje, aniž by se rozloučila. Jen mi dala pusu a pohladila mě po tváři.

Asi za hodinu se pod dveřmi objevil lístek.
Byl to šok, když jsem četl ta slova…

„Odjela jsem na letiště. Omlouvám se ti, že jsem to udělala takhle, ale nesnáším loučení… Nikdy nezapomenu, co jsem s tebou prožila.
Děkuju ti.

Adéla ♥️“