Podkroví / Riven Vale 1/4

Aleš se těžce převalil na bok a matrace pod ním táhle vrzla. Po dvanáctihodinové noční směně ve fabrice, kde celou dobu hučely lisy a vzduch smrděl emulzí, byl lidsky řečeno úplně vyřízený. Svaly na nohou ho pálily, za krkem měl zatuhlo a jediné, po čem jeho tělo toužilo, byl hluboký, bezvědomý spánek až do večera. V podkrovní ložnici rodinného domku sice panovalo nesnesitelné letní horko, ale otevřené střešní okno pouštělo dovnitř aspoň občasný závan vlahého vzduchu. Už-už upadal do onoho milosrdného stavu, kdy okolní svět šedne, když ho probral tichý, šustivý zvuk následovaný jemným vrzáním okenního pantu.

Otevřel oči, těžká víčka se mu lepila k sebě. Napůl rozespale a s mírným podrážděním se podíval směrem k prosvětlenému výklenku. Uprostřed místnosti, otočená k němu zády, stála Tereza. Její matka byla tou dobou spolehlivě v práci na druhém konci města a Tereza si zjevně myslela, že má celé horní patro i dům jen pro sebe.

Vyklonila se ze střešního okna tak daleko, jak jí to konstrukce dovolila, a tichým, spikleneckým, ale přesto jasně slyšitelným hlasem začala mluvit s kamarádkou, která stála dole na chodníku před plotem. Aleš chtěl původně z hloubi polštáře zavrčet, rázně ji napomenout, ať okamžitě sklapne a zavře to okno, protože má po noční a potřebuje klid. Jenže slova mu v tu vteřinu uvízla v krku a dech se mu zadrhl. Bylo parné červencové odpoledne. Tereza měla na sobě jen kratičkou, lehkou letní sukni z jemné látky, která při každém jejím pohybu splývala kolem boků. Jak se teď celou vahou prsou opírala o dřevěný parapet a vykláněla se ven do ulice, sukně se jí vzadu vyhrnula proklatě vysoko.

Alešovi se naskytl pohled, ze kterého mu okamžitě vystřelil adrenalin do žil. Pod tenkou látkou sukně neměla klasické kalhotky, ale jen křiklavě růžová tanga, která se jí hluboko a nekompromisně zařezávala do pevného, kulatého zadečku. Byla to dokonalá prdelka – přesná kopie těla její matky, když ji Aleš před lety poznal, jen v tom nejlepším, pevném vydání bez jediné chybičky.

Aleš zůstal nehybně ležet. Hlavu nechal zabořenou v polštáři, ale víčka neznatelně pootevřel na úzké štěrbiny. Předstíral hluboký spánek, dýchal pomalu a pravidelně, ale jeho pohled byl doslova přibitý k jejímu rozkroku. Nemohl a nechtěl odtrhnout oči.

Tereza dál gestikulovala rukama ven z okna a polohlasem probírala nějaké holčičí drby. „No jasně, včera tam byl taky… ne, mně to neříkej, já mu nevolám…“ švitořila, ale horký letní vzduch a těsná látka zaříznutých provázků dělaly své. Volnou levou rukou se nejprve ledabyle poplácala po stehně, jakoby odháněla mouchu, a pak její prsty s dlouhými nehty pomalu sklouzly výš, přímo pod tenký růžový proužek tkaniny.

Aleš sledoval, jak se její ruka začíná pod sukní pohybovat. Tereza nepřestávala. Možná ji podvědomě vzrušoval ten pocit absolutního risku, že mluví s kamarádkou na veřejné ulici, možná věděla, že za ní leží Aleš, nebo prostě jen podlehla žáru vlastního těla. Pomalým, plynulým pohybem dvou prstů odtáhla tenký proužek růžové látky stranou a nechala ho sklouznout z té nejcitlivější rýhy. Odhalila tak holou, světlou kůži. Její ruka se pak neomylně ponořila dopředu, hluboko mezi rozpálená stehna. Alešovi v tu chvíli prudce pulzovala krev ve spáncích. Pod lehkou letní dekou se mu penis během několika vteřin probral k plnému, bolestivému ztopoření a začal divoce narážet do látky trenek.

Tereza přitom dál udržovala hovor z okna, i když se jí hlas začal nepatrně chvět. „Jo, zítra tam klidně půjdem… mně je to celkem jedno…“ říkala do ulice, ale její prsty mezitím dole rozjely úplně jinou hru. Začala si prsty nejprve zvolna, krouživě přejíždět po povrchu svého klína. Netrvalo to ani minutu a Aleš i přes tu dálku uviděl, jak se jí kůže a bříška prstů zaleskly v ostrém slunci. Byla úplně mokrá, horko a touha z ní dělaly živoucí pramen.

Její pohyby pod sukní začaly zrychlovat. Prsty se staly naléhavějšími, začala si kroužit přímo kolem nateklého klitorisu a z hrdla se jí poprvé vydralo sotva znatelné, horké a přerušované vydechnutí, které musela maskovat zakašláním směrem ven.

Aleš už to psychicky ani fyzicky nedokázal vydržet jen tak nasucho sledovat. Opatrně, bez sebemenšího zašustění matrace, vsunul pravou ruku pod deku, rozepnul si knoflík u trenek a pevně sevřel svůj horký, pulzující úd. Začal si ho v rychlém, dravém a tichém rytmu honit. Každý pohyb jeho ruky byl synchronizovaný s tím, co viděl u okna.

Tereza se teď celou vahou břicha a boků opírala o rám, nohy měla mírně rozkročené a zadeček provokativně vystrčený hluboko do místnosti. Její prsty jí před Alešovýma očima doslova mizely v rozkroku. Klouzaly dovnitř a ven, nořily se do jejího vlhkého nitra a z té dálky byl v tichu podkroví slyšet ten tichý, lepkavý, čvachtavý zvuk, který Aleše přiváděl k naprostému šílenství.

Byl to neskutečný, hříšný pohled. Mladá holka se vyklání z okna rodinného domu, dál udržuje zdání běžné konverzace se sousedkou a přitom se jen dva metry od jeho zdánlivě spícího těla divoce a nenasytně uspokuje.

„Tak jo, čau… zítra se ozvu,“ hlesla nakonec Tereza dolů z okna s těžkým, zadrhávaným dechem. Kamarádka z ulice zřejmě konečně odešla, ale Tereza u okna zůstala.

Nezměnila polohu. Naopak, teď už se nemusela ovládat. Její boky začaly v rychlém, trhavém rytmu narážet proti její vlastní ruce, která v ní divoce pracovala. Celé tělo se jí napnulo jako struna. Prsty jí projížděly hluboko ve vlhké dírce a v tu chvíli Aleš uviděl, jak se jí křečovitě sevřely prsty u nohou a paty se nadzvedly z podlahy. Tereza zaklonila hlavu, oči pevně zavřené, rty němě rozevřené, a prožila neuvěřitelně intenzivní, tichý podkrovní orgasmus, při kterém ze sebe vydala jen tiché, horké zaúpění.

Tenhle pohled na její vrchol byl pro Aleše absolutní spouští. Jeho ruka na penisu kmitala v šíleném, sebezničujícím tempu. V ten samý moment, kdy se Tereza u okna otřásala v tichých křečích slasti, Aleš pod dekou definitivně ztratil kontrolu. Jeho tělo se prohnulo a semeno z něj vystříklo v dlouhých, horkých a silných dávkách.

Pumpovalo mu proudem mezi prsty, stříkalo mu na břicho a hrudník, zatímco mu slast doslova ochromila všechny svaly v těle. Tereza tam stála ještě dobrou minutu. Těžce, hluboce oddechovala a čelem se opírala o chladivé sklo střešního okna, jako by se snažila vzpamatovat z toho, co právě udělala. Potom pomalým, líným pohybem ruky sáhla pod sukni, natáhla si tenký růžový proužek tang zpátky na své místo mezi půlky, rukou si uhladila zmačkanou látku sukně a pomalu se otočila směrem do místnosti, k posteli.

Aleš vteřinu předtím stihl zavřít oči, dokonale uvolnil svaly v obličeji a nechal ruku bezvládně ležet podél těla pod dekou. Dělal, že spí tím nejhlubším spánkem. Jenže kroky bosých nohou nezamířily rovnou ke dveřím. Našlapovaly měkce po linoleu a zastavily se těsně u jeho postele. Aleš cítil, jak se nad ním pohnul vzduch a jak z ní sálá horko. Skrz řasy, které měl pootevřené na neznatelnou setinu milimetru, spatřil něco, z čeho se mu málem zastavilo srdce.

Tereza neodcházela v rychlosti ani ve strachu. Stála přímo nad ním, ruku ležérně opřenou o bok, a upřeně se mu dívala do obličeje. Na rtech se jí objevil sotva znatelný, hříšný a triumfální úsměv. Její pohled pak na vteřinu sjel dolů, k jeho břichu, kde se pod dekou jasně rýsovalo narychlo schované, pulzující ztopoření. V tu chvíli to Alešovi došlo. Celé to divadlo u okna, to hlasité mluvení, vystrčený zadeček i to nenasytné vzdychání – nic z toho nebyla náhoda. Chtěla, aby ji viděl. Celou dobu moc dobře věděla, že nespí.

Tereza pak udělala jen tiché „Pst...“, otočila se a s lehkým pohupováním v bocích dokráčela ke dveřím. Vrzla klika, dveře se potichu zavřely a na chodbě cvaknul zámek. V ložnici zůstala jen těžká vůně horkého letního dne, pach zasychajícího semene a absolutní jistota, že tahle hra teprve začala.

(Pokračování příště...)