Po dvou nočních směnách v nemocnici jsem byla vyčerpaná na dřeň. Ten pocit, kdy se vám mozek pomalu rozpouští v únavě a každá buňka v těle si říká o okamžitý vypínač, byl nesnesitelný. V hlavě mi dunělo a kofeinový příděl, snad deset káv, jen umocnil pocit, že se pohybuji v husté, neprostupné mlze. Na chodbě mého bytu se světla z ulice lámala do podivných, protáhlých stínů, které jako by mě sledovaly. Byla jsem příliš otupělá na to, abych vnímala okolí; chtěla jsem jen jediné – okamžitý, hluboký spánek. V polospánku jsem sáhla po kabelce na komodě. Prsty nahmataly známé balení a já bezmyšlenkovitě vytáhla pilulku.
Bez vody, nasucho. Svezla jsem se po zdi na zem, tenká látka košilky mě studila na kůži, ale ten chlad mi přišel vzdálený, téměř cizí. Sotva jsem se doplazila na gauč v obýváku, vědomí se pode mnou začalo propadat. Svět kolem se rozostřil, stěny se začaly vlnit a vše se v jednom okamžiku rozplynulo.
Účinek nastoupil bleskově – byla to chemická, omamná vlna, která mě okamžitě přenesla jinam. Realita bytu se prolnula s něčím, co jsem si neodvažovala ani pojmenovat. Najednou jsem nebyla ve svém obývacím pokoji, ale uprostřed dusného, neproniknutelného pralesa. Vzduch byl těžký, vlhký a prostoupený omamnou vůní tlejícího listí, vlhké půdy a exotických květů, které jako by mě dusily svou intenzitou. Zůstala jsem v téže tenké košilce, ve které jsem opustila ložnici. Nohy jsem měla jako z olova a každý krok v mazlavém, sytém blátě byl bojem, který ze mě vysával poslední zbytky energie.
Bloudila jsem v husté mlze, když se mi lem košilky zachytil o nízkou větev. Zvuk trhané látky byl v hlubokém tichu pralesa ohlušující – tkanina povolila a roztrhla se až k pasu. Náhlý dotek chladného, vlhkého vzduchu na mé rozpálené pokožce působil jako elektrický výboj. Ten kontrast mezi drsnou přírodou a žárem mého těla, odhaleného v hlubokém rozparku, byl až nebezpečně vzrušující. V tu chvíli se mlha rozestoupila a zpoza obrovských kapradin vystoupili dva muži.
Byli to urostlí černoši, vysocí a svalnatí, jejichž temná, snědá kůže ostře kontrastovala s divokou přírodou kolem. Jejich těla zdobily jen úzké bederní roušky z hrubé kůže a rudé válečné malby, které se na jejich ebenové pokožce přímo vyjímaly. V rukou třímali oštěpy a jejich pohledy, žhavé jako uhlíky, se do mě zabodly s intenzitou, z níž se mi zatajil dech. Cítila jsem jejich přítomnost jako fyzickou hrozbu i příslib zvířecí slasti.
Lekla jsem se a dala se na útěk. Nohy jsem měla jako z olova a plíce mě pálily v každém nádechu, ale pud sebezáchovy – nebo snad něco mnohem temnějšího – mě hnal dál. Už jsem nemohla. Zakopla jsem o vyčnívající kořen a v pádu se převalila přes padlý kmen stromu. Otřesená, s tváří zabořenou do vlhké, chladné hlíny, jsem pomalu zvedla oči. Před kmenem stál jeden z nich a druhý se vynořil za mými zády. Zůstala jsem nehybně ležet břichem přes padlý kmen, v naprosto odevzdané a zranitelné pozici.
Můj zadeček i s odhaleným rozkrokem, vystavený do vzduchu, přímo vybízely k útoku. V té bezmoci jsem si uvědomila, jak blízko mě mají. Moje tělo, snovým vytržením zbavené zábran, bylo dráždivě citlivé. Cítila jsem jejich horký, těžký dech na šíji, zatímco jsem se třásla na kmeni, vystavená jejich hladovým pohledům i tomu, co mělo následovat.
Prales kolem nás se uzavřel do neprostupných hradeb z kapradin. Válečník, který stál u kmene, se prudce pohnul. Jediným trhavým pohybem si strhl bederní roušku a odhalil svou pravou podstatu. Jeho obrovský, tmavý, tlustý a dlouhý penis se vymrštil a v plné, tepající erekci mi teď trčel přímo před obličejem. Byl tak masivní a kontrastoval s jeho tmavou pletí, že jsem cítila jeho sálající horkost na tváři, zatímco se dravě chvěl v rytmu jeho zrychleného dechu. Zůstala jsem jako přimražená, hypnotizovaná tou hrubou, vztyčenou silou, která mi dominovala.
A právě tehdy jsem cítila, jak mě ten druhý muž za mými zády podrobuje zkoumavému pohledu. Jeho horký dech mi lechtal zátylek, zatímco si pomalu prohlížel můj obnažený zadeček a mou rozjitřenou, pulzující přirozenost, vystavenou jeho očím i prstům. Cítila jsem jeho tmavé ruce na své bledé kůži, jak mě studují a připravují na to, co mělo přijít. Byla jsem rozpolcená mezi šokujícím pohledem na to, co se tyčilo přímo před mými rty, a vědomím, že ten druhý si mě za mými zády vychutnává jako kořist. Polkla jsem naprázdno; hrdlo se mi sevřelo syrovým úžasem a strachem, který se v tu vteřinu přelil do naprostého, spalujícího vzrušení.
Ten za mnou – s rudými válečnými symboly vrypujícími se do svalnatých paží – mě přitlačil pevněji ke kmenu. Nemilosrdně mi roztáhl hýždě a soustředil veškerou pozornost na mou přirozenost, až jsem se pod tím náhlým tlakem začala nekontrolovaně prohýbat. Před očima se mi vlnil ten masivní, tepající úd černošského válečníka přede mnou a já jsem se cítila jako kořist lapená mezi dvěma silami, které si mě hodlaly podrobit.
Válečník přede mnou si mě přitáhl pevně ke své horké kůži. Ucítila jsem jeho dravou, zvířecí vůni, když jsem rty obemkla jeho žhavou, tepající špičku penisu. Začala jsem ho sát s hlubokou, rytmickou intenzitou, zatímco mě pevně sevřel za vlasy a nutil mě k hlubším, dravějším pohybům. V tu chvíli ten druhý za mnou přestal s pouhým drážděním prsty; bez jediného varování, s brutální silou a rozhodností do mě vnikl. Trhlo to celým mým tělem, když jeho tvrdý, horký úd pronikl do mé sevřené pochvy až na doraz. Vyjekla jsem, ale zvuk zanikl v mém hrdle, které bylo plné toho prvního. Byla jsem roztříštěná na kusy, lapená mezi dvěma dravci v srdci divokého pralesa.
Ten za mnou se do mě pustil nelítostně. Každý náraz byl surový, tvrdý a bez ohledu na mou zranitelnost. Cítila jsem, jak se mi celé tělo otřásá pod tíhou jeho síly, jak mě jeho masivní penis vyplňuje a znovu opouští v brutálním, živočišném rytmu. Moje ústa byla plně zaměstnaná tím prvním, každý pohyb toho za mnou mi vrážel jeho penis hlouběji do hrdla. Byl to naprostý chaos smyslů – drsná, nekompromisní šukačka zezadu a můj horký, rytmický tanec ústy.
Všechno v mém těle dosáhlo bodu varu. Ten za mnou přidal na tempu, nárazy byly stále tvrdší, až jsem cítila, jak se napínám v totálním, paralyzujícím křečovitém orgasmu. Cítila jsem, jak se jeho tělo napjalo a vzápětí do mě začal s dravou intenzitou chrlit své horké semeno. Zároveň jsem cítila, jak se válečník přede mnou připravuje k vlastnímu vyvrcholení. Jeho penis v mých ústech ztvrdl a začal tepat ještě agresivněji. Než jsem stihla zareagovat, pocítila jsem v hrdle příval jeho horkého semene.
Byl to šok, který mi okamžitě zaplnil ústa. Musela jsem polykat, naráz a v rytmu, zatímco mě ten za mnou stále drtil svými pohyby. Byl to naprostý chaos – horkost jejich semene se mísila s mým vlastním, nekontrolovaným třesem.
Slastí rozechvělá jsem cítila, jak se ten za mnou pomalu vymaňuje z mého sevření. Jeho člen z mého nitra vyklouzl s tichým, mlaskavým zvukem. Jak se napřímil, uvolnilo se to – z mého rozkroku se okamžitě začala valit horká, lepkavá tekutina, smíšená s jeho semenem, a stékala mi po stehnech do mazlavé hlíny. V polosnu, ovládaná dozvuky toho rituálu, jsem ruku instinktivně přiložila k sobě. Prsty jsem tu hustou, teplou směs sbírala a pomalými, rozmáchlými tahy si ji roztírala po břiše a stehnech, jako bych si chtěla tuhle „kořistní značku“ uchovat na kůži.
V ten moment se realita roztříštila. Trhla jsem sebou a prudce otevřela oči. Místo rudě pomalovaných válečníků a dusného pralesa mě přivítalo jen tlumené světlo obývacího pokoje. Ležela jsem zkroucená na gauči, kde mě přemohlo vyčerpání. Televize běžela bez zvuku a na obrazovce se právě míhaly záběry z tropického pralesa – vysoké stromy, kapradiny a stíny, které vypadaly přesně jako ti, co mě před malou chvílí ovládali.
Moje ruka byla stále zabořená v rozkroku. Prsty jsem měla hluboko v sobě, promočená košilka se mi lepila na tělo a v tichu bytu mi v uších stále dozníval ten zvířecí rytmus. Byla jsem celá rozžhavená, na břiše jsem cítila zasychající vlhkost a mé nitro stále pulzovalo rozkoší, která ani po probuzení nechtěla odeznít. Zůstala jsem ležet bez hnutí, dívala se na tu televizi a s prsty hluboko ve své přirozenosti jsem se znovu a znovu vracela k tomu pocitu, kdy jsem byla jejich – a kdy i ta televize, která mi běžela před očima, byla jen vzdálenou ozvěnou něčeho, co jsem právě prožila v hloubi své vlastní mysli.
Konec..,
Similar stories
-
There are nights when the noise of the world simply fades away, and everything narrows down to a few inches of distance. Saturday morning had been nothing but a prelude: a chance encounter, a glance…
18 hours ago 0 8 0 -
Ahojte, dávnejšie som jednej slečne napísal tento text, nedá sa to nazvať poviedkou, skôr predstavou a túžbou. Narazil som na to v zabudnutom priečinku a napadlo mi, že by sa to niekomu mohlo páčiť …
2 months ago 1 89 3 -
It’s crazy how one wall can feel so thin. He lives right next door. Not above me. Not somewhere down the hallway. Right there. One wall away from my bed. Sometimes I catch myself lying completely…
3 months ago 1 149 10