Jak šel čas...

Sedím v pokoji,přede mnou se na plazmové obrazovce míhají postavy nekonečného seriálu,ale já je nevnímám...Zítra se vdává moje dcera.Je šťastná,je krásná,je chytrá.Jsem na ni pyšná.Hlavou se mi honí vzpomínky na dobu,kdy mi bylo 18 a já měla život před sebou.....
Jsem čerstvě vyučená.Prodávám v obchodě potraviny,práce mně zatím ještě baví,mám kamarádky,kamarády,občas si s nějakým klukem vyjedu na fechtlu do lesa,tam se pomazlíme,polaškujem,jsem prostě normální holka...Doma je to o něco horší.Moje máma není z těch,na které se můžeš spolehnout a opřít se o ně...Neustále na mně hledá chyby,nic jí není dost dobré,má zájem jen o své pohodlí,o svoje já...Přítele má každou chvíli jiného,jsem už zvyklá na ledacos.Teď zrovna u nás bydlí jeden...jmenuje se Milan,je mu 28,moje máma je z něj absolutně mimo...Chodím domů jen přespat...Dnes se mi v práci udělalo nevolno...Vedoucí mně poslala domů.Je dopoledne.Máma je v práci,Milan sedí v kuchyni a čte si noviny.Je to docela pěkný chlap,to se musí nechat.Husté tmavé vlasy,hnědé oči,postava ujde...Pracuje v autoservisu,nemá se špatně...Chodí pěkně oblékaný,dá se říct,že je to asi jeden z těch lepších kteří u nás bývákují...Když tak na něj koukám,tak se mámě ani nedivím.Spíš jemu....Napadla mně hříšná myšlenka...Já--on....Nevolnost je v tu ránu pryč...Horečně přemýšlím...Postavím se k oknu a mírně našpulím zadeček v minisukni.Jako by nic...Koukám ven a čekám...Cítím Milanův pohled v zádech.Zvedá se ze židle a pomalu přistupuje zezadu ke mně..."Tak copak tam pěkného vidíš,kočko?"Jen tak nenápadně a zlehka se o mně zezadu opírá.Přesto cítím víc než jen letmý dotyk...Je jasné,že je vzrušený...Ta hra mně začíná zajímat."Pojď,koukej se mnou!"řeknu a ještě kapku víc se našpulím.To už je i jemu jasné o co tu jde.K mému úžasu na tuto hru přistupuje...
Dotýká se rukama něžně mých boků,jeho dech cítím na šíji.Cítím,jak se mi hrne do tváří krev...To by snad stačilo,pomyslím si...Ne,to je teprve začátek.Jeho ústa se lehce dotýkají mých dlouhých hustých vlasů.Slyším jak mi šeptá ...jsi krásná,víš to?
Nemůžu tomu uvěřit.Otáčí si mně zlehka k sobě,dotýká se mně svými rty a já mu jdu vstříc.Teď už vím,že to je hra,která neskončí jen nevinným líbáním.Jeho ruce mi hladí tvář,vlasy,jeho jazyk bojuje s mým,jeho pevné mužství mně tlačí mezi stehny...Vtom se ode mně odtrhne a řekne.Ne,beruško.Tohle nejde,víš?

Ano,vím to.Odcházím do svého pokoje.Myslím,že mozek mi vypověděl nadobro službu.Tep je v poklusu a dech nestačí...Musím ven.
Jdu s přítelem na kolu.Potom večer se na zahradě líbáme...Nemůžu si pomoct.Jindy jsem z něj docela vedle,dnes mi to přijdjde jako dětská hra.Rychle se loučím a mířím domů.Je už tma...
Otevřu dveře,koukám jako blázen.Na stole chlebíčky,láhev šampusu.A u dřezu Milan s úsměvem na rtech...´´Copak slavíme?´´,ptám se.´´Tvoje sestra má holčičku.Máma jela za ní do Čech,pár dní tam pobude...´´Takže jsem teta!!No to jsi!A to už je důvod k oslavě,nemyslíš?´´Práskne šampus,dávám si skleničku,druhou,točí se mi lehce hlava...Je mi nádherně.S Milanem si povídáme,plánujeme návštěvu u sestry...Pustí magneťák.Chytá mně kolem pasu a tancujeme.Najednou je to opět tady..Cítím ho,chci ho...Líbáme se,dotýkáme,hladíme.Dnes už rozumná být nechci.To vím ...Chci se s ním milovat...A cítím ,že i on se mnou...Je neskutečně něžný.Svléká mi tričko,laská mije ňadra,hraje si s nimi tak,jako ještě nikdo před ním...I já mu sundám košili,rozepínám mu knoflíčky a s pocitem neskutečné slasti mu přejíždím po svalnatém chlupatém hrudníku...Tisknu se na něj svými ňadry...Klekne si přede mně a zbaví mně sukně...Hraje si se mnou přes kalhotky.Je to vzrušující....Vede moji ruku pomalu ke svému rozkroku.Mám za sebou pár zkušeností,ale ještě nikdy jsem něco tak obrovského a tvrdého neměla v ruce..Bojím se...Pozná to na mně,je trpělivý,pomalu mě navádí.Cítím jeho obra v ruce,není vůbec nepříjemný,naopak...Začnu mu ho honit,neobratně,navádí mně a já jsem učenlivá žákyně....Za chvíli už jsem bez kalhotek.Hraje si s mojí mušličkou tak,že málem umírám...Postaví se přede mně a lehce mi pohybem naznačí,abych svá ústa posunula kjeho penisu...Ne,tohle opravdu ne...šeptám....Vezme si do ruky moji dlaň,ukazováček a prostředníček,strčí si je zlehka do úst a olizuje špičky prstů..Potom si je dá do pusy a jezdí po nich jazykem...Pochopila jsem...Naznačuje mi,jak mám zacházet s jeho pokladem ve svých ústech....Miláčku,zkus to,prosím!!Já poslechnu...Najednou klečím před ním a jeho mužství se tyčí jako hora před mýma očima...Vezmu ho nesměle do ruky,olíznu nejdříve jen špičkou jazyka,potom víc...Není to nepříjemné,,ale je to zvláštní pocit...Zkusím ho vzít do pusy,myslím,že se tam nemůže vejít,ale jde to docela dobře...Jazykem přejíždím sem a tam,lízám,saju,líbí se mi to...Vezme ho do ruky a lehce mně odstrčí..Teď se postarám já o tebe ,miláčku.Polož se..Poslechnu jako smyslů zbavená...Klekne si přede mně,roztáhne mi nohy...Stydím se jako ještě nikdy.Tohle je moje první orální zkušenost....Něžně mně líbá,přejíždí jazykem po stehnech,,potom se blíží k mé kundičce a hraje si s ní...Nedokážu ten pocit popsat...A když mi začne rejdit po mém poštěváčku,tak s mi zdá,že jsem v nebi...Tohle je opravdové milování....Cítím ve stehnech pocit napětí,blíží se mé první vyvrcholení,které prožívám s mužskou hlavou mezi stehny...I on to cítí,rychle se přesune ke mně a zajede svým obrem do mé nažhavené kundičky..Pár pohybů a jsem v extázi....Cítím slastou křeč,mám jeho úd celý v sobě a prožívám neskutečný pocit slasti....I on je už připraven,vytáhne ho a stříká mi na bříško mohutný proud své lásky....A potom mně už jen nekonečně líbá a laská...Celou noc se tulíme k sobě a naše těla se nemohou navzájem jedno druhého nabažit...Ráno odcházím do práce a vím, že ode dneška jsem úplně jiná...
Směna skončila.Vracím se domů.máma se ještě nevrátila.Cosi mně zarazilo...Něco tu nehraje...Už vím,v koupelně zmizel Milanův kartáček i hřeben.Srdce mi bije na poplach.Skok ke skříni...Moje obava se potvrdila.Věci jsou pryč,Milan je pryč...Usedavě se rozpláču.Tohle jsem nečekala ani v nejhorším snu...Je to dacan,tohle přece nemůže být pravda...

Celou noc propláču..Ráno jsem jako mátoha a plížím se do práce...Zdálky vidím stát u obchodu postavu...Je to muž,je to nádhernej muž,je to Milan!!!Rozběhnu se za ním jako smyslů zbavená.Sevře mně do náručí a líbá,divoce,něžně,tak jak to umí jen on...Miláčku,čekám tu na tebe.Vyřídil jsem ti výpověď.Sbal si doma věci a mizíme...Nedokážu pochopit,co se děje,ale poslouchám na slovo.Jdu domů.Balím...Vrací se matka.Všechno ví,Milan jí telefonoval.Vynadá mi do děvek,kurev,vrazí mi facku...Neřeším to.Odcházím a vím,že už se tu nikdy neukážu...

Pomalu se probírám ze snění.Ta svatba,už aby to bylo za námi.Vzpomínám,jak jsme odešli s Milanem do Kanady,on tam začal úspěšně obchodovat s auty,po letech návrat domů.To už i s naší dcerou...A teď,máme vše,co jsme kdy chtěli.Naše holčička se zítra vdává a my dva se milujeme stále,i když ta vášeň už poněkud vyprchala.Přesto vím,že mám toho nejůžasnějšího muže na světě...Radost nám kazí jen pomyšlení,že naše máma ,kterou jsme už přes 20 let neviděli,neví,jak má nádhernou vnučku-nevěstu....