Život 2

Život. Ten se špatně zastavuje nebo stopuje. S přítelkyní Sašou už nějaký ten pátek nejsem. Našla si chlapa z druhé strany republiky. Moc se neviděli a to ji asi zlákalo. Za 14 dní se ke mně chtěla vrátit, no, bylo pozdě. Takovou babu nechci. A to když si vzpomenu, že jsem mohl mít ji…
Jeli jsme na výlet. Zní to otřepaně? Možná. Škola nám zařídila týdenní kurz jazyků v Německu. Jen naše třída plná 18letých kluků a nějaká třída z Německé školy. Hotová párková slavnost! Snad to tak nebude. Nasedli jsme do autobusu a o několik hodin šílené cesty na sever Čech jsme konečně na hranicích. Kousek za nimi nás čeká chata a v ní němci, kteří nám mají v připraveném kurzu pomoci osvojit si jejich jazyk. Beztak to budou nějaké ty akce tipu: „Jmenuji se…“, „Je mi…“… je mi to fuk. Třeba to k něčemu bude a vezeme si s sebou značnou dávku „tajného“ alkoholu, který nám učitelé zakázali a o kterém vědí, že ho stejně máme. „Batohy by neměli tak cinkat“ směje se náš vedoucí.
Ubytujeme se a pár kluků už míří přes cestu do obchodu doplnit zásoby, co vypili v autobuse. Přijde mi to trochu moc, ale což. Pokoje jsou dvoulůžkové, takže se s kamarádem vybalíme a jdeme okouknout kde co je. Nejdůležitější jsou samozřejmě záchody, no ne? Pak už potkáváme vedoucího, který nám sdělí, že za 20minut máme být ve vinném sklípku. Ochutnávka vín? Tady? Super!!
Žádná ochutnávka nás samozřejmě nečekala, jen je to fajn místo, kde se seznámit s našimi německými přáteli. Prý tu máme pít to nealkoholické pivo, ale když si první z nás vzal alkoholické, vedoucí se jen usmíval, stejně jako jeho německá kolegině. Zanedlouho už v kolektivu panovala veselá nálada a jazyková bariéra se poněkud vytrácela. Hlavně mezi mnou a krásnou brunetou Annie. Má němčina nebyla dobrá a tak se většinu času má mysl spoléhala na hloupý trapný úsměv. Ještě, že je tam ten alkohol. Výhodou bylo, že mě doma čekala má přítelkyně Saša, takže jsem měl ze všech kluků ze třídy největší sebevědomí. Neměl jsem co ztratit, bylo mi to tak nějak jedno.
O několik hodin později nám vedoucí zařídili vstup do místního „klubu“. Malé místnosti, kde byly kvalitní repráky, potemnělé světlo a spousta blikajícího barevného světla. Sotva bylo slyšet vlastního slova, a tak se všechny konverzace museli odehrávat z úst přímo do ucha. Chtě nechtě se rty museli dotýkat lalůčku Annie a naopak její rty se dotýkaly mě. Bylo to tak vzrušující. Tančit s Němkou, kterou chtěla celá naše třída. Trocha dalšího alkoholu a na rtech se objevili slova: „Wir haben keinen Alkohol" říkala Annie. Já jen s trochou radosti odpověděl, že já na pokoji ano. „Allein“? Zněla její otázka. Znamenala jediné. Jsi na pokoji sám? „Ja“ byla má odpověd s úsměvem a šeptem nešeptem do jejího ouška. Následoval krátký pohled do jejích očí. Oba jsme věděli, že si půjdeme pro soukromou láhev na pokoj. Já a nejhezčí holka celé téhle akce…
Jak jen jsem byl hloupý! Měl jsem tam s ní dojít a nechat stát se co se stát mělo! Jenže já hlupák měl doma přece přítelkyni a zůstal ji věrný. O týden později ve škole kamarád machroval s fotkami na, kterých byla Annie v jeho posteli. Ta Annie, která měla být v té mé!
O to víc ta zrada Saši mrzela více. Na druhou stranu jsem měl skvělou kamarádku a bohužel Saši sousedku Natali. Fantastickou slečnu s nejúžasnějším tělem, na kterém jsou jednotlivé části sice průměrné, ale v celku jsou nejlepší! Slečnu, která je čtvrtým rokem má nejbližší slečna hned po Saše. Během té doby vystřídala několik partnerů a každý z nich na mě hrozně žárlil. A po každém z nich se přišla vybrečet mě na rameno. Až pak, když jsem byl sám jsem si uvědomil, že Nat byla a vždy bude jen kamarádka. Všechno to napětí, ty doteky, ty dvojsmysly, kterýma jsme se společně škádlili, pro mě byli něco jiného než pro ni. Hluboká friendzona. Do toho mě čekalo to nejhorší. Dokončit školu! Maturita volala a neshody, které v posledním roce vznikly, zapříčily to, že jsem neprošel z češtiny. Super! Teď ještě řešit školu!...
Několik testů, které jsou spíše psychotestem než testem na češtinu a jak to dopadlo. „Za pět!“ Znělo z úst učitelky, se kterou jsem ještě před rokem popíjel u ohniště. Co sem měl dělat? Od toho okamžiku jsem ji neviděl jako učitelku, ale jako ženu! Sexy ženu!
Češtinu jsem zvládal, ale maturitní testy mi byly nějak cizí. Rozhodla se, že mě k ní nemůže pustit dokud si nebude jistá, že to zvládnu. Nezbývalo mi, než chodit na doučování.
Naštěstí to nebylo nic strašného, jednou týdně jsem za ní šel do kabinetu a jednou týdně jsem za ní byl o víkendu v té malé vesničce, kde o víkendech bydlela. Prý mi to začíná jít a zvykám si na maturitní myšlení. Už jen 14 dní, než se uzavírá klasifikace a ona se má rozhodnout, zda mě k maturitě pustí, nebo ne. Už jen dvakrát ji mám navštívit.
Zaklepal jsem jako mnohokrát předtím. Otevřela a pozvala mě dál. Už ze zvyku jsem si odložil věci a rovnou se posadil ke stolu její kolegině. To už mě ale zarazila. „Pojď sem.“ Zavolala od svého stolu. Než jsem se stihl posadit, zase jsem se zvedal a šel k ní. Měla na sobě těsné triko s opravdu velkým výstřihem. To na ní vidím poprvé. Těm pohledům se nedá ubránit. Něco dopsala do nějakých desek před sebou, ale když jsem se podíval, nic vlastně nepsala. Narovnala se a zhoupla v křesle. „Kam se díváš?“ řekla výhružně. „Já… Cože?“ váhavě jsem odpověděl.
„To je nějaká čeština? Celou větou!“
„Já se omlouvám.“
„Ne! Díváš se mi na prsa!“ Zvedla se a plácla mě přes tvář. Trochu vyděšený jsem na ni jen zíral. Nečekal jsem, že by ji to tak rozzuřilo. „Za každou lež, dostaneš facku.“ Chytla mě za bradu.
To mě překvapilo.
„Se Sašou už nechodíš, že?“
„Nechodím.“ Odpověděl jsem, načež jsem si vysloužil zatažení za vlasy.
„Celou větou!“
„Ne, se Sašou už nechodím.“
„Dobře.“ Usmála se.
„Sedni si a piš.“ Poručila. Následoval ten nejhorší diktát, jaký jsem kdy psal. Nedalo se neudělat chybu a já už byl zvědaví, co mě čeká jako trest. Když diktát opravila, bylo v něm neuvěřitelných 67 chyb. Znovu se narovnala v křesle a usmála se. „Šedesát sedm“ opakovala a zvedla se. Chytla mě za triko a posadila do křesla. Otočila se, vyšpulila na mě zadeček a pomalu si sundala kalhoty. Byla pod nimi úplně nahá. Sedla si přede mě na stůl. „Než napočítám do šedesáti sedmi, budeš mi ji lízat!“
Na nic jsem nečekal, něco takového jsem chtěl celý rok! Nasál jsem všechny její šťávy a vylizoval její kundičku. Ona počítala a počítala hodně pomalu. Hrozně mě bolela pusa i jazyk, ale vždy když jsem přestal na delší dobu, než byl čas na nadechnutí se, vrátila se o deset. Toho jsem si všiml až při třetím návratu. Ve výsledku, kdyby se nevracela, dopočítala by se snad dvouset s tím, že než napočítala z jedné na dva, já rychlostí sekund napočítal čtyři. Když padlo číslo 67, chytla mě za vlasy a odtáhla mi hlavu od její kundičky. Nahlas se zasmála, za vlasy mě vytáhla na stůl, postavila se přede mě a sundala mi kalhoty. Zklamal jsem ji, protože mi nestál, tak jak by chtěla. Olízla si rty a chvilku si s ním hrála. Nikdy v životě mi ho holka tak dobře nekouřila, jako ona. Když už stál tak, jak si představovala, postavila se ke stolu své kolegině a špulila na mě zadeček. Neváhal jsem a prostě ho do ní strčil. Sténala fantasticky. Když jsem ho z ní vytáhl, abych se do ní neudělal, otočila se, vlepila mi facku tentokrát silnější. „Hezky se do mě vystříkáš! Jasný!“
„Dobře.“
Silou mě zatáhla za vlasy a olízla mi krk. „Celou větou!
„Hezky se do tebe vystříkám!“
Chytla mě za bradu, docela to zabolelo a políbila mě. „Netykej mi! Znovu!“
„Hezky se do Vás vystříkám.“
„Hodný!“ znovu se otočila a vyšpulila na mě zadeček. Tentokrát jsem nepřestal…
K maturitě jsem se dostal a udělal ji za jedna a sex s učitelkou češtiny jsem si užil ještě následující víkend. Po maturitě jsem ji už neviděl.